Seniorský věk dostihl i mne a věnoval mi ČAS – čas na odpočinek po hektickém pracovním období, čas na vnoučata, na relaxaci nad záhony v zahradě, na knihy během let kupované a odkládané bez čtení na dobu, až na ně zbude čas...
Dal mi také možnost seznámit se s „plechovou bedýnkou“ plnou čipů a drátků, tím zázrakem dvacátého století. Začátky s ní mi ulehčil dárek – CD s několika tisíci klipartů. Při jejich prohlížení se mi začaly vybavovat různé zážitky z prožitých let, které jsem se snažila v několika větách zachytit. To, co jsem během let zkušeností nasbírala, dostalo formu krátkého vyprávění, někde skoro pohádky, povzdechnutí, příslibu. A protože stojí na samé hranici reality a bajky a protože jejich autorkou je babička, dostaly název BABIBAJKY.
Ne každá se povedla, přísní kritici najdou mnohé nedostatky, škarohlídi je zavrhnou zcela, ale přesto doufám, že se najde i dost čtenářů, kteří se zasmějí, souhlasně pokývají hlavou a leckterá bajka v nich vyvolá jejich vlastní vzpomínku, nebo je vlastní fantazií povede dál v načrtnutém ději. Přeji všem dobrou náladu.
Mara
* * *
Babibajky
* 24 *
Ale prosím vás, vy jste ještě nezažili ten nádherný a povznášející pocit, to čisté tvůrčí nadšení? Před vnitřním zrakem vám defiluje jeden nápad za druhým, nemůžete pomalu ani spát, jak úporně se vám derou do hlavy podrobnosti kompozice a sladění barev. Našepsované plátno na vás čeká na stojanu, novostí zářící paleta se nemůže dočkat, až ji pohladí prstíčky štětců…
Tak kde to vázne?! Žádný učený z nebe nespadl, říká přísloví. Co na tom, že jste to ještě nikdy nezkusili? Teď je ten pravý čas. A že vám nejdou figury? Tak se pusťte do krajiny! Jó, máte problém, jak ji dostat na to malé plátno? Pak už zbývá jen jedna rada, ta je ale k nezaplacení, ani nevím, jestli vám ji mám prozradit. Co když potom zpychnete z té slávy a proslulosti, co vás čeká? No dobře, nebudu škrob, tady je: plácněte červený flek do pravého horního rohu, vedle ze tři šmouhy svinibrodskou zelení, vlevo dole pár plácanců oranžové a můžete vystavovat v jakékoliv galerii moderního umění... Panečku, to je ale síla!
* * *
Kola šustí po mokrém asfaltu a rozstřikují vodu kolem sebe, pořádně nacucané kapky plácají o chodník, na kalužích naskakují bubliny, zoufalé žížaly se derou na vzduch, aby se v promoklé půdě neudusily... jóó, když naprší a uschne, to se všem líbí, ale když prší a prší a ne a ne přestat, to už tak veselé není. To snad jenom beznadějně zamilovaní si dokážou v dešti zpívat a tančit v loužích, čváchat kolem sebe a rozdávat úsměvy. Normální člověk se kalužím vyhýbá, aby se namočil co nejmíň, dítě zabalí do pláštěnky a nastrčí do gumáků, ona taková rýma a chrblání není nic, o co by jeden stál.
Ale zase – znáte něco příjemnějšího než sedět za deštivého počasí pohodlně a s knihou ve fotelu, poslouchat k tomu příjemné melodie, nebo si jen tak pro potěšení klepkat na počítači a popíjet voňavou kávičku nebo čajík? To je – jak jsme za mlada říkávali – žůžo! Tak proč to právě teď nezkusit, když venku leje jako z konve?!
* * *
No, když sklapne past, čekáme, že se do ní něco chytlo, to dá přece rozum, proto ji taky chystáme. Kousek kůžičky ze špeku je věru neodolatelná pochoutka a velice silné lákadlo. Jenže ne každá myš snese tolik tuku. Co když má vysoký tlak a cholesterolu na rozdávání? Ta se potom takové pastičce vyhne širokým obloukem a ještě nás pomluví ve zbytku populace.
Na suchý chleba se zase nehrnou blahobytné myši. To by jim tak scházelo, opustit sýpku plnou zrní nebo korýtko v prasečím chlívě! To přece známe ze života, dokud na myši nenasadíme pořádného a svědomitého kocoura, těžko samy vlezou do pasti, která jim nevoní! A tak naše očekávání bývá často zklamáno, na sklapnuté pasti se třeba jen projevila únava materiálu. Jaká škoda!
* * *
V jedné daleké exotické zemi, kde slunce hřeje mnohem víc než u nás a v pralesním polostínu rozkvétají překrásné květy, žil v deltě mohutné řeky jeřáb. Vznešeně si vykračoval, nevšímavý ke svému okolí, a s královskou korunkou jemného peří na ušlechtilé hlavě sledoval jen svůj obraz na chvějící se hladině. Byl přesvědčen, že je nejkrásnější z celého hejna a určitě není jeho osudem bořit nohy do říčního bahna a stejně jako ostatní se pachtit za potravou.
Ó, kéž by mohl spolu s květy orchidejí shlížet ze zelenavých výšek, kéž by se mohl těšit z přátelství motýlů a teplého vánku vysoko ve větvích!
Uprostřed pralesa v té nejhustší houštině žil kouzelník, starý jako prales sám. Cesta k němu byla nelehká a plná nebezpečí, ale jeřába vedla jeho touha. Nic nezbylo z jeho vznešenosti, když vyčerpaně klesl před kouzelníkem. Nebylo potřeba žádných slov, stařec dávno věděl, proč k němu jeřáb přichází. Vztáhl ruce ke korunám velikánů, pohledem pohladil unaveného jeřába, tichounce pronesl pár slov a jeřáb se vznesl k zelenému baldachýnu.
A pak, pak se objevila květina nevídané krásy, které my říkáme Sterlície – Rajský pták.
* * *
Růžové psaníčko znamená štěstíčko… se zpívá v jakési písničce. Faktem je, že růžová psaníčka už úplně vyšla z módy. Prosím vás, vždyť začalo třetí tisíciletí a jakási růžová psaníčka tady nemají co dělat. Těch pár řádek vrkání, na které se chytají romantické buchty, se jednoduše naklepe na PC a člověk si ušetří běhání po marketech při hledání růžových dopisních papírů. Kdo ví, jestli je ještě vůbec vyrábějí? A taky nemusí chodit na poštu nebo hledat dopisní schránku. A e-mail je rozhodně levnější než známka na obálku!
Cože?! Že to není to pravé ořechové? Takhle že se láska neprojevuje? Nejste vy náhodou nějaká vykopávka z předminulého století, ne?! Tak to bych se móóóc divil!
Ale prosím vás, vy jste ještě nezažili ten nádherný a povznášející pocit, to čisté tvůrčí nadšení? Před vnitřním zrakem vám defiluje jeden nápad za druhým, nemůžete pomalu ani spát, jak úporně se vám derou do hlavy podrobnosti kompozice a sladění barev. Našepsované plátno na vás čeká na stojanu, novostí zářící paleta se nemůže dočkat, až ji pohladí prstíčky štětců…
No, když sklapne past, čekáme, že se do ní něco chytlo, to dá přece rozum, proto ji taky chystáme. Kousek kůžičky ze špeku je věru neodolatelná pochoutka a velice silné lákadlo. Jenže ne každá myš snese tolik tuku. Co když má vysoký tlak a cholesterolu na rozdávání? Ta se potom takové pastičce vyhne širokým obloukem a ještě nás pomluví ve zbytku populace.
Růžové psaníčko znamená štěstíčko… se zpívá v jakési písničce. Faktem je, že růžová psaníčka už úplně vyšla z módy. Prosím vás, vždyť začalo třetí tisíciletí a jakási růžová psaníčka tady nemají co dělat. Těch pár řádek vrkání, na které se chytají romantické buchty, se jednoduše naklepe na PC a člověk si ušetří běhání po marketech při hledání růžových dopisních papírů. Kdo ví, jestli je ještě vůbec vyrábějí? A taky nemusí chodit na poštu nebo hledat dopisní schránku. A e-mail je rozhodně levnější než známka na obálku!