NOVÉ ČECHY
Co to je? Zaspal jsem nějakou tu hodinu zeměpisu a dějepisu, nebo nám byly úmyslně či neúmyslně některé informace zatajeny? Možná, že nejsem sám a mnohý čtenář je na tom stejně.
Když jsem v roce 1965 emigroval a usadil se v Norimberku, začal jsem poznávat zdejší okolí podle známého rčení: Když chceš vědět, kam jdeš, musíš nejdříve vědět, odkud jsi přišel. Při tom jsem objevil zajímavé kulturní a dějinné spojitosti, jejichž němých svědků se ve zdejší oblasti najde hodně.
Po přestěhování do Markt (městys) Schwanstetten, asi 20 km jižně od Norimberka, právem říkám, že dnes bydlím 8 km od zámku Ratibor, 25 km od českých hranic a 35 km od zámku sv. Václava (vysvětlení později).
Prvním svědkem, také nejznámějším, je socha Karla IV. pod hodinami kostela Naší Paní (Frauenkirche) v Norimberku na Hlavním náměstí (Hauptmarkt). Tento katolický kostel dal postavit sám Karel IV. v letech 1352 až 1358, jak celkový vzhled tak i některé dílčí formy svědčí o práci Petra Parléře ze Schwäbisch-Gmündu, který toho času také pracoval na stavbě chrámu sv. Víta v Praze.
V roce 1509 byly starší hodiny vyměněny za orloj, na němž se každý den ve 12 hod. chodí Karlu IV. klanět sedm německých kurfiřtů. Je to vzpomínka na to, že zde v roce 1356 vydal první díl Zlaté buly. Také jedna ze soch na Krásné kašně (Schöner Brunnen), též na Hlavním náměstí, nám připomíná tuto událost. Jak známo, oba synové, Václav (1361) a Zikmund (1368) se narodili v Norimberku. Zikmund měl po celý život své rodné město ve velké úctě a často se sem vracel. Zajímal ho technický a hospodářský pokrok, hlavně však také společenský život města Norimberka. Na svá nesčetná galantní dobrodružství neměl ale dost peněz, a proto si vypůjčoval od norimberských patriciů. Jedním z jeho věřitelů byl norimberský patriarcha Ulrich Ortlieb, kterému patřil Nassauerhaus v Karolinenstrasse 2, naproti kostelu sv. Vavřince. Je to typická středověká obytná věž: první dvě podlaží ze 13. století, další podlaží s kapličkovým arkýřem z roku 1422 a cimbuří se třemi rohovými věžičkami z let 1431 a 1437. Ten si ale byl vědom velké hýřivosti krále, a proto si v roce 1431 vyžádal při zapůjčení tisíce pěti set rýnských zlatých jako zástavu jednu z královských korun. Tak se stal tento dům svědkem pozoruhodné společenské události. Po dobu čtyř měsíců byla královská koruna majetkem norimberského občana, ale ve stanovené lhůtě byla koruna vyplacena. Smlouva o tom je uložena ve Státním archivu ve Vídni.
Při výjezdu z Norimberka silnicí B 14 (Erlenstegen Str.) najdeme po pravé straně druhého svědka. Proti silniční tabuli Nürnberg je replika hraničního kamene. (To je těch mých 25 km.) Zde skutečně probíhala hranice od roku 1347 do roku 1378 území (Horní Falc a část Středních Frank) které Karel IV. získal pro uskutečnění svého velkého politického plánu - vytvoření spojovacího koridoru mezi Lucemburkem na západě a Českým královstvím na východě. Tato oblast byla pojmenována NOVÉ ČECHY.
* * *
Trochu zeměpisu: Bavorsko o rozloze 70 547 km2 je rozděleno na 7 správních oblastí: Horní Bavorsko (Oberbayren) 17 536 km2, Dolníní Bavorsko (Niederbayern) 10 338 km2,Horní Falc (Oberpfalz) 9 678 km2, Horní Franky (Oberfranken) 7 230 km2, Strední Franky (Mittel-franken) 7 246 km2, Dolní Franky (Unterfranken) 8 531 km2 a Švábsko (Schwaben) 9 988 km2.
Jižně od Nových Čech, v našem krajském městě Rothu, najdeme lovecký zámek, který dal v letech 1535 až 1537 postavit markrabě Jiří Pobožný (Markgraf Georg der Fromme) a pojmenoval ho podle svých nemovitostí ve Slezsku RATIBOR.. (To je těch mých 8 km.). Proč lovecký zámek? Odpověď nám dává již samo jméno města, Roth. Nepochází, jak bychom se mylně mohli domnívat, od barvy červené, ale ze slova rodern - mýtit. To znamená, že zde byly hluboké lesy a Jiří Pobožný náruživý lovec. Osad, jejichž jméno připomíná jejich vznik mýcením, je zde v okolí více, např. Schwand - ne od Schwan (labuť) nýbrž od schwenden nebo schwinden - zmenšovat (les)
Na horním náměstí (Oberer Markt) městečka Altdorf je na domě č. 9 štítek, ze kterého se dozvíme, že zde v letech 1599 až 1600 studoval Albrecht z Waldštejna. Byla zde univerzita svobodného města Norimberka, postavená vroce 1526 původně jako škola, od r. 1575 gymnázium, od r. 1578 akademie, povýšená v r. 1622 na univerzitu a r. 1809 přestěhovaná do města Erlangen.
Ale vraťme se k Novým Čechám. Erlangen patřilo také k tomuto území. Karel IV. mimo město Lauf a později Auerbach dal také zde razit mince pro Nové Čechy. Příslušnost k Čechám nám dodnes potvrzuje heraldický český lev v městském znaku a na pečeti.
Pokračujeme dále z Norimberka po zmíněné již B 14, která je částí hlavního spojení Norimberka s Prahou. Již od doby vlády Karla IV. měla název Zlatá cesta. Dosud není dokázané, z čeho tento název vznikl. Jestli to byl kvetoucí obchodní ruch, který po této cestě vedl, anebo zdůraznění jejího cíle - případně výchozího bodu, tj. „Zlatá Praha“.
Karel IV. ji ustanovil jako Říšskou cestu a nařídil, aby jí čeští králové používali při cestě na sněmy anebo k volbě císaře. Postaral se i o vojenskou ochranu. Tato cesta vedla přes Lauf, Sulzbach, Hirschau, Kohlberg, Weiden, Bärnau, Tachov, Stříbro a Plzeň do Prahy. Teprve v průběhu 16 století ztratila svúj význam úplně a byla používána cesta kratší, tak zvaná zakázaná, která se odchylovala v Hirschau a vedla přes Wernberg, Leuchtenberg, Vohenstrauß, Waidhaus a Přimdu do Stříbra.
Přibližně po 15 km projíždíme městem Lauf, které také stojí za bližší prohlídku. Na náměstí najdeme dům č. 21 (hotel Wilden Mann) s pamětní deskou na to, že zde přenocoval r. 1414 Mistr Jan Hus na cestou do Kostnice. Kousek pod náměstím, na malém ostrůvku v řece Pegnitz, stojí zámek sv. Václava (Wenzelschloss). (A tady odtud to mám těch zbývajících 35 km.).Tento zámek koupil Karel IV. roku 1353 a dal jej přestavět v letech 1356 až 1360. Používal ho jako rezidenci při svém pobytu v Norimberku. Nad vstupní branou nás vítá socha sv. Václava (Petr Parléř r.1360), bývala zde také kaple jemu zasvěcená.
* * *
Při rekonstrukcích se pod omítkou jednoho sálu s křížovou klenbou našlo 114 do zdi vtesaných, barevně provedených erbů. Jsou to erby šlechty jak duchovní tak i světské, české, moravské a slezské která byla Karlu IV. věrná. Tento nález je přínosem pro českou heraldiku, protože se zde našly u dvou rodů barvy, které nebyly již známé a dokonce asi tři rody, o kterých se vůbec nevědělo. Celý zámek je postaven z pískovce. Způsob opracování přírodního kamene v erbovním sále ukazuje na stavitele Matyaše z Arasu, který postavil kapli sv. Kateřiny na hadu Karlštejně.
Pokračujme stejným směrem dál do města Sulzbach - Rosenberg. V Suzbachu mě překvapila na farním kostele socha Karla IV. Začal jsem se ptát co má společného Karel IV. se Sulzbachem. Odpověď byla tehdy pro mne překvapující. Toto město vděčí za svůj rozkvět právě Karlu IV., který je povýšil v roce 1353 na hlavní město Nových Čech. Tak jsem se tenkrát poprvé setkal s tímto názvem a pak jsem své znalosti začal rozšiřovat. Ale již kolem roku 1380 získali Sulzbach a okolí opět Wittelsbachové a správní úřady byly přemístěny do města Auerbachu (severně od silnice B 14 ). Zde, jak již jsem se zmínil, byly za vlády Václava IV. od roku 1390 raženy mince - Václavův pfennig. Václavova vláda trvala do roku 1399. Dne 9. 2. 1430 bylo město obsazeno husity a skoro úplně zničeno. Většina obyvatel se zachránila útěkem. Pro „Takovéto škody, které bohužel postihly občany Auerbachu zatracenými kacíři z Čech, bylo na dobu 15 let město a jeho občané zproštěni placení daní.
Nedaleko od Auerbachu nad městem Pegnitz stával hrad, který Karel IV. koupil od Leuchtenbergů a pro své úředníky dal přestavět a zesílit opevnění. Již v záznamech z roku 1358 je výslovně jmenován jako "castrum suum Behemsteyn". I poté, kdy roku 1401 přešel do vlastnictví města Norimberka, mu zůstalo jméno Böhmenstein. Dnes jsou zde jen mizivé zbytky, které nezasvěceným vůbec nic neříkají a z nichž se dá těžko soudit, jak důležitou úlohu tento hrad sehrál v dějinách Nových Čech.
Roku 1998 k 950. výročí založení města Norimberka, byla slavnostně odevřena turistická cesta. Je to příspěvek spolku Fränkischer Albverein k tomuto výročí a připomene nám historickou Zlatou cestu. K této příležitosti byla vydána mapa a brožurka.
Otevřením dálničního úseku Plzeň - Weidhaus a nového společného hraničního přechodu v listopadu 1997 byl učinen závažný dějinný krok. Dva památníky na obou stranách hranice nám dnes připomínají dobu Karla IV. a historické spojení již před 650 lety, zvané "ZLATÀ CESTA - VIA CAROLINA ".
Jiří Šlesinger
* * *
Pozn. redakce: V letošní roce 2016 budeme vzpomínat na 700. výročí narození císaře a krále Karla IV. z dynastie Lucemburků. Z tohoto důvodu magazín SeniorTip otisknul tento zajímavý článek pana Jiřího Šlesingera, aby tak připomněl svým čtenářům významné výročí Karla IV.