Chtìl jsem svému kardiologovi udìlat radost (pøekvapit ho), ¾e s ním radostnì spolupracuji na léèení mé perzistující fibrilace a k pravidelnému mìøení tlaku a tepu zaènu mìøit i kyslík, tedy, jak je mé tìlíèko saturováno kyslíkem. Je známo, ¾e kyslík je k ¾ivotu nezbytnì potøebný a v dostateèném mno¾ství.
Za tím úèelem jsem si objednal na e-shopu takové malé udìlátko, oxymetr, kam se zasune prst, nejlépe èistý ukazováèek, a kde se po trpìlivém èekání na mròavém monitoru uká¾e systolický a diastolický tlak, a hlavnì mno¾ství kyslíku v procentech. Ještì je tam nìco, ale pro laika to není potøebné.
Po zdolání nástrah bankingu, nìkolik èísel objednávky, zásilky a rùzných kódù a èísla telefonù na Zásilkovnu, které jsem si sice zapisoval, ale nevìdìl, které mám ve vhodnou chvíli pou¾ít. Koneènì jsem se doèkal. Balík pøišel. Velmi dùkladnì zabalený. Velikost balíku mì pøekvapila, proto¾e by se do nìho vešlo udìlátek opravdu hodnì. Zaèal jsem se obávat, jestli jsem do okénka objednávky nenapsal jednièek více.
Po vybalení vypadla jedna malá krabièka. Udìlátko se podaøilo vyjmout a¾ po roztr¾ení obalu, bohu¾el i s návodem v èínštinì a angliètinì. Èínsky u mì nic a v angliètinì umím øíct jen haudujudù. Na jednom útr¾ku jsem rozpoznal obrázek, jak vlo¾it do udìlátka tu¾kové baterky, takové ty slabší. A» jsem maèkal na udìlátko z kterékoliv strany, kterýmkoliv smìrem, potøebný otvor pro vlo¾ení baterek se otevøít nepodaøilo. Ani pøi pou¾ití no¾e, pinzety a šroubováku se pøíslušná dírka neobjevila.
Pøišlo na øadu násilí se stoupajícím vztekem, ztrátou ovládání emocí a klepáním udìlátkem o stùl s neustálým stláèením rozevíracích kleštièek a tlakem na monitorek. Po marné snaze zapnout èinnost tlaèítkem nìco køuplo a objevil se ¾ádoucí otvor pro vlo¾ení dvou baterek. Chvìjící se rukou jsem baterky vlo¾il, zavøel otvor a zasunul ukazováèek. Nic. Monitorek se ani nerozsvítil. Bylo mi jasné, ¾e jsem udìlátko buï nenávratnì poškodil, nebo mìlo skrytou vadu.
Telefonicky jsem se dohodl s firmou, ¾e udìlátko vrátím a oni mi pošlou peníze na mùj úèet. S odesláním jsem nespìchal. Objednal jsem si nové udìlátko u jiné firmy a pøišlo velmi brzy. Mìlo i èeský návod. Tam jsem zjistil, ¾e tu¾kové baterky se vkládají plusem na rùznou stranu, a ne stejnì vedle sebe. Otvor pro baterky se otevøel málem sám bez boje. Zmáèknutím tlaèítka se monitorek rozsvítil a za malou chvilku jsem èetl hodnoty tlakù, ale hlavnì, byl jsem saturován 98 % kyslíku.
Napadlo mì vlo¾it baterky podobnì do reklamovaného udìlátka a ono to bylo v poøádku. Nemusel jsem výrobek vracet. No jo! Ale co se dvìma udìlátky. Jedno staèilo bohatì uspokojit moji zvìdavost a potìšit kardiologa.
vátky, a tak jsem se rozhodl vìnovat pøebyteèný oxymetr babièce mé pravnuèky jako pøekvapení, proto¾e nikdo jiný zatím v rodinì mìøit kyslík nepotøeboval.
Ovšem byl jsem pokárán rozhnìvanou dcerou za nápad, co by si babièka pomyslela, ¾e z ní dìlám poloudušeného mrzáka, starou dýchaviènou seniorku, vyslou¾ilou bì¾kyni s dušností (dyspnoe).
Dárek tak zùstal v elegantním balení s jedlovou vìtvièkou nevyu¾it a èeká a¾ nìkoho z rodiny postihne CHOPN nebo astma, dyspnoe nebo nìco podobného. Do té doby jsou z nìho baterky vyjmuty.