Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Liliana,
zítra Dorota.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zřícenina hradu Týřov
 
Na zříceninu hradu Týřov vede ze Skryj (okres Rakovník) červená značka  po uzoučké cestě zaříznuté do příkrého srázu přímo nad řekou. Je to asi 2 km. Cesta byla letos nebo vloni opravena (v roce 2000 byla ještě v dost tristním stavu a loni jsem tam nebyl...), byla opatřena zábradlím, kde bylo třeba i schodiště a řetězy a nad řekou byla vybudována vyhlídková terasa. Přímo pod hradem už není nutné brodit či skákat přes Úpořský potok; byl zde instalován dřevěný most. Dnes už cesta není tak nebezpečná jako dřív, ale přesto bych nedoporučoval se na ni pouštět s malými dětmi ani s jízdními koly. Také starší lidé zde mohou mít problémy.
Po návštěvě Týřova se můžete buďto vrátit do Skryjí, nebo sejít dolů a podél Berounky dojít po neznačené cestě až k osadě Kouřimecká Rybárna, kde je mimo několika jiných domů také legendární chalupa pana Proška, převozníka. K němu jezdila rodina pana Poppera, jak znělo pravé jméno otce spisovatele Oty Pavla, na letní byt. Někdejší Otto Popper si po válce změnil jméno a stal se Otou Pavlem. Byl to původně novinář a sportovní komentátor. Rád rybařil a tento kraj měl velmi rád. Jemu jsou také věnovány jeho nejkrásnější knížky, Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby. I filmy Smrt krásných srnců a Zlatí úhoři byly natočeny právě zde. V bývalé Proškově chalupě je pamětní síň Oty Pavla, protože O. P. k tomuto kraji neodmyslitelně patří
Hrad postavil nejspíše až ke konci své vlády král Václav I. První zmínka se váže k roku 1249, kdy zde Václav přijal kralevice Přemysla a předáky panské opozice. Hrad tedy musel být hotový či alespoň téměř dokončen. Několik náznaků svědčí spíše o druhé možnosti. Především o tom svědčí minimální zástavba horního hradu. V té době bylo obvyklé stavět hrady ve třech základních fázích. V první byly vybudovány především obranné stavby a základní obytné budovy, tak aby hrad byl schopen plnit svou základní funkci. Ve druhé fázi přibyly další Obytné stavby a hospodářské zázemí a ve třetí byly dobudovány obytné budovy a vznikly také reprezentační a sakrální prostory. Hradní budovy odpovídají stavu po dokončení druhé fáze, třetí již zde nebyla realizována. To dokládá i zmínka z roku 1250, kdy je Týřov zmiňován v souvislosti s pasováním vladaře Nedvěda. Vlastní akt se odbýval na blízkém Velízu, protože Týřov neměl svou kapli. Přemysl a stavovští předáci byli na Týřově zajati a uvězněni. Snad právě proto (stejně jako jiní panovníci) na Týřov zanevřel a svou pozornost věnoval nedalekému Křivoklátu. Snad proto tedy na Týřově již nedošlo k realizaci třetí fáze.
V přímém královském držení nezůstal Týřov příliš dlouho. V pramenech se vyskytoval pod oběma svými jmény, jak Týřov i Angerbach. Již na počátku 13. století jej od Jan Lucemburský získal do zástavy Vilém Zajíc z Valdeka, který zde v letech 1315-16 věznil Jindřicha z Lipé. Po svém návratu do Čech jej roku 1333 vykoupil markrabě Karel a v roce 1355 jej začlenil do svého návrhu zákoníku Majestas Carolina jako podmínečně zcizitelný. Roku 1360 jej sice nakrátko zastavil bavorskému vévodovi Janovi, po roce jej však vykoupil. Od té doby se uvádí již jen pod svým českým jménem.
Roku 1422 jej král Zikmund spolu s Křivoklátem zastavil svému přívrženci Alši Holickému ze Šternberka jako úhradu za obdržené půjčky. Díky dokonalému obrannému systému vyvázl Týřov jako jeden z mála hradů z husitských bouří bez pohromy. V roce 1429 je již týřovským pánem Habart z Adlaru, který s dalšími královskými přívrženci působil mnoho nepříjemností pražským městům. Zakrátko se Týřov dostal opět do rukou pánů ze Šternberka, od kterých jej krátce po roce 1450 vykoupila zpět královská komora. Za Jiřího z Poděbrad se dostal hrad roku 1460 opět do zástavy, tentokrát královského sekretáře Jošta z Ensidle, který zde založil novou větev svého rodu Týřovských z Ensidle.
Téměř po celé 16. století se táhly složité spory o vykoupení Týřova ze zástavy a jeho následný odprodej do dědičného vlastnictví. Během té doby jeho držitelé příliš neinvestovali do údržby, hrad začal nezadržitelně chátrat a roku 1575 se poprvé uvádí jako pustý. Teprve v 80. letech došlo ke konečné dohodě a panství odkoupil Jan starší z Lobkovic, který již zpustlý hrad ponechal svému osudu. Při zcelování křivoklátského panství jej Rudolf II. připojil ke Křivoklátu, s nímž sdílel další osudy.
Královský hrad Týřov měl ve svých hradbách šest pravidelně uspořádaných věží, které hradby značně zesilovaly. Takovéto hrady nazýváme kastely. Do hradu Týřova se vstupovalo v jeho dolní části branou s věží a padacím mostem. Také vstup do horní části byl z bezpečnostních důvodů po padacím mostě. V ní na nejchráněnějším místě stála obytná čtyřhranná věž zvaná donjon. Dnes bychom již hrad Týřov nenašli v té podobě jako dříve. Stejně jako řada jiných nejstarších královských hradů leží v troskách. Ostatní ztratily svoji původní podobu v pozdějších přestavbách.
V letech 1973 a 1976-84 zde byl prováděn archeologický výzkum, který vnesl mnoho světla do jeho poznání.
Václav Šmíd


Komentáře
Poslední komentář: 19.04.2006  07:56
 Datum
Jméno
Téma
 19.04.  07:56 Kamila zajímavý