KNIHA JÚDIT CITACE Z BIBLE:
Kniha Júdit vznikla nejspíše v době makabejského povstání (asi v polovině 2. stol. př. Kr.). Jejím posláním bylo utvrdit židovstvo v poslušnosti Zákona a posílit víru utlačeného lidu.
V knize se vypráví o králi Nabukadnesarovi, jehož vojevůdce Holofernés se při jedné trestné výpravě proti západním vazalům chystá napadnout i idy. Přitáhne do Júdeje, oblehne Betúlii, jež mu brání v postupu na Jeruzalém a přeruší zásobování města vodou. Vyčerpaný lid se chce už vzdát, ale velitel obránců Betúlie Uzijáš si vyžádá ještě pětidenní lhůtu.
Sličná a bohatá vdova Júdit se rozhodne, že město s Boží pomocí zachrání. Po poradě s Uzijášem a s představiteli města se vydá se svou služebnou do asyrského tábora, kde podá zprávu o zoufalé situaci lidu v obležené Betúlii. Vůdce vojska Holofernés je krásou Judity tak zmámen, že se rozhodne na její počest uspořádat hostinu. Při ní se opije. Když hosté odejdou a Júdit s Holofernem zůstane sama, utne mu jeho vlastní zbraní hlavu. Dá ji do koše, který nese služebná, obě nepozorovaně opustí asyrský tábor a vrátí se do Betúlie.
Nepřítel otřesený zprávou o smrti Holofernově se dá na bezhlavý útěk pronásledován Izraelci. Betúlie je zachráněna, zbožná Júdit tu žije dál počestným životem všemi vážena a dožívá se vysokého věku.
V knize, jež původně byla napsána patrně hebrejsky nebo aramejsky, nejde o popis historických událostí. Rovněž jmenné, místní a časové údaje neodpovídají skutečnosti. Obsahem a programem knihy je důraz na přísné dodržování Zákona a jeho předpisů. Náš překlad vychází z řeckého znění zachyceného v hlavních rukopisech 4. a 5. stol. po Kr. Hieronymův překlad měl za základ nějakou aramejskou předlohu, ale přihlíží také k starolatinskému znění; je značně kratší nežli řecký text. Postavě Júdity je věnováno i více židovských pojednání (midrášů) týkajících se svátků channúká, slavených na památku znovuposvěcení chrámu r. 164 př. Kr., tři roky po jeho znesvěcení Antiochem IV. Epifanem.
SLOVO BIBLE: JÚDIT DOMLOUVÁ PŘEDSTAVITELŮM MĚSTA
Nepředpisujte Hospodinu, našemu Bohu, jak má jednat. Bůh nemůže být zastrašován jako člověk, ani donucován k rozhodnutí jako lidský syn. Proto očekávejme jeho spásu a vzývejme ho, aby nám pomohl; on vyslyší náš hlas, bude-li mu to milé.
JÚDITINA MODLTBA
Vždyť tvá síla není v množství a tvá vláda nespočívá na silných lidech, ale jsi Bůh ponížených, pomocník nejmenších, zastánce slabých, ochránce zavržených, spasitel zoufajících. Ano, Bože mého otce a Bože dědictví Izraele, Panovníku nebe i země, Stvořiteli vod, Králi všeho svého stvoření, vyslyš mou modlitbu!
Příště nahlédneme do Knihy moudrosti. Ilustrace: internet