Jarní fejetonek
Za okny se pro»ukalo jaro – vítr pøináší atlantický vzdoušek – zimní perverzní inverze zlomena - Celsius se sna¾í dohnat Fahrenheita.
To by mohly klidnì být palcové titulky v nejrùznìjších periodikách. Sùl ve vzduchu, cukr v kávì - na stole mi voní právì, Slunce se koneènì pøestalo stydìt – chca nechca musíš to za okny vidìt, kukaèka u¾ zase kuká – láká dìdky, láká kluka! To u¾ samozøejmì nejsou titulky, ale jakési harašení v hlavách poetiètìjších jedincù.
O jaru, které kde kdo zcela oprávnìnì pova¾uje za nejkrásnìjší období v roce, bylo u¾ jistì napsáno mnoho fejetonù, povídek a neskuteènì krásných popisù v literárních útvarech všeho druhu - od literatury brakové a¾ po nejvìtší díla tuzemské i svìtové literatury. Je tedy jasné, ¾e tento mùj nesmìlý pokus nemù¾e jakýmkoliv zpùsobem obohatit jakoukoliv literaturu a mohu si být jistý, ¾e se tento malý fejetonek v tom literárním svìtì ztratí jako kapièka v moøi. A tak mohu s klidným svìdomím hodit nejprve na obrazovku a pozdìji snad i na papír nìkolik pokud mo¾no souvislých a smysluplných vìtièek na toto radostné téma. V¾dy» takových nikdy není dost! Samozøejmì se musím sna¾it pojmout to alespoò trochu netradiènì a tak nemohu zcela zapøít svùj meteorologický pohled na tuto tematiku.
Podobnì jako zim tak i jar máme u nás ve støední Evropì nìkolik. Jaro astronomické, jeho¾ zaèátek i konec dovedou astronomové spoèítat na minutu pøesnì a na léta dopøedu, tak¾e meteorologové a klimatologové jim mohou jen závidìt. Toto jaro zaèíná ka¾doroènì kolem 21. bøezna jarní rovnodenností a konèí kolem 21. èervna letním slunovratem. To je jistì dosti známo, ale máme u nás opìt ještì jaro meteorologické, jako sezónu tøí jarních mìsícù – bøezna, dubna a kvìtna, co¾ je vlastnì zále¾itost kalendáøní. No a nejslo¾itìjší je to s jarem klimatickým, které zaèíná s prùmìrnými denními teplotami mezi 5,1°C a 15,0°C., samozøejmì mínìno vzestupnì. V ní¾inách s nadmoøskou výškou 200 a¾ 250 m trvá asi od 19. bøezna do 18. kvìtna, tedy jen asi 60 dnù, ve støedních polohách 500 a¾ 600 m pak nìco pøes 70 dnù – asi od 2. dubna do 12. èervna. K tìmto teplotním hodnotám se vzduch kolem 50. rovnobì¾ky a kolem 15. poledníku „dopracuje“ samozøejmì ka¾doroènì v jinou dobu, ale ka¾dopádnì je jarní sezóna u nás o polovinu kratší ne¾ sezóna zimní!
Naši milí pøedkové v dobì kdy nemìli teplomìry se pochopitelnì nemohli nìjakými numery zabývat a tak si mazanì definovali roèní období podle svého a dokonce tìch období mìli osm! Pøedjaøí zaèínalo u¾ na svatého Matìje 24. února a øíkali mu také pozimek. Jaro nebo také vesna zaèínala 19. bøezna na svatého Josefa, podlétí zaèínalo 16. kvìtna na svátek Jana Nepomuckého a vlastní léto na známý svátek Medarda 8. èervna. Od 15. srpna kdy byl svátek Panny Marie koøenné mìli naši pøedkové polétí, od svatého Matouše 21. záøí podzim neboli podzimek, od svatého Martina 11. listopadu byla pøedzima a vlastní zima zaèínala a¾ na narození Pánì 25. prosinec.
Zajímavé je, ¾e ještì v 19. století vztahovali naši pøedkové zaèátky roèních období k jednotlivým svátkùm. Jaro jim tehdy zaèínalo u¾ 22. února svátkem Stolování svatého Petra, léto u¾ 25. kvìtna na svatého Urbana, podzim 24. srpna na svatého Bartolomìje a zimu pøinášel pro nás zcela neznámý svatý Chrysogon u¾ 24. listopadu. Jinak samozøejmì zejména na venkovì se všechno toèilo kolem obvyklých nástupù hlavních zemìdìlských prací a peèlivì se sledovaly pravidelnì se opakující ¾ivotní projevy rostlin i ¾ivoèichù v závislosti na poèasí. Dnes tomu øíkáme fenologické fáze a agrometeorologie zavedla dokonce deset fenologických období – pøedjaøí, èasné jaro, plné jaro, èasné léto, plné léto, pozdní léto, èasný podzim, plný podzim, pozdní podzim a zimu.
To jsem se ale dostal v tomto jarním fejetonku nìkam zcela jinam, co¾ je trestuhodné. A tak vrátím-li se ve vzpomínkách do mládí, pro nás kluky zaèínalo jaro s odlo¾ením potupných pletených dlouhých punèoch s podvazky a s nasazením podkolenek. No a konèilo nástupem léta, kdy se dalo chodit bosky a zaèala sezóna koupání. Kdy¾ se jaro povedlo, koupali jsme se nìkdy v rybníku èi na koupališti u¾ na pøelomu dubna a kvìtna!
Tak¾e teï u¾ mi nezbývá, ne¾ dodat s jedním novìjším klasikem – „tím konèím, Tvá Máòa“ a ponìkud parafrázovat dalšího – „jaro budi¾ pochváleno!“
Vladimír Vondráèek
Foto autor, obrázek FRK Kratochvíl
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora