Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Oldřich,
zítra Lenka.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

U rybníka
 
 
 
Březina se nachází západně (spíše jihozápadně) od Milešovky - je to náhorní pláň v nadmořské výšce přibližně 650 m. Zajímavostí této lokality je rašeliniště (jediné v Českém středohoří) a stará bučina a rybník, který se stal cílem jednoho našeho výletu.
                                                                         
Červen zaklepal na dveře
a vlčí máky
otevřely své květy...

Bylo jich tolik při trati a na náspech, jakoby tu někdo rozstříkal červenou barvu. Začíná kvést i modrofialová šalvěj luční. Krajina po deštích je svěží zelená. Modrá obloha jen tu a tam s malými řasami a předpověď počasí jsou příslibem horkého dne.

Z Lovosic na Březinu pokračujeme autem malými silničkami a jako vždy nás rozněžní panoráma středohorských kopců, které se před námi rozevře v celé kráse. I když nevysoké, působí mohutně, kopce se zvedají tak nečekaně a prudce - v jejich tvarech se skrývají veliká dramata Země.
Před Lovošem se rozprostírá pole ječmenu, který po nedávných deštích pěkně povyrostl. Jeho vousaté klásky sytě zelené se vlní v mírném vánku. Nejednou mě napadlo, jak by tato krajina zapůsobila na Vincenta van Gogha, kdyby sem zavítal, jaké obrazy by namaloval?

Na Březině nás vítá alej ještě kvetoucích kaštanů, která tu byla kdysi uměle vysazeny. Po pravé straně stojí zřícenina bývalé hájenky. Vlevo je na dohled vrchol Milešovky a my se vydáváme k hrázi nevelkého rybníku, lemovanou kaštany - bývalý majitel měl tyto stromy zřejmě v lásce. Vítají nás dvě kukačky - jedna kuká snad někde v aleji a druhá se ozývá
z lesa za rybníkem. Na okraji hráze kvete zajímavý nafialovělý druh kakostu, osamělý tmavě růžový kohoutek luční. Objevují se první květy rdesna hadího kořenu v barvě lila. Vůně vody je v horku, které začíná, obzvláště příjemná, tu a tam jemně kuňkají žáby.

Posadíme se na hrázi a sledujeme dění kolem. Poletují tu šídla malá i velká, občas postávají v letu a pak usednou na stéblo trávy nebo list. Roje malých mušek, ale neštípou nás. A je tu bohatý život ve vodě, z níž tu a tam vyrůstají listy zajímavého drobného kapradí, a listy dalších rostlin včetně leknínů.

Pod hladinou se to jen hemží pulci a drobnými rybičkami celkem nenápadně šedohnědě zbarvenými, některé mají po stranách bělavý proužek. Ale pak nás zaujme rybka, která doslova zlatě zazáří - snad jak na ni z určitého úhlu dopadnou sluneční paprsky.... Že by zlatá rybka? Měli bychom vyslovit nějaké přání jako v pohádce.... ani jsme je nevyslovili, rybička snad jakoby tušila, co by nás mohlo potěšit.

Nad námi se objevil velký tmavý pták se zajímavě vykrojenými křídly, který zcela neslyšně přelétl rybník a snesl se na protější břeh. Čáp černý!!! Jaká vzácnost. Černé čápy jsem viděla někdy před dvaceti lety v Jeseníkách. Čáp byl dobře viditelný, vykračoval si po břehu, tu a tam něco sezobl. Po chvíli odletěl. Slunce žhne, sedáme si do stínu.
Pozorujeme oblohu, obláčků - řas trochu přibylo, ale nic nehrozí.Rozhodli jsme se obejít rybník. Cesta byla příjemná, listnatým lesíkem, tvořeným břízami, olšemi, jeřáby. Viděli jsme stezky zvěře vedoucí k vodě. Na bahnitém břehu neklamné důkazy, stopy srnčích kopýtek. Z lesa se ozývá hrdlička divoká a budníček lesní. Kukačky chvílemi utichnou, aby nabraly sil k dalšímu kukání.
Na louce objevíme zběhovec se sytě modrými květy, celá rostlinka připomíná svícen, velkou zajímavostí je osamělý žlutý květ hadího mordu nízkého, zaujmou nás dva druhy rozrazilu a na pokraji lesa mařinka vonná a ptačinec velekvětý, který tu vytváří nádherné bílé kolonie. Zastihneme ještě i úpolín evropský se sírově žlutými květy. Nádhera. Louka se zajímavě rostlými vrbami a kvetoucími rdesny... za týden tu jistě bude záplava jejich květů. Občas přeletí čmelák.

Motýlů je málo, ale přece jen se objeví zejména bělásek, okáč luční a zvláštní pozornost si zaslouží malý drobnější motýlek žlutavé barvy, který na první pohled připomíná padající list akátu. Když se motýlek konečně usadí na kameni a na chvilku rozevře křídla , zjišťujeme, že má na nich krásné černé skvrnky. Ale dlouho neposedí - opět křídla rozevírá a zavírá a vzlétne Je to ohniváček černoskvrnný. Létá jich tu několik.

Cesta nás zavede do lesíka a odtud do kaštanové aleje, kde se uzavírá náš okruh. Z výletu si odnášíme krásné zážitky, je to jedno z mála míst ve Středohoří, jehož charakter určuje voda se svým zajímavým a bohatým životem.


Jana Haasová
 
 
Další články autorky:
Když kamení vypravuje
Krajem Emila Fily
Z cest za Italskými vulkány
Ostrov obsidiánu a síry
Tyrhénský maják Stromboli
Etna deštivá
Město, kde se zastavil čas
Etna-ráj vulkanologů
Můj první výstup na Lovoš
Královna středohoří
Hradiště za deště
Středohoří pod Oltáříkem
Malebné České středohoří
Okolo Lipské hory
Debeřským údolím
Výlet do Skandinávie
 



Komentáře
Poslední komentář: 16.07.2007  23:08
 Datum
Jméno
Téma
 16.07.  23:08 Jana Vesuvanka Ludmile T
 16.07.  21:01 Ludmila T
 16.07.  19:44 Jana Vesuvanka Růžence
 16.07.  19:43 Jana Vesuvanka Růžence
 16.07.  19:41 Jana Vesuvanka Růžence
 16.07.  15:11 Růžena
 15.07.  22:05 Jana Vesuvanka Karle
 15.07.  14:59 Karla
 15.07.  11:40 Jana Vesuvanka pro Bobo a Mílu
 15.07.  11:25 Mila Osvěžení :-))
 15.07.  08:47 Bobo :-)))
 15.07.  07:21 Bobo :-)))