Pøed pár dny jsem zašel po delší dobì do zverimexu. Ne snad proto, ¾e bych se cítil osamìlý a tou¾il po nìjakém zvíøecím spoleèníkovi, i kdy¾ nabídka zde byla vskutku pestrá. Pøedstava papouška, který by mi neustále pøipomínal mé chyby èi nepøátelsky vyhlí¾ejícího hada, s ním¾ bych mohl v pøípadì nutnosti strašit sousedku a likvidovat myši na zahrádce, mì nelákala. Ony prosklené dveøe jsem otevøel z mnohem prostšího dùvodu: venku pršelo a já se nemìl kam schovat.
V obchodì se u¾ rozhlí¾ela také mladá ¾ena se synem. Chlapci mohlo být asi kolem deseti a nadšenì pobíhal z místa na místo. Prstem »ukal na ka¾dé sklo, za kterým se skrýval ¾ivý exempláø. Zvíøata i prodavaèka z toho byli nadšení, jen¾e kšeft je kšeft a pøece nevynadáte zákazníkovi… Bylo nad slunce jasné, k èemu se tady schyluje. Nìjaký nebohý tvor se brzy stane hraèkou v rukách toho nezbedy.
Po pár minutách chlapcovu pozornost upoutaly malé ¾elvièky. Sotva dvoucentimetroví výlupci vesele dovádìli v malé nádr¾i, hlavièky nad vodou, tøepetající se no¾ky v zápøahu a vedle nich fixem napsaná pøijatelná cena. Matka i prodavaèka o¾ily. Vzápìtí jsem zaslechl hovor, který se odehrál pøibli¾nì takto:
„Jsou nároèné na péèi?“ ptala se tichým hlasem potenciální zájemkynì.
„Vùbec ne. Staèí obèas vymìnit vodu, tak jednou týdnì maximálnì. Navíc dnešní filtry pracují skvìle a dìlají vìtšinu práce za vás.“
Kdy¾ ¾elvy vyrostou, musíte èistit nádr¾ jednou za dva dny. Minimálnì. A nepomù¾e vám ani filtr od bazénu.
„Kolik toho sní?“
„Málo. Staèí pytlík sušených ráèkù nebo malá piksla granulí. Vydr¾í asi na mìsíc.“
Na pár dní. Pak mù¾ete krmit své miláèky zbytky od obìda. Se¾erou jakékoli maso na tisíc zpùsobù. A stejnì nemají dost.
„Nevyrostou moc?“
„Kdepak.“
Vùbec ne. Ty moje se zastavily na ètvrt metru. Drobeèci.
„Jak dlouho ¾ijí?“
Prodavaèka mírnì znervózní. „No, v pøírodì jsou sice dlouhovìcí, ale vy se nemusíte bát, doma vám vydr¾í jen pár let.“
Já u¾ na ty svoje potvory koukám osm let a vsadil bych se, ¾e se na nì budou chodit koukat i moje vnouèata.
„Máme doma ještì malé akvárko s rybièkami, myslíte, ¾e je mù¾eme dát k sobì?“
„Urèitì.“
Urèitì, pokud se chystáte redukovat svùj chov. Zpoèátku se nic nestane, ale pak vám záhadnì zaène mizet jedna rybka za druhou. Buï uvìøíte, ¾e je unáší mimozemš»ané na pokusy a nebo vás zarazí, jak spokojenì a vypasenì si plave váš mazlíèek s krunýøem v prázdné nádr¾i. Dám vám radu. Jestli vás nìkdy naštve nìjaký akvarista, vpus»te mu do jeho exotické chlouby nepozorovanì dospìlou ¾elvu s dobrým apetitem. Dílo zkázy bude dokonalé.
Hoch si nakonec odnesl v igelitovém pytlíku dvì ¾elvièky. Výbornì. Mo¾ná by ubylo uvázaných psù kdesi u silnice, toulavých koèek, rybièek spláchnutých do záchodu a koneckoncù i vodních ¾elv hozených do pøehrad, kdyby se lidem øíkala pravda. Jen¾e kšeft je kšeft, ¾e ano…
®elví báchorky
