Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Milena,
zítra Miloš.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chvála náhody a omylu

Náhoda a omyl – jak spolu tyto dva pojmy souvisí, že jsem se rozhodl vychválit je v double? Myslím, že když se zamyslíme, je souvislost poměrně nasnadě. I když u omylu máme spíše negativní asociace a u náhody jednoznačně převládají ty pozitivní. Navíc se říká, že náhoda je vlastně průsečík mnoha nutných dějů. Přesto jak omyl tak i náhoda hrály, hrají a vždy budou hrát v osudech každého jednotlivce i v celé historii lidstva podstatnou roli. A tak doufám, že se nedopustím omylu, a že šťastnou náhodou se mi podaří přesvědčit vážené a milé čtenáře o chvály hodnosti této zajímavé dvojice. Nejprve ale bude asi nezbytně nutné, rozdělit toto chválení náhody a omylu na „chvály hodnost individuální“ a „chvály hodnost společenskou“.

I když každý jedinec našeho lidského druhu je jistě naprostá individualita, nesmíme být nikdo tak domýšlivý a považovat se za střed vesmíru, či za jakýsi pupek světa. Zatímco každý živočišný druh se zcela spontánně snaží zplodit potomky a udržet tak svůj druh na této rotující planetě, aniž si to kolotání a další nepřeberné množství dějů a situací uvědomuje, u člověka je tomu jinak. I když si většinou tu velkolepou složitost světa uvědomujeme, velmi často zapomínáme, že náš živočišný druh zcela jistě vznikl pouhopouhou náhodou! V přirozeném vývoji genetického kódu jakéhosi živočišného mezičlánku se příroda dopustila náhodného omylu a objevil se první homo sapiens. A nejen to. Už před statisíci lety se vlastně objevil první zajímavý důkaz chvály hodnosti náhody a omylu, a dokonce v té nejtěsnější symbióze!

Mnohým se to asi nebude líbit, ale ještě něco si běžně neuvědomujeme. Je velice velmi pravděpodobné, že co svět světem stojí, většina lidských jedinců – na rozdíl od jiných živočichů - spatřila světlo světa neplánovaně, opět pouhým omylem a buď šťastnou či dokonce nešťastnou náhodou… … 

Opusťme ale sebestředný individualistický pohled a pohlédněme na nezastupitelnou a chvályhodnou roli náhody a omylu při rozvíjení celé lidské společnosti. Od samého počátku vývoje lidského rodu a potažmo lidské společnosti provázela tato nerozlučná dvojice naši cestu na vrchol potravinového řetězce. Náhoda a omyl stály pravděpodobně na počátku snad každého objevu a později i na počátku většiny vynálezů. A tak si dovolím, alespoň několik převratných renonců připomenout.

Na prvním místě je to asi objev ohně. Zcela jistě první člověk poznal jeho žhnoucí účinky náhodou, když nějaký blesk zapálil strom a on chudák si na rozžhavenou větev sáhl. Tehdy určitě zaklel a teprve když mu po nějakém čase do ohně upadlo kus mamuta, tak zjistil, že to maso se pak nejen lépe kouše, ale i výborně chutná. A vůbec netušil, že pečené maso se bude zdárně podílet i na vývoji jeho mozku! Matička příroda ale člověku pomohla nejen při prvních technologicko-kulinářských pokusech, ale i při prvních převratných vynálezech, ke kterým se řadí na příklad vynález luku.

 
  
 
Nějaký šikula si všiml síly větve, která ho pořádně šlehla, když ji ohnul. A pak vykoumal, že tu ohnutou větev spojí tětivou, že upraví další klacík zašpičatěním na šíp a – možná i opět náhodou - ten šíp vystřelil. Tím při svém lovu podstatně zvýšil rádius dostřelu oproti hodui kamenem či očtěpem a posunul se o notný kus dopředu na už zmíněném potravinovém řetězci. A to vše se odehrálo už ve starší době kamenné!

Tak – a teď se přiznám, že tyto banality jsem hodil do počítače z hlavy, jen tak mírnix-tírnix. Na pokračování ve chválení náhody a omylu při dalších objevech jsem už ovšem opět musel zabrousit na stránky milé Wikipedie. 

Protože my lidičkové jsme odjakživa museli jíst a pít, dalším velevýznamným objevem za pomoci náhody a omylu bylo kvašení. To už ovšem lidé dovedli pěstovat obilí, drtit jej na mouku, z ní dělat s vodou těsto a to pak péct. Když ale jednou omylem nechali ve starém Egyptě těsto na slunci poněkud déle, ono „zázrakem“ vykynulo. Pekaři ale bylo líto těsto vyhodit, upekl ho a na světě byla pochoutka, která se nikdy nemůže znechutit!

 
 
A nakonec něco pro milé žíznivce. Kromě kvašení těsta objevili naši prapraprapředkové pro mnohé ještě důležitější kvašení. Ještě před tím, než se z nich stali zemědělci a začali pěstovat vinou révu a chmel, poznali med divokých včel a výrobu medoviny znali už prastaří Sumerové. Víno a pivo přišlo na řadu až o něco později a je opět jisté, že první zkvašené nápoje poznal člověk náhodou. Jako jasný důkaz tohoto tvrzení lze poskytnout zajímavý poznatek z Yucatanu. Tamní medovinu vyráběli Mayové z velmi řídkého medu, kterým si mladé dívky vyplachovali své pusinky a tak dodávali do nechtěného technologického procesu  potřebné kvasinky! Tím by samozřejmě mohla tato chvála skončit, ale musím dodat ještě malý bonus.

Náhoda a omyl nepomáhaly lidem pouze v pravěku a starověku, ale je známo, že i mnoho novodobých objevů a vynálezů bylo dílem této chvályhodné dvojice. Ať už to bylo známé  Newtonovo jablko, které pomohlo objevit gravitační zákon, nebo Flemingem nevymytá Petriho mistička, díky které máme penicilin. A ještě musím připomenout tři velké vynálezce. Nikolu Teslu, který pracoval v elektrotechnice téměř výlučně metodou pokus-omyl, nezmara Járu Cimrmana a pak bohužel zcela opomíjeného chemika – manžela tety Kateřiny z Jirotkova Saturnina.

Ale to bych se uchválil, takže raději pokorně skončím.

Ilustrace: internet
 
Vladimír Vondráček
* * *
Zobrazit všechny články autora


Komentáře
Poslední komentář: 03.06.2022  20:56
 Datum
Jméno
Téma
 03.06.  20:56 olga janíčková
 03.06.  20:44 Von
 03.06.  15:55 Vesuviana
 03.06.  10:51 Ivan
 03.06.  08:11 Přemek