Návrat domù
Do osudù lidí zasahují i svìtové události a ovlivòují jej. Zejména smíšená man¾elství to v dobách pøedváleèné, váleèné i pováleèné dobì nemìly vùbec jednoduché. U nás na severu to byla pøevá¾nì èesko-nìmecká man¾elství. Do jedné takové rodinì Czechových v Ústí nad Labem se 23.6.1943 narodil syn, který dostal jméno Klaus. Po obsazení nacisty byla rodina donucena si zmìnit pøíjmení a tak kdy¾ v roce 1948 se stìhovala do Nìmeckého Heidelbergu mìla oficiální pøíjmení Horstmann. V dospìlosti si Klaus oficiálnì pøidal i své rodné pøíjmení Czech.
Klausu Horstmannovi-Czechovi se ¾ivotním posláním stalo výtvarné umìní. Nejprve se stává grafikem a galeristou v západním Berlínì. Po roce 1968 právì právì jeho galerie poskytuje azyl uteèencùm od nás a umo¾òuje jim vystavovat svá díla.
V sedmdesátých letech minulého století se rozhodl vìnovat sochaøství, které studoval hlavnì v Itálii a pozdìji v Berlínì. Vyuèoval na univerzitì v Berlínì a získával za svou tvorbu rùzná ocenìní. Stal se uznávaným umìlcem ve støední Evropì. Jeho tvorbu ovlivòovalo antické umìní, které se promítá do tvarové èistoty jeho geometrických tìles. Pracoval s mramorem, ušlechtilou ocelí a bronzem. Jeho plastiky zdobí veøejný prostor v Heidelbergu i v italské Carraøe. Jeho díla jsou ve sbírkách pøedních galerií v Nìmecku a Itálii. Byl i èestným profesorem umìlecké školy ve Florencií. Umìleckým smìrem je konstruktivismus, který vychází pøedevším z její konstrukce a tu do znaèné míry ponechává pøi koneèné realizaci objektu viditelnou. Co¾ je metoda moderní architektury funkcionálního myšlení.
Poprvé se do rodného mìsta podíval v roce 1995 a nepøijel s prázdnou. Jeho plastika „vznikající koule ve tøech fázích“ vyjadøovala alegorii ¾ivota od jeho vzniku a¾ po jeho naplnìní. V grafice pou¾íval motiv kruhu a koule jako kruh je symbolem vìèného návratu. V letech 1995-2015 vìnoval mìstu 15 plastik v hodnotì nìkolika miliónù korun a stal se nejvìtším mecenášem ústeckého muzea. Také zde mìl první výstavu svých plastik u nás, jeho zájem byl vytvoøit plastiku ve veøejném prostoru. Nabídl bezplatnì pøipravit návrh na kašnu na námìstí a druhou pro atrium muzea. Ani jeho vítìzný návrh v soutì¾i na vybudování náhrady za zboøenou kapli na Mariánské skále se nenašly peníze a ani politická vùle k realizaci. Jen malou náplastí bylo pozdìji ocenìní cenou primátora mìsta za jeho pøíspìvek k ústecké kultuøe.
Kdy¾ ¾ádal o soukromou audienci u pape¾e, pøidal tam i návrh kaple. Tu pojal jako ochranu nad mìstem od všeho zlého. Pro úèastníky procesí, aby byli chránìni pøed nepøízní poèasí, prodlou¾il støechu dr¾enou sloupy. Vìøil, ¾e po postavení kaple Svatý otec bude moci kapli vysvìtit.
Za dobu dojí¾dìní do Ústí nad Labem si zde vytvoøil pevná pøátelství. Byl vá¾nì nemocen a ji¾ nemohl jezdit, ale kdy¾ se mu zaèal odeèítat èas jeho ¾ití, pøes svou man¾elku po¾ádal øeditele muzea, aby mohl odpoèívat na vìky ve svém rodném mìstì a èekal na odpovìï. Bylo mu to pøislíbeno. Krátce na to 4. èervna 2022 v Heidelbergu ve vìku 79 let zemøel a byl zpopelnìn. Jeho poslední pøání bylo naplnìno, kdy¾ rodina a ústeètí pøátelé se s ním rozlouèili v obnovené kapli na nejstarším ústeckém høbitovì v Krásném Bøeznì.
10. záøí 2022 se Klaus Horstmann-Czech vrátil natrvalo domù.
