Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Ingrid,
zítra Otýlie.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Senioři nemají nikdy čas

Ty už půjdeš do důchodu?  Kroutily hlavami kolegyně z pošty. To teda nevíme, co budeš celý den doma dělat. Ženská si doma vždy práci najde, říkala jsem jim. Ale obavy jsem měla. Vážně co budu dělat? Děti již mají své rodiny, a manžel? Věčně je v práci nebo v té své dílničce, nebo na zahradě. Málokdy na mě vůbec promluví. A já jsem zvyklá celý život mezi lidmi. Od rána do večera s někým mluvím. S lidmi za přepážkou nebo s kolegyněmi. S těmi mám  dobré vztahy i mimo práci, chodíme spolu do divadla, slavíme narozeniny, to mě bude chybět.

Pak nastal den „D“. Přišli zástupci vedení, odborů, předali mi kytici, poděkování za celoživotní práci, s kolegyněmi jsme večer trošku pojedly, popily, zavzpomínaly…

 

Ráno jsem se vzbudila jako normálně a chtěla jít do práce. Posadila jsem se na posteli a řekla si, vždyť nemusím!
Manžel ale vstal a řekl. Tak konečně můžu přestat chodit na obědy. Tak se těším na domácí jídlo. A bylo(!), náplň na dopoledne. Vaření, nákupy, nádobí…

 

Za týden přišla dcera a řekla: To jsem ráda, že jsi už na důchodě, můžu si přestat brát paragrafy, když jsou děti nemocné, víš jak to šéf špatně snáší.
 

Ale to víš, že jo. Vnoučata si také brzy zvykla, že babička je neustále k dispozici, a ke všemu svolná. Půjdeš s námi na procházku? Mamka nás nechce pustit samotné do kina. Pomůžeš mě s tím úkolem? Jsem babička na plný úvazek. Šťastná babička!

Svých dětí jsem si moc neužila, pořád byly starosti. U vnoučat si to vynahrazuji.

A ještě zahrada, chodila jsem na ni s manželem.

Představte si: On mluvil...  víš, tobě nebývalo do řeči, když jsi chodila do práce, chodila jsi domů utahaná, tak jsem mlčel…

Jednou jsem potřebovala cosi  vyřídit na poště a safra…

Za chvilku se zavírá. Honem!

Kolegyně už balily. Proboha, to jsi neměla čas dřív? Co děláš celý den ?  Víš přece jak jsme  tady brblaly na důchodce, že chodí na poslední chvilku. Ani za námi nepřijdeš na kus řeči, myslely jsme že se ti bude stýskat…

Občas se mi zasteskne děvčata, ale nemám čas.

Důchodci nemají nikdy čas.

 

To nevíte???  Mohu to zcela potvrdit !

Text: Marta Heraltová

Foto: kresba vnučky

* * *
Zobrazit všechny články autorky

 

 


 



Komentáře
Poslední komentář: 04.11.2015  09:51
 Datum
Jméno
Téma
 04.11.  09:51 Von
 04.11.  09:10 ferbl
 04.11.  08:17 hera Jejda
 04.11.  03:59 Mara (:DDD