Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Lumír,
zítra Horymír.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Síla slova, Slavomír Ravik
 
O vzniku nevíry (2)
 
Křesťanské náboženství má krom mravního obsahu a vidiny příštího věku jednu nepopiratelnou pozitivní vlastnost. Srovnáme-li je totiž například s indickou kulturou, nemůžeme než konstatovat, že (při respektu jiných cest k nadoblačným výšinám) nás, Evropany, antickými časy počínaje, vede náš náboženský cit k intenzivnímu vnitřnímu pnutí.  Prožíváme totiž svůj každodenní život jako jedinečnou šanci, která se již nikdy nebude opakovat. Zatímco Indové si mohou dopřát snění a meditací v jistotě, že co nestihnou dnes, vykonají zítra anebo v příštím životě, my žijeme jen úsilím o naplnění jednoho poslání v jednom jediném životě.

Leč naše aktivita se nám v jednom klíčovém dějinném obratu vymkla z rukou -  zatímco se celý středověk odehrával  v meditativních klauzurách klášterů a často v pasivním očekávání posledního soudu, lidé tohoto věku  přijímali svůj život jako slzavé údolí, které je třeba jen protrpět.   Aktivita křesťanství ovšem dovedla člověka z ubohého interiéru předchozích časů do nádhery renesanční doby, člověk se oddal lákavosti pohodlí a pozemského života. Vlídný pobyt na této planetě se nám zalíbil do té míry, že jsme už ani netoužili po božských cestách a po nebesích. A podíváme-li se dnes vůkol, shledáme, že pozemské jeviště má na předscéně hospodářskou prosperitu, zatímco všechno ostatní, včetně mravních měřítek, zůstalo kdesi za oponou. Odsud tedy vypučel svět, v němž žijeme, (ovšemže mimo metafyzický rámec našeho života). Vědci se ve své pýše dávají slyšet, že oni – na rozdíl od Boha – sedmého dne neodpočívají.
 
Tak se víra stala soukromým koníčkem, Boha se všemi atributy Pána nad světem jsme vytěsnili ze svého zorného pole, a to se všemi následnými krizovými momenty. Našimi božstvy se staly nové technické objevy, neuvěřitelný luxus, který se zrodil z chudoby předchozích časů k nepoznání – a to během několika desítek let.  Sám uchovávám břidlicovou tabulku, s níž jsem absolvoval první třídu základní školy, kdežto tuto úvahu píši na šestém notebooku v pořadí a dožiji-li se toho, tedy za tři roky budu kupovat další rychlejší a s mocnější pamětí.
Do tohoto rámce se nám ovšem navíc vměstnaly také šarvátky moci, a tak se naplnila slova, která si zapsal J. W. Goethe, že totiž ve světě zbaveném idejí začnou vládnout příšery. Věru marně toužil filosof Emanuel Rádl po časech doby rytířské, kdy páni v plné zbroji rozvíjeli prapory symbolizující službu, kdy se člověk “bál, jen aby na duši zkázu neutrpěl, a stál sám a sám a od tohoto zmateného světa se odvolával k věčné pravdě.” Ovšem za všechno se platí – jak nám potvrdil jeden z předních psychiatrů minulého století C. G. Jung. Tento znalec, který ošetřoval stovky pacientů ze všech “civilizovaných” zemí světa, spočetl, že mezi všemi marody, kteří prošli jeho ordinací, bylo nanejvýš pět nebo šest věřících. K čemuž je ještě třeba dodat, že mezi marody staršími než 35 let nebyl jediný z těch, kteří hledali náboženské řešení svých životních problémů. 
 
A jak dodal sám pan Jung – “Mohu bezpečně prohlásit, že všichni onemocněli, protože ztratili to, co živá náboženství všech věků dávala svým stoupencům, a žádný z nich se skutečně neuzdravil, pokud nezískal znovu náboženský pohled na svět”.
Což stojí za zamyšlení. Člověk se bez víry nejspíše obejde. Musí však počítat i s “chodem naprázdno” a s vyhasnutím životního smyslu. Nejen u nás v Čechách je každý třetí člověk adeptem na psychiatrické léčení – pokud ovšem již opravdu nenavštěvuje příslušnou odbornou ordinaci. Zkrátka – dříve či později se člověk naší doby stane jedním z autorů čerstvě otevíraného evangelia nového tisíciletí, totiž evangelia úzkosti.
 
Ilustrace: internet
 
Zpracovala: Olga Janíčková
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 05.02.2024  18:11
 Datum
Jméno
Téma
 05.02.  18:11 Von
 05.02.  15:12 Vladimír Kříž