Toulky Šumavou
Jedno pondìlní srpnové ráno v 05.15 min. jsme nastoupili do zájezdového autobusu. Odjezd od hotelu Tatra v Kopøivnici. Další úèastníci nastupovali ve Štramberku. Bylo nás celkem 49. Z toho necelá polovina mìla v pøívìsu kola. Zájezd byl organizován pro pìší a cykloturistiku. Man¾elka a já, jsme patøili k pìšákùm.
Do Tøebonì, kde byla první zastávka, jsme dorazili v jedenáct hodin. Nezmiòují se o technických zastávkách. V plánu jsme mìli první 12ti kilometrovou procházku - kolem Svìt. Samozøejmì mám na mysli rybník Svìt.
Pøálo nám poèasí. Sluníèko svítilo a kolem vody se šlapalo dobøe. Pøevýšení ¾ádné a krajina pøekrásná. Prohlédli jsme si Schwarzenberskou hrobku, sochu Andìla strá¾ného, také lázeòské domy, zámek a námìstí. Odjezd z Tøebonì byl plánovaný na 16. hodinu.
Fotky z naší procházky jsou ve Fotogalerii
Zaujala mne, mimo jiné i socha kaprù, kterou jsem fotil za jízdy z autobusu na silnièním okruhu, pøed Tøeboni. Dojeli jsme ve vší pohodì do Špièáku - sportovního areálu, kde bylo ubytování. Pokojík jsme mìli malinký v chatì Hanièka. Dole kuchyò, jídelna, WC a sprchy. V prvním patøe a pod støechou, pokojíky. Prostì takový skromný standard, pro dvì osoby. Pøedplacenou jsme mìli polopenzi.
Druhý den nás èekala první provìrka naší fyzické zdatnosti. Ještì pøedesílám, ¾e pokud to není nezbytné, tak se ¾enou nevyu¾íváme lanovku. Trasa vedla do poloviny sjezdovky Špièáku. Kdo ví jak vypadají sjezdovky, jak jsou strmé, byl to po ránu zábìr. Vedle sjezdovky byla ještì sjezdová dráha, pro kola. Po té bych nešel ani pìšky, ne tak na kole. Pak u¾ se šlo pøi stálém stoupání a¾ k Èertovému jezeru. Z Èertového jezera na Èerné jezero. To u¾ se šlo z kopce a¾ na Špièácské sedlo. Pak jsme udìlali koleèko na Habr rozcestí, Pancíø, zpìt na Špièácské sedlo a z kopce dolù na chatu do Špièáckého sportovního areálu. Kdy¾ jsme spoèítali kilometry, tak jich bylo dvacet pìt. Pøevýšení do 1100m n/m.
Tøetí den jsme jeli do Nìmecka. Ráno snídanì v pùl osmé. Odjezd v pùl deváté smìr mìsteèko Srannesfichte (bez záruky). Výstup na Gr. Arber, po našem Velký Javor. Mám v tom ještì teï zmatky. Nikdo mi nevysvìtlil, kdy se nacházím v Nìmecku a kdy v Èechách.
Poèasí nádherné. Výstup na horu velice namáhavý. Vìtší èást pøátel jela lanovkou. Z hory, kde bylo nìkolik vrcholù (na dvou byly umístìny vysílaèky) byly nádherné rozhledy. Vysílaèky po revoluci u¾ nefungují (bez záruky).
Po projití všech cestièek a zdolání všech vrcholù jsme se vydali k jezeru Arbarsee. Nenapsal jsem, ¾e nahoru se šlo po štìrkové cestì. Zato dolù se sestupovalo po pravé turistické, kamenité cestì. Kotníky a kolena dostaly zabrat. Jezero bylo pìkné.
Poobìdvali jsme a pak jsme se vydali na procházku kolem jezera.
Fotky jsou opìt ve Fotogalerii
Autobus èekal u jezera. Jedno kafíèko a jelo se „domù“. Pøevýšení 1381m n/m.20km.
Omladina dìlala ka¾dý veèer nìjaký seznamovací a jiné rùzné veèírky. Byli jsme ubytování ve dvou chatách. Mìli jsme štìstí, ¾e hospoda a spoleèenská místnost, byla ve druhé chatì. Vyspali jsme se ka¾dou noc dobøe.
Ètvrtý den se odjí¾dìlo do Prášil, kde byl nástup na trasu, která vedla na Prášilské jezero, dále na Lišèí díry, Pøedìl, Poledník odboèka, Poledník vrchol, na vrcholu byla rušièka, která v minulosti rušila vysílaèky. Dnes je to rozhledna. Dále se šlo zpìt na Poledník odb. a pokraèovalo se k U Bývalé roty, Frantùv most a do Prášil.
Ètvrtý den byl jediný kdy se ochladilo a po 12té hodinì i lehce pršelo.Šli jsme se ¾enou pod deštníky a proto¾e byla malá viditelnost, nevystoupali jsme ani na rozhlednu. Pøipomnìli jsme si však dobu minulou. Tehdy se nám ani nesnilo, ¾e bychom tato místa mohli navštívit. Šlapali jsme dosti rychle, nebo» jsem nebyl na špatné poèasí obleèen. Chùzi jsem se zahøíval. Bunda zùstala v autobuse.
Nejvyšší pøevýšení 1130m n./m. Poledník. Cca 20km.
Pátý den jsme se probudili opìt do krásného dne. Obloha bez mráèku byla zárukou dobré nálady. Tentokrát jsme autobusem odjeli do Modravy.
Dále jsme pìšky pokraèovali k Modravskému potoku – most - bývalá Èernohorská nádr¾ - Ptaèí nádr¾ - U Pramene Vltavy - pramen Vltavy - Kvilda rozcestí – Kvilda - Pod Bøezovou horou - Filipová hu» a zpìt do Modravy.
Tato trasa co do pøevýšení nebyla nijak nároèná. Ovšem 24 km jsme si museli odšlapat!
Touto vycházkou jsme se rozlouèili s horami.
Dovolím si nìkolik postøehù
Šumavská pøíroda je pøekrásná.Také zde pramení Vltava. Jsou zde krásné rozhledy, ovšem je tady i jeden všeobecnì známý problém.Všiml jsem si, ¾e jsou místa naprosto znièená, ale i tam se vyskytují u¾ nálety (malé stromky).
Byl bych velice rád, kdyby se kompetentní místa dohodla jak dál. U¾ to trvá moc dlouho.
Mì se velice líbilo pøedhùøí Šumavy. Jsou to louky kde sem tam roste malý nebo veliký strom. Sem tam o samotì chalupa a u ní strom. Prostì podhùøí a romantika.
Ještì nakonec nìco o chatách
Vrátím se v èase, kdy jsme se ¾enou byli v Norsku. Norsko je bohatý stát. Je tedy pøedpoklad, ¾e jsou tam bohatí lidé. Ovšem, na rozdíl od nás, jsem tam v pøírodì nikde nevidìl tak honosné chaty, jako u nás. A to jsem u¾ nemìl ¾aludek, abych se šel podívat do chaty - teï mi jméno toho miliardáøe vypadlo.
Poslední šestý den byl opìt krásný. Nìkomu se po rozluèce vstávat nechtìlo, ale vyjelo se podle plánu v devìt hodin. Zastavili jsme se v Prachaticích. Je to krásné starobylé mìsto. Je tøeba projít námìstím. Také jsme vystoupali po 172 schodech na vì¾ farního kostela. Bylo zrovna 12hodin a tak jsme si poslechli v pøímém pøenosu polední zvonìní.
Malé zamyšlení
Kdy¾ jsem se díval z vì¾e kostela na pøekrásné starobylé památky, polo¾il jsem si v duchu otázku. Naší pøedkové nám tady zanechali tolik krásných staveb a co zanecháme my naším potomkùm? Ten prstenec hranatých panelákù, který mìsto obepíná? Odpovìï nech» si najde ka¾dý sám.
Mìjte se všichni pøípadní ètenáøi hezky. Jestli vám to zdraví umo¾ní, udìlejte si èas a navštivte pøekrásnou Šumavu anebo alespoò krásná historická mìsta. Ka¾dý dobrý Èech, by se mìl podívat, kde to všechno zaèalo.
František Blabla
Další èlánky autora: