Pohled z okna - Okno do Evropy
Když ráno sejdu po schodech z prvního patra do obýváku, vytáhnu ze schránky noviny a zjišťuji pohledem z okna jaké nás dnes očekává počasí. Skoro každý den, zvláště v tuto roční dobu, má své kouzlo. Listí se pěkně zbarvuje a vše se připravuje na zimu. Ze všech ročních období mám podzim nejraději pro jeho klid a hru barev. Ale existuje ještě jeden pohled z okna, který málokdo, přes veškeré možnosti, které nám nabízí moderní doba, využívá.
Je to pohled z okna k sousedům mimo Českou republiku. Zejména k těm blízkým. Kolik lidí v české kotlině ví něco o problémech, do kterých se dostalo Německo za vlády populisty Schrödra, který svojí rádoby líbivou politikou dostal dřívější ekonomickou evropskou velmoc do nezáviděníhodné situace. Všechno nyní musí řešit Angela Merkel se svou vládou velké koalice. A je to těžký úkol.
Tuto velice obtížnou pozici a nesmírnou zodpovědnost získala vlastně předčasnými volbami, které vyhrála její křesťansko demokratická strana. Jelikož nezískala potřebnou většinu, je nucena spolupracovat s opoziční sociálně demokratickou stranou, kde se také našlo několik rozumných politiků, kteří se snaží vyvést stát z bankrotu. Schröder zmizel z politického života a je jako vysoký samoděržavec v kanceláři ruského Gazpromu. Zajistil mu to kamarád Putin, blahé paměti agent KGB, který kdysi žil 5 let v Drážďanech. Tomu zase ještě za své vlády zajistil Schröder povolení stavby plynovodu a tím lukrativní obchody s dodávkami plynu do Německa.
Kupodivu se nám z nenápadné a zakřiknutě působící Angely vyklubala velice uznávaná politička, dobrá stratégka, která oproti Schrödrovi dokáže hovořit s představiteli různých států jejich řečí, s Blairem a s Buschem anglicky, s Chiracem francouzky a s bývalým důstojníkem NKGB, Putinem rusky, což mu předvedla nedávno při jeho návštěvě Drážďan, kde mu ukázala jak se obraz jeho bývalého působiště změnil. Ví co říká a dovede trvat na svém. Je to statečná holka, držím jí všechny palce.
Schrödrova a Chiracova snaha dohnat a předehnat Ameriku (nezní to nějak 
povědomě?) byla také hlavním důvodem evropské kooperace letecké továrny EADS, která s velkým halasem na jaře předvedla největší dopravní letadlo na světě. Vidno na obrázku vlevo. Měli ale tenkrát jen to jedno. Pak nastalo nervózní ticho. A teď se ukázalo, že je malér. Staly se prý velké chyby, žádná další letadla nejsou hotova, především jim to prý nějak nehrálo v managementu.
Vyměnili manažera, ale asi budou
propouštět. Chudáci zaměstnanci.
Jisté jen to, že se společnost dostala „do vývrtky“, protože dodávka objednaných letadel se zpozdí minimálně o dva roky, což znamená pro AIRBUS ztrátu kolem pěti miliard €. Příznačné pro „sjednocenou“ Evropu. A co na to Boeing? Nic. Mají svůj B 747, na přepravu 500 lidí - a asi si myslí, že Airbus bude mít později ještě jeden problém : kde vzít těch 800 lidí, kteří všichni chtějí letět na jedno místo? Co tam, hernajs, budou všichni dělat?
Skutečností je, že vše prý zavinila nedostatečná komunikace počítačů, které nejsou kompatibilní, takže vyrobené kabely k sobě tak zvaně „nepasovaly“. A též hrála asi roli stará rivalita, nechuť ke spolupráci mezi Francouzi a Němci.
Zdravotnictví je v současnosti v Německu také velký problém. Dávno plánované reformy mohou pomoci z této zapeklité situace, ale snadné to nebude - a odnesou to především pojištěnci a pacienti.
Ale aspoň jedna dobrá zpráva: při hodnocení německých universit vyšly jako vítězové dvě Bavorské a jedna Hesenská. Tyto vybrané univerzity budou tak zvaně elitní, a dostanou ročně asi 20 milionů Euro. Faktem je, že mají v Bavorsku výborné školství, nejlepší výsledky v soutěžích studentů zvaných PISA - a také možná tím pádem nejmenší nezaměstnanost z celého Německa.
V Polsku jsou problémy s dalším vývojem státu, poté, co se moci uchopila dvojčata, komické duo K.& K., které nešikovnou šovinistickou politikou a také nevhodným vystupováním v zahraničí (zvláště Jaroslav) ztrácí celkově sympatie. Nyní ostatní evropské státy napjatě očekávají, jak se bratrské duo vypořádá s problémem, který si sami způsobili. Právě se dozvídám, že Kaczynski vzal zpět do vlády Andreje Leppera z šovinistické levicově populistické strany Sebeobrana, kterého před několika dny vyhodil - a tím se zase na chvilku zachránil.
Zajímavé je, že Slovensko přes určitou stabilitu také nešťastnou politikou nedávno zvolených zástupců, nenašlo pochopení u států EU pro vládní koalici mezi vítěznou stranou a nacionalistickou stranou, protože ta odmítá jakákoliv práva maďarské menšině.
V Moldávii bylo nedávno referendum, kde se mělo rozhodovat o autonomii malého kousku země, zvané Transnistrien, kde bydlí asi 250.000 lidí a kteří chtějí, světe div se, připojit k Rusku. Jak se dalo očekávat, skoro nikdo to nevzal na vědomí. Ani to Rusko. Opravdový problém nastane, až Rumunsko, spolu s Bulharskem budou v EU. V Moldávii žije totiž kolem půl milionu lidí, kteří vlastní rumunský pas a tudíž by měli nárok, pohybovat se po státech EU. A že se pohybovat budou, na to můžete vzít jed.
Dokonce i jinak poklidné Maďarsko prodělalo menší revoluci, když se zjistilo, že ministerský předseda ve snaze vyhrát volby vědomě veřejnosti lhal. Vybreptal to na sebe v nějakém rozhovoru, který se bohužel bez jeho vědomí natáčel. Sice se za to národu omluvil, ale protesty pokračují. Možná že je uklidní oslavy výročí maďarského povstání, které bylo před padesáti lety. Jenže na Kossutově náměstí demonstrují ještě pořád vytrvalí demonstranti proti ministerskému předsedovi Gyurscánymu a nechtějí toho nechat.
Rakousko volilo, zvolilo a výsledek ukazuje, že i zde se bude muset utvořit další velká koalice, protože jak vítězní soc. demokraté tak strana dosavadního ministerského předsedy Schüssela nezískala potřebnou většinu.
Budeme-li se dívat z okna kousek dál, zjistíme, že i ve Švýcarsku se něco děje. V referendu, ve kterém se měli občané vyjádřit k reformě zákona o poskytování azylu, se vyjádřila převážná většina pro zpřísnění pravidel. Nyní již nebude žadatel mít možnost tvrdit, že nemá žádný doklad a tudíž musí dostat azyl. Bez dokladů nebudou žadatelé vůbec do země vpuštěni. Je totiž s jistotou zjištěno, že doklady raději zahazovali a předstírali, že o ně přišli..
Problém azylantů ze severoafrických zemí je dalším problémem států EU kolem Středozemního moře. Tisíce nebohých lidí, kteří zaplatí krvavé peníze různým podvodným organizátorům přeplavby do Evropy, jsou shromažďovány ve sběrných táborech, pokud se vůbec dostanou na pevninu. Počet utonulých jde do stovek. Španělsko, které na tento exodus doplácí nejvíc, si vlastně tuto situaci zavinilo trochu samo.Vloni totiž, bez porady s ostatními státy EU, legalizovalo pobyt 750.000 ilegálních azylantů. Mysleli, že to pomůže. Pomohlo: žadatelů o azyl přibylo. Proto nedávná konference EU v Helsinkách nepovolila požadované miliony (o které Španělsko žádalo) na řešení tohoto problému.
Největším současným problémem je expanze Islámu do Evropy, která v poslední době způsobuje opravdový střet kultur. Většina evropských zemí vycházela z toho, že zahraniční pracovní síly se budou snažit asimilovat, což se první generace trochu snažila, ale později, když mezinárodní zákony přikázaly, že hostitelské státy jsou povinny umožňovat sjednocování rodin, vyvstal problém. Přistěhovalci (z moslemských zemí) zjistili, že v zemích nevěřících mají lepší ekonomické podmínky a zdravotní péči, a tudíž se rodiny začaly rozšiřovat o dědečky, babičky, sestry a bratry a další pofiderní příbuzenstvo. Tím pádem začal rapidně stoupat počet lidí, kteří jako členové rozvětvených rodin mají nárok na sociální a zdravotní zajištění, ale téměř na ně nepřispívají. Pochopitelně, že nejsou ani v nejmenším do společnosti integrováni. O to, co se okolo nich děje se nezajímají, už proto, že vůbec neovládají jazyk hostitelské země. Aby nebyly tyto skupiny diskriminovány a jednalo se „politicky korektně“ povolila vláda zřizování mešit a import imámů, islámských duchovních, kteří ovšem zase jen nabádají k poslušnosti, jakou vyžaduje moslemská víra a jak prý praví Korán. Vlastně je to takový nenápadný džihad. Jsou - a ještě to budou velké problémy, těžko předpovědět, jak se situace dále vyvine. Nemůže nám proto být divné, že v Belgii i v jiných zemích se dost obyvatel přiklání k pravici. Je též prokázáno, že většina trestné činnosti je páchána tzv. allochtony.
A nyní jsme u další drobné zajímavosti. V Nizozemí bylo běžné, že ten, kdo se nenarodil přímo v Nizozemí, je považován za allochtona, přestože má nizozemské občanství a stejná práva jako rozený Nizozemec. Terminus Technicus. Nyní se blíží termín předčasných voleb a tak se strany všelijak snaží získat voliče. Socialistická strana (kterou volí právě nejvíce allochtoni) žádá, aby bylo užívat výraz allochton zákonem zakázáno. Zajímavé je, že tento (podle navrhovatelů) rasistický název vůbec nevadí Němcům, Angličanům, Francouzům a jiným bývalým občanům západních států. Nám z východu také ne.
Jak tak to okno do Evropy zavírám, a jdu si dělat kafe, tak vidím, že kolem mne virtuálně rychle prošli nějací tři lidé, dvě ženy a muž. Kdo to byl? Ále, dvě švédské ministryně a jeden ministr, kteří v právě ustavené nové vládě vydrželi jen deset dnů. Zjistilo se totiž, že ministr neplatil 10 let poplatky za televizi, jedna dáma páchala daňové podvody a druhá zaměstnávala na černo pomocnici v domácnosti. Holt, ve světě kolem je přísnost, nejen na chudej lid. V České republice by to asi bylo označeno za malý kavalírský delikt.
Jdu se raději projít do našeho lesa, snad tam budou nějaké houby.
K.A. Pokorný, Nizozemsko
