Chlapa ničím nenahradíš

Kdo si myslí, že taková plnoletější důchodkyně netouží po mužském, hluboce se mýlí. Touží! Můj nebožtík se klidně popelí v urně a já se marně ohlížím po náhradě. Že jsem ho uštvala, to jsou pomluvy. Mužští dneska nic nevydrží.

Když se tak rozhlížím po okolí, všude samý nepoužitelný lazar. Soused Vyznamenáček je po operaci prostaty, Skořáp je po třetím infarktu, Huskvarna si zlomil nohu v krčku, pan Pajšl je v protialkoholní léčebně, Polekal má plotýnky, Inovák prý přechodil rakovinu a Venyk má žárlivou ženu, ta by mi ho nepůjčila. Ať probírám nejbližší okolí, jak probírám, žádného mužného muže nevidím.

Nechci to zadarmo. Takových 85 Kč na hodinu. Kdybych byla spokojená, pustím i pětku navíc. Dvakrát do roka bych si to mohla při svém důchodu klidně dovolit. I skromné pohoštění bych připravila. Něco bych upekla a trocha alkoholu taky nezaškodí. Ale ne zas moc, aby se mi tady nezlískal dřív, než dojde na věc. Po krátkém posilnění bych ho uvedla do svého hájemství.

Svěřila jsem se nejlepší přítelkyni, že mám potíže se sháněním opravdového chlapa. Koneckonců je to riziko, vezměte si do baráku cizího člověka! Pak se můžete nadít, že vám vybílí byt. Zrovna tuhle jsem četla v Černé kronice, jak obrali ubohého důchodce o půl milionu, nějaké dolary, eura a šperky ze žlutého kovu za čtvrt milionu.

To se mi nemůže stát, já mám akorát čtyři tisíce korun dluhu a splácím ortopedickou matraci, co jsem se do ní nechala uvrtat na nějakém zájezdu. Ale jsou tady staré pendlovky. A kamenný žlab, to teď v Rakousku frčí. Ačkoliv, neumím si představit, jak by nějaký chlap sám takový žlab unes.

Nu a tak jsem se svěřila přítelkyni, že bych takhle na podzim a zjara potřebovala chlapa. A víte, co ta nestyda jedna udělala? Poslala mi „robertka!“
Já přece potřebuju toho chlapa na podzim a zjara, aby mi zrejpal zahrádku a přeházel kompost !!!

Text:Vlasta Smržová
Ilustrace:Vlasta vrlová