Ústecké mosty
Nejstarší most přes řeku Labe byl slavnostně otevřen 14. 2. 1874 a byl dvoupatrový. V prvním patře byla komunikace pro pěší a povozy. Nad ním vedla jednokolejná železniční trať. Sloužil svému účelu až do dubna 1945, kdy byl poškozen při náletu spojeneckým letectvem. Částečně byl opraven a s omezeným provozem fungoval do padesátých let.
Pak byl nahrazen železničním mostem s dvoukolejnou tratí a s lávkou pro pěší. Ten byl dokončen, včetně elektrifikace tratě roku 1958. Právě tato trať získala svou důležitou roli při záplavách v roce 2002, kdy byla jedinou cestou mezi Ústí nad Labem a jeho částí Střekovem.
I když dvoupatrový most sloužil přes 70 let, pro rozvíjející se průmyslové město a vznikem automobilové dopravy dávno nestačil. První zmínka o vybudování druhého mostu byla již v roce 1908, ale nebylo dostatek peněz na tak náročnou investici. V roce 1920 byl projekt hotov, ale až od roku 1926 začaly přípravné práce. Projektové práce pokračovaly v letech 1927 - 1931, hlavní část vedl profesor Josef Melan, patřící mezi nejvýznamnější stavitele železobetonových mostů v Evropě.
Ve své době byl most technickým unikátem s největším obloukem v republice. Až v roce 1933 byly vybrány ve veřejné soutěži dodavatelské firmy. První soutěž, které se zúčastnily i zahraniční firmy byla anulována. V té době se dostala do problémů banka, která přislíbila úvěr. Nakonec bylo financování zajištěno několika půjčkami z vybraného mýtného po dobu 40 let. Mýto se vybíralo necelé 3 roky, pak bylo již německou nacistickou správou zrušeno.
V souvislosti s výstavbou mostu proběhly další stavby. Což bylo vybudování nového železničního viaduktu, přeložky trati, demolice několika budov a továren. Přes most vedla i tramvajová doprava na Střekov. Zahájení stavby mostu bylo v roce 1934 a slavnostní otevření v srpnu 1936. Byl pojmenován po druhém prezidentovi Dr. Edvardu Benešovi. Název byl v roce 1938 zrušen, původní jméno po roce 1945 bylo obnoveno jen na několik let.
Od roku 1952-1989 nesl jméno po řeckém politikovi a bojovníkovi ze 2 světové války Nicosu Belojannisovi (1915-1952). Po roce 1989 opět se vrátil k původnímu jménu druhého prezidenta. Most zasáhl do dějin města několikrát. V roce 1938, kdy poslední zbytky československé armády opouštěly město a na mostě došlo k přestřelce s příslušníky sudetoněmeckého Freikorpsu. 31. července 1945 došlo k masakru Němců po výbuchu skladu vojenského materiálu v Krásném Březně. Pamětní deska připomíná tragédii, která se dotkla stovek lidí.
V roce 1993 byla zahájena generální oprava mostu za 27 milionů korun, dokončena v 1994. Most Dr. Edvarda Beneše od zahájení stavby slaví 90 let, od generální opravy 30 let. Nyní ho čeká další důkladná generální oprava, která je plánovaná na 2 roky a negativně zasáhne do života lidí žijící na střekovské straně. Bude vybudována široká provizorní lávka přes Labe pro pěší, cyklisty a zároveň bude sloužit i k přemostění inženýrských sítí vedených po mostovce.
Během rekonstrukce bude nadzvednuta ocelová nýtovaná konstrukce, opraven pilíř na střekovské straně a zcela nahrazen ten na ústecké straně (pilíře zasahují do hloubky přes 10 metrů pod dnem řeky). Již je na něm doprava omezena jen na osobní auta. Ostatní, včetně MHD musí jezdit přes Mariánský most s tím, že trolejbusy jezdí na baterie.
Nejmladším mostem je Mariánský a byl dokončen v roce 1998. Patří k nejkrásnějším mostním konstrukcím na světě. Návrh zpracoval profesor Roman Koucký a tvoří ho dva pylony, 60 metrů vysoké. Z každého vychází jednostranně 15 ocelových lan, nesoucí mostovku dlouhou 179 metrů. Již v roce 1999 získal cenu Evropské asociace ocelových konstrukcí a Mezinárodní asociace pro mosty a stavební inženýrství ho zařadila mezi deset nejlepších staveb světa posledního desetiletí.
Je zčásti ocelový, zčásti železobetonový a váží 3500 tun. Most odolal velkým povodním v letech 2002, 2006 a 2013, ale nedokázal plnit funkci spojení mezi Střekovem s dalšími částmi města Ústí nad Labem. Výjezd z mostu je veden na silnici, která je pravidelně zaplavována řekou Labe.
To je jen krátký popis z dlouhé historie stavbařů mostů, jejichž výsledky práce a umu můžeme obdivovat dodnes.
