Stal jsem se sloupkařem
SeniorTip má svoji reportérku, proč by nemohl mít zástupce jiného novinářského řemesla, sloupkaře. Tím jsem se stal neočekávaným průběhem událostí já. Snad by vás to mohlo zajímat. 
Život občas přinese neočekávané zvraty. Na jednom slavnostním shromáždění koncem roku 2010 jsem se dostal náhodně do styku s redaktory odborného časopisu Energetika, před mnoha léty, v době své aktivní kariéry, jsem v ní publikoval řadu článků. Připomněl jsem si tak jednu stránku své odborné minulosti a položil otázku, zda bych neměl v této aktivitě pokračovat, vždyť odborníkům mám snad ještě i ve svých letech stále co nabídnout. Redakce můj návrat uvítala a od ledna 2011 se v Energetice objevila řada mých obsáhlých článků. Překvapivě jsem se rozmáchl: čtyři o světové energetice (z toho jeden v angličtině), jeden o energetické bezpečnosti, dva o modelování v energetice, dva o energetické politice EU… Nejspíš jsem redakci zaujal, neočekávaně mě vybídla, abych pro tento list psal sloupky.
Rozumíte dobře: něco jako novinářské sloupky, krátké čtivé aktuální útvary, pokud možno nápadité, malinko objevné – alespoň takto jsem si sloupkařinu vyložil. Proč ne, nové úkoly, nové výzvy mám stále rád. A vykročit ve šlépějích českých sloupkařů mimořádného formátu, Karla Poláčka či Karla Čapka, byť v oblasti jim velmi vzdálené, je výzvou nade vše lákavou.
Ne, nebudu se dopouštět svatokrádeže a má dílka porovnávat s jejich tvorbou. Mé cíle, jsou daleko skromnější, pouze se pokusím tento novinářský artikl přetransformovat, transplantovat do oblasti odborné literatury.
Myslím, že mnohá témata, která jsem zvolil, jsou obecně zajímavá a tak si některá dovolím nabídnout i čtenářům SeniorTipu. Mé sloupky se v Energetice od května objevují se železnou pravidelností. Níže tedy jeden z nich, který bude otištěn v listopadovém čísle časopisu.
Malá inventarizace
Patřím k energetikům, kteří v tomto odvětví vyrůstali, kteří navíc začínali „od píky“ a byl jsem do jisté míry i u nesmělých začátků elektrizace domácností naší republiky. Jako praktikant obvodního montéra (bylo mi 14 !) jsem byl v polovině čtyřicátých let účasten zavádění elektřiny v slovenských vesničkách, kromě přípojky jsme zajišťovali jednoduchou instalaci podhorských domečků. Byly to obvykle dva-tři světelné vývody s jedinou žárovkou v jednoduché stahovačce a pro každý případ jediná zásuvka, do které ještě dosti dlouho nebylo co připojovat. Ale musím přiznat, že naše obvodní služebna už tehdy nabízela svým klientům primitivní vařič s otevřenou spirálou na šamotovém loži a dokonce i jednoduchou žehličku, jejíž hlavní předností byla značná váha. Zájem o ně rozhodně nebyl nijak pozoruhodný.
Ti movitější, pokrokovější, si tu a tam pořídili jednoduchý tzv. přímo laděný přijímač, např. oblíbenou „kapličku“ Telefunken (např. 830 AS), nebo německý lidový přijímač DKE 38 (Deutscher Kleinempfänger ), který dostal také trefnou lidovou přezdívku Goebbelsschnause - Goebbelsova tlama. S dlouhatánskou, vysokou venkovní anténou zpřístupnily dvě-tři rozhlasové stanice na středních vlnách, u nás na Slovensku Bratislavu, Vídeň, Budapešť.
Musím ovšem dodat, že širší nabídka elektrických spotřebičů pro domácnost byla už v té době ve světě sice vzácná, ale poměrně bohatá, například nabídka elektrických spotřebičů katalogu obchodního domu Army & Navy Stores nedaleko Londýna už kolem 1940 obnášela kolem 11 stran. Možná překvapí, že její součástí byl televizní přijímač s příjmem zaručeným do 30 mil od TV vysílače BBC, umístěného ve známém paláci Alexandria v severní části metropole. Můj strýc, jinak hlavní montér Slovenských elektráren, patřil k těm, kteří měli už kolem roku 1945 domácnost vybavenou na svou dobu fantasticky, chladničkou, elektrickým boilerem, elektrickou pračkou a dokonce masivním kuchyňským robotem. Příbuzenstvo nejvíce zaujalo elektrické osvětlení vánočního stromku, stařičká teta se nemohla smířit s tím, že se nedají sfouknout, ač se o to vytrvale pokoušela.
Nedávno jsem si položil otázku, kam technika elektrických spotřebičů za toho půl století (vlastně za 60 let) dospěla a svoji ženu jsem požádal o odhad, kolik naše nevelká domácnost, dům se zahradou, používá elektrických spotřebičů. Její odhad zněl: asi 20, můj byl smělejší, naše vybavení jsem odhadl na cca 50 elektrických přístrojů. Abych naše tipy posoudil, dal jsem se do malé inventarizace, soupisu našich spotřebičů pro domácnost, zahradu, kutilskou dílnu. Výsledek mě zaskočil, napočetl jsem jich více než stovku. A to jsem nebral v úvahu šíři současné nabídky výrobců a prodejců.
Když jste dospěli až sem, nepokračujte, odhadněte vaše elektrické bohatství, možná pak budete překvapeni!
Náš dům je vytápěn plynovým kotlem, jeho elektrickou regulaci nepočítám, ale přece jsem našel 5 spotřebičů, sloužících jako zdroj tepla (a chladu). Elektrický radiátor sice tvoří pouhou zálohu, teplovzdušný ventilátor se už používá častěji, zato však infrazářiče ve dvou koupelnách se dostávají často ke slovu. (Mobilní klimatizaci v loňském horkém létě jsme málem zakoupili, ale tato investice ještě byla odložena, zatím nám musí stačit ventilátor).
Horkou vodu ve dvou koupelnách obstarávají samostatné akumulační ohřívače, další, menší slouží pro kuchyni (3 spotřebiče).
Bílá a úklidová technika představuje skupinu bohatší, napočítal jsem celkem 12 elektrických služebníků. Kromě běžného sporáku, mikrovlnky, chladničky, mrazničky, pračky, myčky nádobí, se s oblibou opíráme o služby otáčivého grilu, dvou konvenčních vysavačů (ten vysloužilý v garáži nepočítám), jednoho akumulátorového, elektrického smetáku, parního čističe…
Neméně bohatý je seznam drobné kuchyňské techniky (11 položek), mimořádně početný je soupis svítidel všeho druhu a umístění (28 položek). Audio a videotechnika rozhodně nepředstavuje tu nejskromnější skupinu (16 přístrojů), pravda, zařadil jsem do ní i dnes už méně používané klávesy. Zdárně se rozvíjí i kategorie informačních technologií (9 přístrojů), původní PC a notebook doplňují další jednotky jako modem, vysílač wi-fi apod.
Zahradní technika rovněž mohutní, bobtná, jen nedávno k sekačkám a pilám několika druhů a výkonu přibyl vertikutátor, kultivátor, nůžky na živý plot, drtič větví (14 výrobků). Skupina se výrazně prolíná s kutilským elektrickým nářadím (8 druhů), nejpočetnější z nich jsou vrtačky…
Kam to asi spěje? Bude tato expanze stejným tempem pokračovat? Odpověď je nesnadná, možná už bude přibývat pouze inteligence našich spotřebičů, tak jak to tvrdí nejedna současná publikace, jednou snad budou konat za nás!