Dnes má podle občanského kalendáře svátek Otakar. Jméno má německý původ, jeho základem je germánský Odowakar znamenající majetek střežící. Je zajímavé, že jméno Ottacarus chápali dříve souznačně s Přemyslem.
Na českém trůnu seděli dva Otakarové
Česká historie zná dva slavné panovníky, kteří se tak jmenovali. Životní osudy Přemysla Otakara II. jsou dostatečně známy.
Poněkud méně se toho bohužel ví o jeho předchůdci Přemyslu Otakaru I. Byl synem Vladislava II. a Judity Durynské. V letech 1173 až 1179 pobýval ve vyhnanství na dvoře míšeňských Wettinů. Asi od poloviny osmdesátých let dvanáctého století začal Přemysl zasahovat do české a moravské politiky, až se konečně stal v roce 1192 českým knížetem. Již za rok však o trůn přišel a musel opět do ciziny. Mezitím se stal českým knížetem jeho mladší bratr Vladislav Jindřich. Ten se zachoval opravdu státnicky a předal vládu "opomenutému" Přemyslovi. Tuto nevídanou dohodu uzavřeli oba bratři 6. prosince 1197.
Přemysl Otakar I. byl skutečně dobrým diplomatem a využíval rozporů mezi nápadníky o římskoněmecký trůn tak dokonale, že získal 15. srpna 1198 královskou korunu a s ní i řadu důležitých privilegií pro celou zemi. Vláda Přemysla Otakara I. dala základ pozdějšímu rozkvětu země.
Církevní kalendář
dnes připomíná Moniku. Jde o prastaré fénické jméno s významem bohyně nebo rádkyně. Dnešní světice je patronkou křesťanských žen a lidé se k ní modlí za záchranu dětských duší. Narodila se kolem roku 332 v alžírském Tagaste. Vstoupila do manželství s Patriciem a měla s ním tři děti. Nejstarší z nich byl pozdější světec Augustin. Ten jí dělal velké starosti. "Syn tolika slz se nemůže ztratit," řekl jednou milánský biskup Ambrož, když Monika opět zoufale prosila Boha, aby napravil jejímu výstřednímu synovi hlavu. Její prosby byly vyslyšeny a Augustin skutečně cestu k Bohu našel a navíc se stal jedním z největších křesťanů všech dob. Avšak matka se toho nedožila, když zemřela roku 387 v Itálii. Její ostatky odpočívají v Římě a také v klášteře Arrouaise v severní Francii.
Jan Kareta
Ilustrace:
Přemysl Otakar II. padl u Suchých Krut v den sv. Rufa 1278.
Nepřátel bylo 100.000, Čechů jen 30.000. Přes to vítězili a podlehli jen zradou Miloty z Dědic, jenž svedl zálohu k útěku. („Historie českého národa v obrazech“, Josef Mathauser)
Text: Vybráno z knihy Václava Rameše – Encyklopedie křestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává přehled o vzniku a původu našich jmen jak je nalézáme v kalendáři, jakož i o mnoha významných osobách, které je nosily.
Jména v kalendáři