Svatí Cyril a Metoděj

Bratři se narodili v Soluni: Metoděj v roce 815, Konstantin na přelomu let 826/827, o dalších pěti bratrech se zprávy nedochovaly. Otec Lev byl druhým nejvýše postaveným úředníkem Byzantské říše. Matka Marie pocházela z početné skupiny Slovanů, která zde žila vedle Makedonců a Řeků. Cyril a Metoděj byli seznamováni s národní i kulturní rozmanitostí země. Prožili podobné dětství: byť každý jiný, oba vychováni ke vznešenosti, píli a služebnosti. K víře v zodpovědnosti a v pokoře.

KONSTANTIN-CYRIL
Mladší - nadaný, vnímavý, citlivý. Pro mimořádné školní výsledky začal v Cařihradu studovat literaturu a jazyky, filozofii a teologii. Za podpory výtečných učitelů si osvojil více oborů. Pro Konstantina byl jazyk základem, z něhož jeho národ čerpá, a proto chtěl proniknout do gramatiky a slovesné skladby každého, který si osvojoval. Ministr císaře ho vyzval, aby se učil s vladařovým synem. Svou vlídností a učeností si Konstantin brzy vydobyl přívlastek Filosof, tj. Světec, který rozumí dokonalosti života. Nabídku dvorského sňatku odmítl. Aby dvůr svého filosofa, který chtěl odejít do ústraní, neztratil, doporučil ministr císaři vysvětit jej na kněze a jmenovat bibliotekářem v nejvýznamnější knihovně chrámu sv. Sofie v Cařihradu.

Konstantin přesto dvůr opustil a ukryl se v klášteře. Byl vypátrán, a proto byl nucen vrátit se ke dvoru: zde řešil spory. Jako císařův diplomatický vyslanec působil v Bagdádu i na Krymu. S bratrem nalezl ostatky sv. Klimenta Římského, neboť si velmi vážil jeho vzdělanosti. O nálezu napsal pojednání formou archeologické zprávy s popsanou badatelskou metodou a dokumentací. Díky jazykovým znalostem rozluštil znaky na číši-poháru krále Šalamouna z chrámu sv. Sofie. Věnoval se modlitbě a vědě.

Na žádost knížete Velkomoravského Rastislava, aby kněží, povolaní z Cařihradu, šířili na moravském území křesťanství, císař odpověděl kladně a Konstantina vyzval, aby se začal připravovat na tuto misi. Ten poslechl, byť již tehdy věděl o své nemoci (pravděpodobně tuberkulóze). Vytyčil si zpřístupnit křesťanství všem, tj. i prostým lidem a omezovat německý nábožensko-politický vliv, který pod záminkou christianizace na území Velké Moravy upevňovali němečtí kněží. - Dle legendy: Konstatntin se nejdříve bránil, že misi bez písma, které Moravané nemají, nemůže přijmout: písmo že je dar, který nikdo jiný nemá právo vytvořit. Císař ho proto vyzval k modlitbě a bude-li vyslyšena, písmo vytvoří. Tak se stalo. - Konstantin skutečně Glagolici sestavil (z ní později odvozené písmo bylo k jeho poctě nazváno Cyrilicí).

METODĚJ-METOD
Dle dochovaných podobizen byl mohutné postavy, impozantního patriarchálního zjevu i v době stáří. Vynikal strategií a diplomacií. Po letitém úřadu unaven politickými spory na císařském dvoře rozhodl se odejít do kláštera na Olympu. Na příkaz císaře musel však doprovodit bratra na misi k Chazarům. Aby byl starší bratr podřízen mladšímu, nebylo obvyklé, ale Metoděj vše konal s pokorou v srdci. Po návratu z mise odmítl císařův návrh stát se biskupem, a přijal úřad opata v klášteře Polychrom.

Na Moravu přišli oba bratři roku 863. K. se zaměřil především na výchovu kněží a šíření víry, Metoděj na činnost organizační a správní s velkým smyslem pro strategii. O vztahu bratří svědčí žádost Konstatntina před jeho smrtí: zapřísahal Metoděje, aby se na Moravu vrátil a pokračoval. Přesto, že Metoděj věděl, jak bude práce obtížná, přislíbil. Na území se vrátil po svém jmenování arcibiskupem pro Moravu a Panonii a jako papežský legát pro řešení sporů, navíc s povolením vykonávat slovanské bohoslužby. Při průchodu Německem byl zatčen a vězněn ve švábském klášteře (dva roky). Až papež Jan VIII. umožnil Metodějovi návrat na Moravu. Rozkvět křesťanství, upevňování a vliv křesťanství i do sousedních slovanských zemí, bohoslužby (i přes zákaz) ve slovanském jazyce: důvody, pro které byl Metoděj roku 879 povolán do Říma. Zde byl obžalován pro neposlušnost, s odůvodněním, že prohlubuje rozkol mezi východem a západem. Metoděj však svou „moravskou“ misi důstojně obhájil. Po návratu na Moravu však musel čelit mnoha překážkám. Zemřel roku 885.

DÍLO-SPOLEČNÉ
Mise do Bagdádu, k Chazarům. Práce na území Velké Moravy. Bratři, rovnocenní v teologickém vzdělání, přeložili z Písma části nezbytné pro liturgii. Vytvořili stylisticky jednolitý celek s pevně utvářenou terminologií a dokonalou prozodicko-eufonickou stránkou. S vědomím, že texty budou čteny nahlas a vřazovány do liturgie, aby čtenář neměl potíže s výslovností a s rytmem. Další texty: u Konstantina s duchem básnickým, u Metoděje s nábojem prozaicky jasným. Konstantin obhájil potřebu slovanské liturgie, Metoděj obecnou pravověrnost. Společně vytvořili výklad o Boží trojici, spisy Služebník (misál), Trebnik (s formulářem pro udílení svátosti), Žaltář (pro modlitbu církve, shodný se starozákonní knihou), Pateriku: životy církevních Otců -duchovní četbu seminaristům.

Cyril ze základu písma řecké abecedy a s užitím znaků z jiných písem vytvořil první slovanskou abecedu: g(h)laholici. Psal díla, jejichž originály se nedochovaly, hlavně řecky. Kromě staroslověnských zlomků jsou známé jeho latinské překlady římského knihovníka Anastasia. Vytvořil pojednání o ostatcích sv. Klimenta a Hymnus na sv. Klimenta. Ve staroslověnštině napsal předmluvu ke čtyřem Evangeliím Proglas, poslední jeho prací byl Scholion (obhajoba biskupského primátu).

Metodějovým nejrozsáhlejším dílem je církevní zákoník Nomokánon-Kormčaja kniga: překlad cařihradského spisu, významně uzpůsobeného moravským poměrům. Menším samostatným dílem je Řeč k soudcům-knížatům. A nejdůležitějším dílem právnickým (zčásti Cyrilovým) je první civilní zákoník pod názvem Zakon sudnyj ljudem: vyšel z řeckého zákoníku Akloga (okolo roku 726) i ze západního římského práva, s přihlédnutím ke zvykovému právu, tehdy platnému na Moravě. Jak dalece se Metoděj podílel na překladu penitenciálu z latinského originálu pro potřeby zpovědníků z řad slovanských kněží, není známo. Přínosem jeho právního díla je vytvoření právního systému církevního i civilního tak, aby zajistilo dokonalou právní autonomii určitého území.

Význam odkazu učenců:
Cyril a Metoděj přišli na Moravu v době, kdy jednota církve byla vážně ohrožena, a toho si byli velmi dobře vědomi. Snažili se její dvojkolejnosti čelit vytvořením pevného, východního centra jako východiska pro misie do oblastí, kde se užíval slovanský jazyk. S myšlenkou vybudovat tzv. třetí křesťanskou oblast s duchovním nábojem. Uvědomovali si potřebu církve univerzální: se schopností řešit povahu tehdejšího území Evropy jako jednotného kontinentu a s potřebou vědomí jednolitého křesťanského základu i plurality projevu.

Pro území Velké Moravy a jeho slovanský národ položil Konstantin základy svébytnosti kulturní, Metoděj základy samostatnosti státní. Díky oběma bratrům to na území Velké Moravy základ pro jednotné křesťanství a duchovnost.

Olga Szymanská

* * *
Zobrazit všechny články autorky