Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Felix,
zítra Památka zesnulých.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

ÈERVÍÈEK
 
Zrovna, kdy¾ jsem se vykoupal a navlékl si na nahé tìlo ¾upan, zazvonil zvonek. Vzal jsem sluchátko od domovního telefonu.
 
”Tady jsem já, Jarmila,” ozval se hlas mé ¾eny, ”zmáèkni tlaèítko. Zapomnìla jsem doma klíèe.” Zmáèkl jsem tlaèítko, zezdola od vchodu do paneláku se ozvalo zachrèení, bouchly dveøe a vzápìtí se ozval i hluk výtahu.
 
”Udìlám ¾enì nìjakou legraci,” vynoøil se jeden z mých okam¾itých nápadù. Stál jsem za dveømi a èekal. Tøesknutí dveøí, slyšel jsem, jak ¾ena vychází z výtahu. Rychle jsem otevøel dveøe dokoøán, rozhalil ¾upan a zaøval jako úchyl: ”Hé hé hé!”
 
Nebyla to man¾elka ale listonoška. Lekla se a spadla po schodech o poschodí ní¾e. Le¾ela na vysypaných velkých dùchodech a vyjevenì na mne zírala. Rychle jsem se zahalil. Nechápal jsem, co se stalo. V té chvíli se objevila vedle kleèící listonošky moje ¾ena s taškami.
 
”Proè jsi nejela výtahem?” ptal jsem se zbyteènì.
 
”Proto¾e jdu po schodech!” øekla a nechápala, co se vlastnì stalo. Dr¾el jsem si ¾upan. A tenkrát mì urazila jedna vìta a mrzí mne ještì dnes. Listonoška se na mì zespoda podívala a nevìøícnì zakroutila hlavou:
 
”Takovej èervíèek a jak to ¾enskou vystraší!”
 
* * *
 

INZERÁT
 
Pan doktor prohlédl má kolena a doporuèil mi opatrnou jízdu na kole. Proto¾e ten doktor byl mùj kamarád, uvìøil jsem mu.
 
”Chce to inzerát,” øekl jsem si. ”Chce to pøistupovat k chorobì modernì.” A hned druhý den jsem napsal èerným fixem na velký list papíru:
 
Koupím starší levné kolo. Znaèka: ARTRÓZA.
 
Josef Fousek - byt èíslo 42.
 
”Napsal jsi to blbì,” neodpustila si moje ¾ena.
 
Myslel jsem si své. Zøejmì nepochopila sílu inzerce. Pøipíchl jsem špendlíky svùj inzerát na nástìnku v  chodbì našeho paneláku. Nemýlil jsem se. Ji¾ tøetí den jsem potkal pana magistra Bláhu.
 
”Pane Fousku,” ochotnì mi oznamoval, ”vèera jsem prodal starší, ale nádherné kolo za sto padesát korun!”
 
”Èetl jste mùj inzerát dole v chodbì?” otrávenì a naštvanì jsem se zeptal.
 
”Právì, ¾e èetl,” pøikývl pan magistr.
 
”A proè jste to kolo neprodal mnì?”
 
Pan Bláha pokrèil lékárnické oboèí:
 
”Vy jste chtìl kolo znaèky Artróza a já mìl Esku!”
 
Josef Fousek

* * *
Ukázky z knihy "Pojïte se smát", kterou vydalo nakladatelství PRAGOLINE
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 29.04.2017  05:48
 Datum
Jméno
Téma
 29.04.  05:48 Bobo :-)))
 28.04.  18:03 Von
 28.04.  14:34 Pokorný Vzkaz pro pana Ferbla
 28.04.  11:24 ferbl
 28.04.  10:38 hera
 28.04.  08:17 Dagmar
 28.04.  07:53 Bohumil