Zastánci černých a zelených čajů ovocné čaje příliš neuznávají. Ale skutečnost je takové, že ovocné čaje se stávají stále oblíbenějšími. Spotřeba ovocných čajů roste stejně rychle jako u čajů černých nebo zelených. První pokusy s pitím ovocných čajů podobným těm dnešním začaly v 50. letech v západní Evropě, jejich rozmach však přišel teprve v letech sedmdesátých. Ovocné čaje jsou vhodné pro celou populaci (především pro děti) – neobsahují tein ani kofein ani žádné jiné povzbuzující látky. Jsou produkovány na čistě přírodním základu a lze je pít bez omezení – ideálně hasí žízeň a příjemně osvěží. Lze je připravovat teplé i chlazené. Navíc obsahují vitamín C, který působí preventivně proti chřipce a nachlazení. Jednotlivé vyluhované komponenty lze sníst – vždyť se jedná o sušené ovoce.
Na rozdíl od čajů černých nebo zelených není původ ovocných čajů v čajovníku (tzn. v čajovém keři). Ovocné čaje se nejčastěji skládají ze čtyř sušených komponentů - ibišku, šípku, pomerančové kůry a sušeného jablka:
- Ibišek dává čaji charakteristickou červenou barvu a příjemně nakyslou chuť. V případě, že je třeba odstranit kyselost nebo získat jinou (nažloutlou) barvu nálevu, ibišek se v ovocném nálevu vynechává.
- Šípek obsahuje v přírodním stavu značné množství vitamínu C. Sušením se tento obsah mírně snižuje.
- Sušená pomerančová kůra dodává čaji jemně hořkou příchuť.
- Jablko nijak neovlivňuje barvu hotového čaje, mírně jej oslazuje a kompenzuje tak kyselý účinek ibišku.
Dodávání chuti čaji má dlouhou historii. Již v dávné Číně se používalo ke zjemnění chuti černého čaje květů jasmínu nebo růží. K aromatizování ovocných čajů jsou používány převážně přírodní produkty. Často se ovocné směsi obohacují dalšími kousky ovoce nebo bylin (jahoda, malina, třešeň, bez, rybíz, fenykl, máta apod.).
Jak na to
Při přípravě čaje je potřeba dodržovat některé zásady. Aby vynikla ta správná chuť ovocné čajové směsi, je třeba při vaření začít už správným dávkováním. Většinou postačí jedna vrchovatá lžička na jeden šálek, ale toto lze samozřejmě dle chuti upravit.
Ovocný, ale i bylinný čaj zaléváme vroucí vodou. Doba dostačující k vyluhování je 8 až 10 minut, pokud připravujeme čaj silnější, můžeme jej přecedit i o něco dříve.
Hotový nápoj je možno pít bez jakýchkoli přísad, ale je možno jej ochutit cukrem, medem, sladidlem apod. Vzhledem k tomu, že ovocný čaj je ideálním nápojem ke konzumaci za tepla i za studena, výborně se hodí k výrobě míchaných nápojů v kombinaci s ovocnými šťávami nebo alkoholem, v horkých dnech pak k výrobě ledových čajů. Kromě toho jej lze použít i jako nápoj k jídlu.
Několik rad:
- Ovocné čaje uchovávejte v obalech, které minimálně propouštějí aroma.
- Skladujte na chladném místě a dále od aromatických bylin nebo koření.
- Nakupujte jen takové množství, které stačíte zkonsumovat, protože aroma z již otevřeného čaje se postupně vytrácí.
- Při přípravě použijte jednu naplněnou čajovou lžičku na jeden šálek (1,5 dl).
- Ovocný čaj zalévejte vroucí vodou.
- Doba vyluhování je mezi 5-8 minutami.
- K dochucení je možno použít cukr, med, kandys nebo jiné sladidlo .
Ovocný čaj lze pít teplý nebo studený. Hodí se zároveň k výrobě rozličných čajových nápojů jejichž návody lze v dostatečném množství najít na internetu.
roste stejně rychle jako u čajů černých nebo zelených. První pokusy s pitím ovocných čajů podobným těm dnešním začaly v 50. letech v západní Evropě, jejich rozmach však přišel teprve v letech sedmdesátých. Ovocné čaje jsou vhodné pro celou populaci (především pro děti) – neobsahují tein ani kofein ani žádné jiné povzbuzující látky. Jsou produkovány na čistě přírodním základu a lze je pít bez omezení – ideálně hasí žízeň a příjemně osvěží. Lze je připravovat teplé i chlazené. Navíc obsahují vitamín C, který působí preventivně proti chřipce a nachlazení. Jednotlivé vyluhované komponenty lze sníst – vždyť se jedná o sušené ovoce.