Dnes má podle občanského i církevního kalendáře svátek Bartoloměj. Toto původně aramejské jméno znělo bar Talmai čili syn Talmajův, přičemž Talmai souvisí s hebrejským slovem telem znamenajícím brázda. Jeho otec byl patrně oráčem. Dalo by se tak s nadsázkou říci, že Bartoloměj byl synem "starého Brázdy".
Nejznámějším nositelem tohoto jména byl apoštol Bartoloměj, který se však původně jmenoval Nathanel, v překladu Bůh dal. Narodil se někdy v prvním století v Káni v Galilei. Podle tradice se dostal k Ježíšovi prostřednictvím apoštola Filipa. Když jej Kristus poprvé uvítal, řekl prý: "Hle, pravý Izraelita, v němž není lsti." Bartoloměj patřil k věrným apoštolům a po smrti svého mistra se vydal šířit křesťanství do Arménie, Indie a Mezopotámie. Tam se proslavil svou schopností uzdravovat nemocné a zvláště se zaměřoval na posedlé. Dokonce prý vyléčil i dceru arménského krále Polimia, který ovšem nejprve musel s celou rodinou přestoupit ke křesťanství. Pohanští kněží v čele s panovníkovým bratrem však Bartoloměje úkladně zajali a krutě mučili. Pak soudce vynesl strašlivý ortel - perský trest smrti. Poprava spočívala v tom, že odsouzenci byla za živa stažena kůže.
Jiné prameny však tvrdí, že Bartoloměj byl sťat mečem. Rok a místo úmrtí také není zcela jasné. Od konce desátého století odpočívají ostatky mučedníka a apoštola v kostele svatého Bartoloměje na tiberském ostrově v Římě. Tento chrám nechal vystavět císař Ota III. na místě antického Eskulapova chrámu. Lebka svatého Bartoloměje je však od roku 1238 uložena v dómě ve Frankfurtu nad Mohanem. Tento mučedník byl vždy velmi uctíván a je patronem mnoha měst a živností. Na prvním místě je samozřejmě ochráncem Frankfurtu nad Mohanem, dále Maastrichtu, Altenburgu, ale také Plzně. Vedle biskupství lutyšského se pod jeho ochranu utíkají také horníci, řezníci, knihaři, krejčí, sedláci, vinaři, pekaři, pastevci, sedláři, koželuhové, ševci a štukatéři. Jednou z nejznámějších tradic ve vztahu ke svátku svatého Bartoloměje je "almská pouť", při které již od sedmnáctého století putují obyvatelé rakouského místa Alm do St. Bartholomä u jezera König v berchtesgadenském kraji. Plní tak dávný slib, který dali svatému Bartolomějovi po skončení morové epidemie.
Horší vzpomínky na svátek tohoto světce mají ve Francii. V roce 1572 se totiž o bartolomějské noci konala pařížská krvavá svatba. Z příkazu Kateřiny z Medici povraždili vojáci dva tisíce protestantských Hugenotů.
Jan Kareta
Vybráno z knihy Václava Rameše – Encyklopedie křestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává přehled o vzniku a původu našich jmen jak je nalézáme v kalendáři, jakož i o mnoha významných osobách, které je nosily.