Umění vyjít se současnou výší příjmů,
aneb
Nejsme bohatí, ani chudí
Výzkumy veřejného mínění, kterými se zabývá Sociologický ústav Akademie věd ČR a jeho Centrum pro výzkum veřejného mínění, zůstávají spíše nepovšimnuty, veřejná média o nich informují jen zřídka. Bude-li mezi našimi čtenáři o ně zájem, mohu o nich referovat pravidelněji.
Nejnovější výsledky se týkají hodnocení ekonomické situace našich domácností, jak ji vnímají lidé v reprezentativním počtu dotázaných 1071 osob, a jak mi o tom poskytla svoji zprávu socioložka Mgr. Markéta Škodová. Základní otázkou bylo, jak je pro naše občany obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou, které potřeby si mohou ještě dovolit koupit a které už nikoli.
Podle tohoto šetření v říjnu t. r. je pro dvě třetiny našich domácností skutečně složité vyjít se současnou výší příjmů. Konkrétně pro 37 % osob je to „spíše obtížné“, pro 14 % „obtížné“ a pro deset lidí ze sta „velmi obtížné“. Pochopitelně problémy s hospodařením mají zejména lidé se základním vzděláním, šedesátiletí a starší, nepracující důchodci, nemluvě o nezaměstnaných, ekonomicky neaktivních lidech s dělnickými profesemi, ale též řadoví úředníci, provozní pracovníci – a přiznejme podle politické příslušnosti též potenciální voliči sociálně demokratické strany nebo ti, kteří se přiznávají, že k volbám stejně nepůjdou.
Tíživou finanční situaci pociťují jak lidé se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity, a ještě nejvíce v této skupině přiznávají problémy ženy proti mužům. Životní úroveň svých domácností také hodnotí jako velmi špatnou.
Pro více než třetinu občanů (36 %) nedělá hospodaření s příjmy větší problémy, avšak ve srovnání s podobným šetřením v minulém roce se ukazuje, že se zvyšuje i v této skupině počet lidí, kteří se svými příjmy vycházejí obtížně. Jsou to osoby samostatně výdělečně činné, vysoce kvalifikovaní odborníci, vedoucí pracovníci, - z velké většiny s vysokoškolským vzděláním a politicky orientovaní na Občanskou demokratickou stranu.
Třípětinová většina českých občanů nepovažuje svoji domácnost ani za bohatou, ani za chudou. Pouze 6 % dotázaných označuje své domácnosti za velmi chudé. Ovšem spíše bohatou vidí svou domácnost shodně také 6 %, velmi bohatými se cítí u nás pouze 1 % občanů.
Na co stačí i nestačí příjmy? Velká většina domácností (91 %) dokáže svými příjmy uspokojovat základní potřeby (jídlo, oblečení, běžné potřeby). Více než polovina může z příjmů uspokojovat i své zájmy a koníčky. Více než třetina občanů dokáže ještě spořit a nakupovat zdravější nebo kvalitnější potraviny. S podporou rodičů (ať už dětí anebo obráceně, kdy rodiče podporují rodiny svých dětí) je to již horší. Své děti a rodiče rozhodně podporuje 5 % dotázaných, 18 % odpovídá „spíše ano“, ale zbývající „spíše ne“ či „rozhodně ne“.
Sociální služby, zdravotní péče a vzdělání. Největší spokojenost vyjadřují lidé s možnostmi přístupu ke vzdělání a zdravotní péči. Velmi kriticky je však hodnoceno zabezpečení lidí ve stáří a zdravotně postižených občanů. Neuspokojivě hodnotí svou příjmovou situaci 20 % mladých lidí, kteří chtějí zakládat své rodiny. V regionálním srovnání hodnotí celkovou situaci v sociálních službách, zdravotnictví nebo v zaměstnanosti, obyvatelé hl.m. Prahy, v jiných krajích je situace dosti rozdílná.
K výraznému poklesu proti minulým letům došlo na trhu práce. Klesají možnosti získat zaměstnání po určitém oživení ještě v roce 2007, stejně tak do roku 1997 byla možnost být zaměstnán vnímána jako dobrá, ale koncem 90. let už dochází k soustavnému poklesu.
* * *
Podobné výzkumy by měly zajímat především státní, veřejné a samosprávné orgány, nemluvě o politických stranách. Bohužel – opak je spíše pravdou.