Vyznání díků za knihy o Janu Husovi
Obec Moravičany, 30 km od Olomouce vlastnila určitou dobu knihovnu. Pouze jednu místnost napěchovanou literaturou, převážně českými spisovateli a jedním knihovníkem sečtělým, inteligentním pánem Josefem Hrubým. Ráda jsem během tříletého pobytu (1974‐1977) v této malebné vesnici knihovnu navštěvovala a s panem Hrubým debatovala. Měla jsem úctu k tomuto vzdělanému muži a moc jsem si ho vážila. Při každé návštěvě mě doporučil úžasné knihy.
Při vracení dvou knížek od spisovatele Miloše V. Kratochvíla o JANU HUSOVI jsem děkovala za výběr. Říkala jsem mu, že při čtení těchto knih jsem polykala slzy jak dojemně a s citem jsou knihy napsané. Samozřejmě mě smutnil příběh našeho velikána, bojovníka za spravedlnost proti lidskému nepráví, který se nebál jít se zdviženou hlavou a čelit smrti za svoje přesvědčeni. Pan Hrubý odpověděl, že nejsem sama dojatá čtením knih. Více lidí mu sdělovali to samé i on prý měl v očích slzy při čtení. Po třech letech jsme se s manželem a dětmi přestěhovali do Olomouce, a i nadále při každé návštěvě manželových rodičů v Moravičanech, jsem za milým knihovníkem zaskočila na kus řeči.
Potom nás osud zavál až k protinožcům do Austrálie. Zbyla mně vzpomínka na úžasného člověka. Po necelých čtyřech letech na druhém konci světa jsem obdržela balíček od manželovy maminky. Po rozbalení jsem opět bulela.
Obsah zásilky: Miloš V. Kratochvíl ‐"Mistr Jan", druhá knížka - "Pochodeň" od stejného autora a maminčin dopis s vysvětlením. Pan Hrubý odešel do penze a knihovna v malé obci se zrušila. Knihovník si na mě vzpomněl a chtěl mi udělat radost. Poprosil manželovu maminku o zaslání zmiňovaných knih. Opět jsem knížky v krátké době zhltala. Nemohla jsem se od nich odtrhnout, vše šlo v tu dobu stranou. Nevěděla jsem, jak mám laskavému panu Hrubému poděkovat. Pak jsem sedla ke stolu a vznikla tato báseň. (jestli se tomu báseň dá říct?)
Poklady mám a nejsou zlaté.
Mám vlastně spoustu pokladů.
Jmenovat jich však není třeba.
Jen jeden řeknu ‐KNIHA JE !
Tím, že můj poklad zase ztloustnul,
tím vlastně vděčím pane Vám.
Děkuji pěkně z hloubi duše,
nevím čím odvděčit se mám.