Mu¾, který se zapsal do evropských dìjin - 1 Karel IV. - oslavy 700. výroèí
V kvìtnu uplyne 700 let od narození mu¾e, který se výraznì zapsal do evropských dìjin.
Narození Karla IV. bylo prohlášeno za svìtové výroèí UNESCO
V pátek dne 14. 5. 1316 ještì pøed rozbøeskem nastal v pokojích královny Elišky v Praze neobyèejný shon. Ètyøiadvacetiletá man¾elka krále Jana se chystala k porodu. Zbraslavský kronikáø zanechal zprávu, ¾e o první hodinì se narodil v pra¾ském mìstì Václav (pozdìji Karel), prvorozený syn krále Jana a paní Elišky, královny èeské a polské. Karel IV. se narodil v dobì jedné z hádek královských rodièù, kterou pøijeli urovnávat arcibiskupové mohuèský a trevírský. Ti také malého kralevice pokøtili v kostele sv. Víta dne 30. 5. 1316 za pøítomnosti celého královského dvora a èeského lidu. Pøi køtu mu bylo dáno jméno èeského patrona - Václav.
Král Jan u¾ v srpnu 1316 opustil Èechy a královna Eliška se znovu pustila do bojù s domácí šlechtou. Královna Eliška se s svými dìtmi odstìhovala na hrad Loket, kdy¾ pøed tím prohlásila, ¾e by mohla vládnout se synem Václavem jako dìdicem zemì sama.
Eliška prchá v pøestrojení pøed Janem Lucemburským
Králi se vše doneslo jako spiknutí proti nìmu, proto vtrhl i s vojskem na hrad Loket.
Man¾elku s dcerami a nejmladším Pøemyslem Otakarem vykázal na Mìlník a prvorozeného Václava dal na Lokti hlídat. Od této chvíle malý Václav svou matku u¾ nevidìl.
Jan Lucemburský poslal syna Václava na vychování do Francie
V roce 1323 pro nìho otec posílá a nechává Václava pøivézt do Francie, kde se mu dostává vynikajícího vzdìlání. Umí nejen èíst a psát, ale také se skvìle vyjadøovat francouzsky, italsky, nìmecky a latinsky. Ve své dobì je nejvzdìlanìjší vladaø. V kvìtnu tého¾ roku pøi biømování pøijímá jméno Karel a ¾ení se s stejnì starou Markétou Blankou z Valois.
Karel IV. a Blanka z Valois
Po 7 letech na fr. královském dvoøe ho otec posílá do severní Itálie hájit zájmy Lucemburského rodu. V r. 1330 se Karel IV. stává generálním místodr¾itelem v sveroitalské lucemburské signorii.
NÁVRAT DOMÙ
Po svém pøíchodu do Èech se Karel setkal se zubo¾eným královstvím. Pra¾ský hrad se nedal obývat. Tìšil se na setkání s matkou, kterou od dìtství nevidìl. Ta však zemøela pøed Karlovým návratem do Èech. Zemøela roku 1330, tøi roky pøedtím, ne¾ se Karel smìl vrátit do Èech. Proto¾e na její pohøeb nejel otec Jan Lucemburský, nemohl pøijet ani on.
Do Prahy pøijel budoucí král Karel IV. roku 1333. Ne¾ do ní vstoupil, navštívil hrob své maminky Elišky Pøemyslovny na Zbraslavi, aby uctil její památku.
A¾ v roce 1333 pøekraèuje hranice èeského království a také se znovu zaèíná uèit èesky, i kdy¾ se skoro ve všech mìstech království mluví nìmecky. Karel se cítil potomkem Pøemyslovcù a Èechy mu pøirostly k srdci. Království bylo velmi upadlé, proto¾e jeho otec a král sem pøijí¾dìl pouze pro peníze. Královské hrady a majetky byly šlechtì zastaveny a panovala všeobecná chudoba. Karel postupnì vykupoval otcovy zástavy a sna¾il se povznést úroveò království. Král Jan se cítil svým synem ohro¾ovaný. Nìkolikrát se postavil proti jeho rozhodnutí a nakonec ho vykázal na Moravu a odebral mu titul moravského markrabího a veškeré pravomoci, které mu pøed tím udìlil. K udobøení mezi otcem a synem dochází po roce 1339, kdy Jan Lucemburský pøišel úplnì o zrak. Od této chvíle spolu rozhodují nejenom o evropské politice. Karel postupnì dosáhl císaøského titulu a stal se nejmocnìjší hlavou svìtské Evropy.
Svùj diplomatický talent rozehrává pøi sòatkové politice své i svých dìtí a urovnávání sporù v øíši.
Prahu uèinil hlavním mìstem øíše, co¾ se nesetkalo s pøíznivým ohlasem v Nìmecku. Zatím co u nás ho nazývají otcem vlasti,
Nìmci ho moc nemusí.
Jako první støedovìký vládce sepsal svùj ¾ivotopis – Vita Caroli. Napsal ho pro své potomky v domnìní, ¾e si z nìho vezmou mravní pouèení pro svùj ¾ivot.
Pokraèování pøíští sobotu: Karel IV. a ¾eny - 2 Karel IV. stavitel - 3
