Vesuv trochu jinak
Z návštìvy hory, která pøitahovala moji pozornost u¾ od dìtství, jsem si pøivezla spoustu zá¾itkù, hlubokých dojmù a hlavnì inspirace k malování a psaní. Kromì krásy Vesuvu a jeho geologické minulosti, o ní¾ vypovídají rùznorodé lávy, mì zaujala i ¾ivá pøíroda, které jsem se zaèala vìnovat. A tak se spolu vypravíme na slunný jih Itálie a podíváme se, co tam roste a ¾ije.
Plinius starší nazval Kampánii, oblast, kde se Vesuv nachází, "Campania felix" - Š»astná Kampánie pro její krásu a úrodnost. Název Kampánie pochází z latinského slova "campus" - pole. Úrodnost krajiny je dána nejen pùdou tvoøenou zvìtralými sopeènými horninami, bohatou na minerály, ale i velmi pøíznivým støedomoøským podnebím, které se vyznaèuje horkým suchým létem a mírnou deštivou zimou. Sníh se objeví obèas jen na vrcholu Vesuvu, kde se udr¾í pouze nìkolik dní. Díky teplému podnebí se zde sklízí úroda na polích dvakrát do roka. Kromì obilí se pìstuje zelenina, na svazích Vesuvu jsou ovocné sady (meruòky, broskve, tøešnì, višnì, švestky) a vinice. Proslulé je víno Lacryma Christie (Kristovy slzy). K názvu vína se pojí nìkolik povìstí. Jedna z nich líèí, ¾e Kristus pøi svém nanebevstoupení vzhlédl k Zemi a pøi pohledu na krásu krajiny zaplakal dojetím a jeho slzy dopadly do míst, kde byly vinice.
Rostlinné spoleèenství na svazích Vesuvu je velmi bohaté a pestré, bylo napoèítáno pøes 900 druhù rostlin, z toho 23 druhù orchidejí.
Vydáme se výš do úboèí, kde zaèíná pásmo lesù. Na ji¾ních, sušších svazích rostou pinie, støedomoøské borovice a duby. Výše, zejména pak na severním úboèí Monte Sommy vyrùstají listnaté a smíšené lesy, ve vyšších polohách pøevládají borovice. Z listnatých stromù jsou zastoupeny: v¾dyzelený dub cesmínový (Quercus ilex), dub pýøitý (Quercus pubescens), který známe i z našich teplejších krajin, dub letní, habr, kaštanovník jedlý (Castanea sativa), akát, neapolská olše (Alnus cordata), javor horský, líska (Corylus avellana), která roste jako strom i jako keø. Na skalních útvarech Monte Sommy, ale i ve stìnách kráteru Vesuvu se jako pionýrský strom usídlila bøíza bìlokorá (Betula pendula). Z keøù jmenuji alespoò hloh èervený, pistácii, myrtu a kruèinku. Orchideje rostou na okrajích lesù, napøíklad rù¾ovì kvetoucí "motýlí orchidej" Anacamptis papilionacea, bíle kvetoucí okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), která se vyskytuje jen velmi vzácnì i u nás (v Èeském støedohoøí), a další druhy.
Horní hranice lesa je pøibli¾nì v nadmoøské výšce 800 m. Nad ní pak pokraèuje pásmo keøù, z nich¾ nejvíce upoutají naši pozornost ¾lutì kvetoucí kruèinky, vytváøející rozsáhlé porosty. Je jich více druhù, napøíklad kruèinka vonná (Genista odorata), janovec (Cytisus scoparius), kruèinka španìlská (Spartium junceum) a kruèinka etnenská (Genista aetnensis), která byla dovezena zaèátkem dvacátého století z Etny. Kruèinka etnenská dorùstá do výšky a¾ 3 m. Rozkvetlé kruèinky, vyrùstající z lávy, okouzlily italského básníka Giacoma Leopardiho, ¾ijícího v 18. století, a inspirovaly ho k napsání oslavné básnì "Ginestra" Kruèinka.
V blízkosti kruèinek èasto roste druh kozlíku Centranthus ruber (italsky Valeriana rossa). Tato pomìrnì vysoká rostlina potìší bohatým kvìtenstvím karmínových kvìtù. Jsme v místech, kde se rozehrává symfonie vesuvských barev...
Nad 1000 m následuje "království popelu a lávy", které je zvolna osídlováno rostlinami. Je to jedno z nejzajímavìjších míst, kde mù¾eme pozorovat návrat ¾ivota do míst zasa¾ených erupcí, zprvu pomalu. Trvá zpravidla nìkolik let, ne¾ se objeví první rostliny. Na èervenavé lávì (lava rossa) se napøed uchytí prùkopník ¾ivota - endemický lišejník Stereocaulon Vesuvianum støíbøitì šedé barvy. Následuje š»ovík Rumex scutatus, vytváøející ostrùvky. Smìle k vrcholu šplhá i Valeriana rossa, stejnì tak pelynìk (Artemisia variabilis). Tu a tam zazáøí ¾lutými kvìty smil italský (Helichrysium italicum). Silenka o¾iví lávu bílými kvìty.
Místy vyrá¾ejí první proutky kruèinek, na jiném místì se rozrùstá jetel Trifolium cherleri, jeho¾ huòaté kvìtenství pøipomíná jetel rolní. Liší se bìlavì-zelenavým zbarvením a kulovitým tvarem. Další zajímavou rostlinou je ¾lutì kvetoucí mák Glaucium flavum, jeho¾ domovinou je Kalifornie. A další a další... Na jihozápadním svahu je ji¾ souvislejší pás zelenì, který postoupil témìø k vrcholu. Nìkteré rostliny sešplhávají do stìn kráteru - zejména výše jmenovaný š»ovík, valeriána, pelynìk a bøíza. Š»ovík a valeriána se zaèínají uchytávat v prasklinách lávového proudu z roku 1944, na starším lávovém poli v blízkosti této kamenné øeky vytváøí valeriána souvislejší porosty. V západní stìnì kráteru v blízkosti fumarol vyrùstá vzácná tropická kapradina Pteris vitata, jí¾ vyhovuje horké a vlhké mikroklima.
Uvedla jsem jen nìco málo z bohaté a rùznorodé flory, zajímavá pestrá je i fauna. ®ije zde 26 druhù savcù, z nich¾ jmenuji alespoò lišku, lasici, kunu lesní i skalní, divokého králíka, zajíce evropského, je¾ka, plcha a další drobné hlodavce.
Na Vesuvu bylo zjištìno 138 druhù ptákù, z toho 62 druhù hnízdí pravidelnì a ostatní se vyskytují pøechodnì pøi podzimních tazích - Vesuv je v blízkosti migraèních tras, tak¾e ptáci zde odpoèívají a naèerpávají síly k dalšímu letu. Stálí opeøení obyvatelé Vesuvu jsou poštolky, jestøábi, sovy (sova pálená, puštík obecný, kulíšek nejmenší), strakapoud, dudek chocholatý, kukaèka, holub høivnáè, kos, èervenka, sýkora koòadra, sýkora úhelníèek, mlynaøík dlouhoocasý, rehek, konipas bílý, stehlík, nìkolik druhù pìnic, slavík a mnozí další. Ve skalách pod vrcholem hnízdí krkavci. Na vrcholu se èasto setkáme s vyhøívající se ještìrkou zelenou. Z dalších plazù e vyskytuje zmije obecná, z oboj¾ivelníkù ropucha obecná, která ¾ije v lesích na svahu Monte Sommy.
Pestrá je i motýlí fauna - bylo zjištìno 44 druhù motýlù. Mù¾eme se tu setkat s otakárkem fenyklovým i ovocným, nìkolika druhy bìláskù, modráskù a baboèek - napøíklad baboèkou bodlákovou, baboèkou admirál, ale i s exotickou baboèkou Charaxes jasium, která je tmavì hnìdá s oran¾ovì ¾lutými lemy na køídlech. Hojným motýlem je ¾lutásek èilimníkový (Colias crocea), nápadný kontrastem ¾luté barvy køídel s širokými èernými lemy a teèkou na pøedních køídlech.
Rostliny a ¾ivoèichové na Vesuvu vytváøejí unikátní spoleèenství na vulkanickém pùdním podkladu, které si zaslou¾í pøísnou ochranu. Proto zde byla v roce 1995 vyhlášena pøírodní rezervace "Parco nazionale del Vesuvio", zahrnující Vesuv i Monte Sommu.
Text a kresba:Jana Haasová - Vesuvanka
Náhled do malíøské tvorby Jany Haasové Být Èechem… Jana Haasová, souèasná èeská malíøka a spisovatelka
Èeské støedohoøí – obrazy Jana Haasová
Z vernisá¾e výstavy obrazù