Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Liliana,
zítra Dorota.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Hora hor je na vrchol nepustila
Leopold Sulovský: Tak uvidíme
Začátky měla Czech Mountaineering expedition 2005 K2 velmi slibné. Ve skupině osmi výškových horolezců, které šéfoval Leopold Sulovský (první Čech na Mount Everestu), měli všichni zkušenosti z vrcholů okolo sedmi tisíc metrů.
Sto dvacet kilometrů po ledovci, z pákistánské vesnice Ascoli do základního tábora pro K2 (5200 metrů nad mořem), absolvovali všichni během tří dnů celkem hladce. Asi tunu materiálu neslo 125 domorodých nosičů a protože se po cestě setkali s podobně vybavenou norskou expedicí, šlo o pěknou karavanu.
Leopold Sulovský: „Ve výšce 6300 metrů jsme zřídili druhý tábor a v sedmi tisících tábor třetí. Výškové nosiče jsme neměli, takže dva a půl kilometrů lan, karabiny, stany a další věci jsme museli natahat sami. Tábory byly  stavěné  jako orlí hnízda  -  ze  stanu  např. nevypadneš, ale už když jdeš čůrat, musíš dávat pozor.“
Hranici 7000 metrů dosáhla expedice ještě v relativní pohodě. Akorát jeden člen odjel domů, protože před výpravou absolvoval operaci dásní a vlivem změněné nadmořské výšky i klimatu se objevily komplikace.
„Kolegovi se vůbec nedivím. Když je třicet pod nulou, opírá se do tebe padesáti až stokilometrový vítr v hodině a ten zvedá sníh, takže nic nevidíš, má co dělat i člověk, který je zdravotně naprosto v pořádku.“
Pak se počasí začalo horšit. Dvanáct dnů sněžilo, den museli nechat horolezci „Ká dvojce“ na vypadání lavin,  i tak jednoho z nich lavina zčásti strhla.
Ovšem, jak se nakonec ukázalo, byla to pouze předehra. Dlouhé dny čekání nepřinesly žádný obrat k lepšímu.
„Byli jsme naštvaní, přestože o „ponorce“ nebo "potížistech" se vůbec mluvit nedalo. Zčásti to bylo způsobeno psychickou odolností členů výpravy, zčásti dostatečnými zásobami jídla. Měli jsme salámy, různá masa, sušený chleba, polívky… V základním táboře je voda z ledovcových potoků a ve větších výškách se vaří ze sněhu. Měli jsme i malý agregát na výrobu elektřiny, takže jsme přes satelitní mobil přímo vstupovali do vysílání rozhlasu a televize.“
Odborníci mluví o „Ká dvojce“ jako o „Hoře hor“. Takzvaná Česenova cesta, která začíná ve výšce asi 5100 a končí na vrcholu ve výšce 8611 metrů, tentokrát české výpravě odolala. Připomeňme, že návrat byl bez vážnějších zranění. 
A co dál?
Leopold Sulovský: „Chybělo nám zhruba pět set metrů na rameno, které otevírá cestu k vrcholu. Když se začneš cítit ublíženecky, je zle. Já mám zásadu, že člověk se nesmí nechat, s prominutím, nasrat. Fixy na lana, které jsme do ledovců zatloukli, půjdou ještě příští rok použít. Tak uvidíme.“
Jiří Muladi
 
Pozn. redakce: Horolezce Leopolda Sulovského – prvního Čecha, který stanul na vrcholu Mount Everestu, už žádný krajan nepokoří. Vyšší hora na světě není. Rodák z Nového Jičína žije dnes v Ostravě a vlastní obchod s horolezeckým a sportovním vybavením. I když  překročil padesátku, horolezectví na hřebík zatím  nepověsil.


Komentáře
Poslední komentář: 14.09.2005  07:41
 Datum
Jméno
Téma
 14.09.  07:41 Zdenka cesta
 13.09.  08:01 Pavel frajer