Vrátka do ráje
Byla jednou jedna zahrada. Ve vìtvích stromù si pobrukoval vítr, v køovinách hnízdili ptáci a nad rozkvetlými kvìty krou¾ili motýli. Ve stínu barokních soch usedali s knihou básní milenci a na lavièce u fontánky se scházely dámy na kus øeèi… To vše odvál èas. Co se asi pøihodilo, ¾e zahrada zaèala pustnout, kvìtiny zarostly plevelem a køoviny se rozrostly tak, ¾e pøekryly pìstìný trávník? Nezastavily se pøed nièím a jejich pustošení neunikly ani druhdy tak hrdì vyhlí¾ející sochy. Snad si tu jakási dobrá víla ukopla po odchodu posledního zahradníka paleèek, a proto odklopýtala do vedlejší, upravené zahrady, aby si tam u jezírka ochladila potluèenou no¾ku... Nebo se jen lidé zapomnìli postarat? Mo¾ná, ¾e si mysleli, ¾e ten kus zemì nikomu nepatøí. A ¾e vlastnì za tou zdí není ani moc na oèích. Jak plynula léta, stávala se z pùvabné zahrady zahrada tajemná, z tajemné trochu strašidelná a ze strašidelné odpuzující. Místo milencù a dam se tu zaèali objevovat vydìdìnci, místo kvìtin tu zaèaly narùstat haldy odpadkù.
Naštìstí jsou ještì lidé, kteøí mají pøedstavivost, vùli a chu» nìco zmìnit.
Jak se asi podivila víla, dávno ji¾ zabydlená pod azalkovým keøem v Botanické zahradì, tajná to podnájemnice Pøírodovìdecké fakulty! Ruch za zdí, kam obèas lítostivì pohlédla se vzpomínkou na krásné chvíle, v ní urèitì vzbudil nadìji na návrat domù. Mo¾ná, ¾e by se nám lidem mohlo zdát, ¾e znovuzrození zahrady trvalo ponìkud dlouho. Ale vílám pøece chodí èas jinými cestièkami.
Silné a laskavé ruce pokácely parazitující døeviny, vysvobodily ze zajetí sochy i fontánku, opravily zdi, zryly pùdu, zasely trávu a zasadily kvìtiny. Tì¾ko u¾ nìkdo spoèítá, jak dlouho se tu pøipravovalo zmrtvýchvstání. S dalším jarem se zazelenala tráva, v upravených køovinách se zase uhnízdili ptáci, koruny stromù šumí ve vìtru. Bílé lavièky zvou opìt do své náruèe milence a snílky, sochy našly svou ztracenou dùstojnost. Kdo by nemìl radost z tak vydaøeného díla! Zapomenuta jsou bolavá záda, zadøené tøísky èi otlaèené dlanì. Vrátka do ráje se mohla otevøít dokoøán. Jako první jimi jistì nepozorovanì proklouzla ona dobrá víla. A teï mù¾eme vstoupit i my.
Nevíte kam? Pøece do malé zahrady zvané Zátiší, pár krokù do kopeèka od hlavní brány do Botanické zahrady PF UK Na Slupi v Praze 2. Jste zváni k odpoèinku, zamyšlení, k setkávání a mo¾ná, kdy¾ budete mít tu správnou náladu a trochu štìstí, zahlédnete jen tak koutkem oka na trávníku mezi sedmikráskami lehounký, sotva postøehnutelný pohyb. Jako by tam nìkdo tanèil…
Od 6. do 29. kvìtna 2022 si budete moct pøijít prohlédnout další roèník výstavy Pohádkové krajinky ze sukulentních rostlin.
Souèástí výstavy bude i prodej sukulentních rostlin, keramických nádob a související literatury.
Vstupné: základní: 40 Kè, sní¾ené: 20Kè
Otevøeno dennì 10:00 a¾ 18:00 hod.
