Postupně se začínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se přáteli a tak snad bude namístě (kdo chce – není podmínkou) přiblížit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd…. Tak proč nezačít právě pohledem z okna. Dalším pohledům se meze nekladou, samozřejmě v etických hranicích, daných provozem těchto stránek.
V diskusi je téma Počítačová grafika - začínáme s úpravami fotografií a určitě by se mohly ty vaše fotografické pokusy projevit prostřednictvím fotek. Bude to sice trochu komplikovanější a hlavně pracnější pro mne, ale nevadí. Musíte totiž fotku (fotky) i text poslat na info@seniortip.cz a my z toho uděláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohledy
Zatím by to tak mohlo fungovat, co bude dál, až bude změna stránek uvidíme.
Také tím trochu prosím fotografické fanoušky, abyste poněkud omezili emailovou poštu směrem k Magdaleně, protože ona je dobrá duše, ale má i jiné povinnosti a nemůže úřadovat individuálně, prostřednictvím emailů. Určitě se k vašim pokusům vyjádří v diskusi a komentářích u případných článků. A tak budou částečně vyřešeny i praktické ukázky. A protože jsem s tím začala, tak tedy následuje i má praktická ukázka J
Do vašeho diskusního kroužku se nezapojuji, protože focení i animace jsou pro mne zatím španělskou vesnicí, ale kdo ví??? Ale sem tam něco vyfotím. JAK?
Tak tady je můj „Pohled z okna“
Pokusím se pohled z okna popsat tak, jak ho vidím já. Pohled z okna našeho panelákového bytu v šestém patře ve mně dnes již nevyvolává strach a hrůzu z výšky. Hlavně proto, že už děti dospěly a nebojím se, že vypadnou z okna. Rovněž ale ve mně nevyvolává adrenalinový pocit, který asi zažívají skokani „bungee dumpingu“ . To bych tedy nikdy nezkoušela i kdybych měla 1000 % jistotu, že lano je dostatečně pevné a má stoprocentně vypočtenou délku.
Rovněž mne tento pohled nedojímá k slzám, i když přírodu mám velmi ráda. Ale jak vidíte, docela se nám to tady zelení i když bydlím v Ostravě. Tímto dokladuji pro ty, co znají Ostravu jako "ocelové město republiky", že to již dávno není pravdou. Je tu opravdu moc krásně. Okno z kterého se koukám je směrováno na západ a proto za tímto oknem v odpoledních hodinách je velmi příjemné a milé posezení. Sluníčko hladí a hřeje svými paprsky a ty mi přinášejí a čerpají do mého těla potřebnou energii.
Takže, jak už jsem se zmínila, pohlížím na svět z šestého patra. Uličkou mezi těmi rodinnými domky chodím každé ráno do práce. V lese, který vidíte za vlídnými panelákovými domy relaxuji (někdy i na kolečkových bruslích ke všeobecnému veselí všudypřítomné omladiny). Z okna na protilehlé straně bytu, jehož pohled vám nenabízím vidím, když je pěkné počasí, vzdálené Beskydy a cítím ( někdy (!), zpravidla v noci) exhalace papírny, postavené necitlivě na trase mezi Ostravou a Beskydami. Kdysi, když jsem ještě neměla počítač, mobilní telefon a netrápil mě fakt, že nemám splněno spoustu úkolů pro SeniorTip, jsem se z tohoto okna dívala často a ráda.
Ludmila Holubová
Poznámka redakce - nezapomeňte posílat své příspěvky, moc se na ně těšíme!
Pohled z okna 
Pokusím se pohled z okna popsat tak, jak ho vidím já. Pohled z okna našeho panelákového bytu v šestém patře ve mně dnes již nevyvolává strach a hrůzu z výšky. Hlavně proto, že už děti dospěly a nebojím se, že vypadnou z okna. Rovněž ale ve mně nevyvolává adrenalinový pocit, který asi zažívají skokani „bungee dumpingu“ . To bych tedy nikdy nezkoušela i kdybych měla 1000 % jistotu, že lano je dostatečně pevné a má stoprocentně vypočtenou délku.