Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Milena,
zítra Miloš.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

KNIHA KNIH – 15

KNIHA PLÁČ
Citace Bible: VZNIK. Kniha, obsahující pět žalozpěvů, původně anonymních, dostala jméno podle řeckého a latinského překladu. Pozdější tradice jmenuje autorem proroka Jeremjáše. Proto byla umístěna za knihu Jr. V hebrejském kánonu patří mezi Pět svátečních svitků. Bezprostřednost a živost líčení válečných hrůz potvrzují, že písně vznikly brzy po vyvrácení Jeruzaléma babylónskými vojsky v r. 587/6 př. Kr., tedy v době, kdy působil Jeremjáš. Některé výroky jsou však těžko myslitelné v ústech tohoto proroka.
 
LITURGIE. Písně záhy tvořily liturgii smuteční slavnosti na paměť zboření chrámu, konanou zprvu přímo na jeho sutinách. Město je personifikováno postavou ženy, jiný hlas vybízí k pokání, shromáždění se modlí za milost a nové vyvolení. I hlubokým smutkem nad zpustošením města a zničením chrámu prosvítá záblesk naděje, že po pokání a vyznání vin bude ukončen spravedlivý Boží soud. Vždyť Hospodin, který bude trůnit věčně, nemůže svůj lid navěky zavrhnout.
 
UŽITÍ.  V synagóze je kniha čtena při bohoslužebné vzpomínce na zničení Jeruzaléma a zboření chrámu, a to jak prvními Babylóňany r. 587/6 př. Kr., tak i druhého Římany r. 70 po Kr., obojí  9. dne 5. měsíce (počítáno od jarního novoročí). V některých církvích je čtení z Pláče zařazeno do liturgie o utrpení Páně.
 
Slova Bible:  MĚSTO BEZ ÚTĚCHY
Jak samotno sedí
město, které mělo tolik lidu!
Je jako vdova,
ač bylo mocné mezi pronárody.
Bylo kněžnou mezi krajinami,
a je podrobeno nuceným pracím.
Za noci pláče a pláče,
po líci slzy jí kanou,
ze všech jejích milovníků
není nikdo, kdo by ji potěšil.
Všichni její druhové se k ní zachovali věrolomně,
stali se jejími nepřáteli.
Juda odešel do vyhnanství
ponížen a nesmírně zotročen.
Usadil se mezi pronárody,
odpočinutí nenachází.
Všichni jeho pronásledovatelé
ho dostihli v jeho úzkostech.
Cesty na Sijón truchlí,
nikdo nepřichází ke slavnosti.
Všechny jeho brány jsou zpustošené,
jeho kněží vzdychají,
jeho panny jsou zarmoucené,
hořko je sijónské dceři.
 
HNĚV NEPŘÍTELE
Panovník zanevřel na svůj oltář,
svou svatyni zrušil,
hradby jejích paláců
vydal do rukou nepřítele.
V domě Hospodinově bylo hluku
jako v den slavnostního shromáždění.
Hospodin se rozhodl zničit
hradby sijónské dcery.
Natáhl měřicí šňůru, už neodvrátí
svou ruku od ničení.
Tak zarmoutil val i hradbu,
rázem je po nich veta.
Do země se ponořily její brány,
její závory zničil a roztříštil,
její král a velmožové jsou mezi pronárody
a zákona není;
ani její proroci nemívají
vidění od Hospodina.
 
 UTRPENÍ A ÚTĚCHA
 Rozpomeň se na mé ponížení a zmatené toulání,
 na pelyněk, na jed.
 Má duše se rozpomíná, rozpomíná
 a hroutí se ve mně.
 Beru si však k srdci
 a s důvěrou očekávám
 Hospodinovo milosrdenství, jež nepomíjí,
 jeho slitování, jež nekončí.
 Obnovuje se každého rána,
 tvá věrnost je neskonalá.
 Můj podíl je Hospodin, praví má duše,
 proto na něj čekám.
 
 V HLUBINÁCH SOUDU
 Lépe jsou na tom skolení mečem
 nežli skolení hladem,
 ti, kteří vykrváceli probodeni,
 než ti, kdo zemřeli pro neúrodu pole.
 
 PROSBA O POMOC
 Naši otcové zhřešili, už nejsou,
 a my  neseme jejich nepravosti.
 Otroci se stali našimi vládci                       
 a nikdo nás z jejich rukou nevytrhne.
 S nasazením života přinášíme chléb,
 ohrožováni mečem z pouště.
 Spadla koruna z naší hlavy,
 běda nám, neboť jsme hřešili.
 Nad tím zemdlelo naše srdce,
 nad oním se nám zatmělo v očích,
 nad horou Sijónem, že je tak zpustošená;
 honí se po ní šakalové.
 Ty, Hospodine, budeš trůnit věčně,
 tvůj trůn přetrvá všechna pokolení.
 Proč na nás pořád zapomínáš,
 opustil jsi nás až do nejdelších časů?
 Obrať nás, Hospodine, k sobě a my se navrátíme,
 obnov naše dny jak za dnů dávnověkých.
 Nebo jsi nás úplně zavrhl?
 Rozlítil ses na nás převelice.
 
Příště poznáme knihu Ezechiel.
Ilustrace z internetu.
Olga Janíčková
* * *
Zobrazit všechny články autorky
 
 

Komentáře
Poslední komentář: 29.03.2022  08:24
 Datum
Jméno
Téma
 29.03.  08:24 Von
 28.03.  23:23 Jaroslava