Perla Slezska
Maria Hilf poutní místo Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor
Tip na výlet
Ji¾ dvakrát se mi podaøilo navštívit klenot, ukrytý v hlubokých jesenických hvozdech, místo, které svou neotøelou krásou láká vìøící k tiché modlitbì a k setkání s Bohem. Toto poutní místo má své koøeny v období švédských válek. 
Velebná krása rozsáhlých lesù obklopující poutní místo, v záøivém slunci léta na mne silnì zapùsobila. Letos mne znovu okouzlilo místo svou pozitivní energií. Udr¾ovaný les, s tajemnými cestami láká ke ka¾dodenním procházkám. Køí¾ová cesta s kresbami biblických výjevù nabízí široké rozhledy na horský masiv mezi Zlatými Horami a Heømanovicemi. Jak malou mám slovní zásobu, abych dokázala vyjádøit rozlièné druhy zelenì, hýøící v promìnách èasného rána, pøes ¾havé poledne a pozvolným pøíchodem blí¾ícího se veèera.
V roce 1647 se stalo poutní místo útoèištìm obyvatel, pøed váleènými útrapami a drancováním švédských dobyvatelù. K jeho historii patøí i povìst, která vypráví o tìhotné Annì Tannheiserové, ¾enì zlatohorského øezníka, která se pøed ¾oldáky ukryla na úboèí Pøíèného vrchu, v místì zvaném Bo¾í Dar. Kdy¾ na ní pøišly porodní bolesti, modlila se k Bohu a k Pannì Marii o pomoc v tì¾ké hodince. 18. èervence se jí narodil zdravý syn Martin. Šel v otcových šlépìjích a i on se vyuèil stejnému oboru. Na konci svého ¾ivota v roce 1714, po¾ádal svou dceru Dorotu, aby nechala namalovat obraz Panny Marie malíøem Simonem Schwarcerem a ten aby povìsila na místo jeho narození, jako podìkování za svùj ¾ivot. Namalování obrazu trvalo ètyøi roky. O rok pozdìji obraz získal znaky zázraèného obrazu, nebo» prosby èetných poutníkù byly vyslyšeny.
K zázraènému obrazu zakrátko smìøovaly spontánní pouti a tak na pøelomu let 1743/44 nechal svatohorský farní úøad na tom místì postavit na vlastní náklady døevìnou kapli. Obraz byl do této kaple pøenesen a liturgicky adorován (poutníci projevují obrazu úctu). Od té doby kapli navštìvovali nejen poutníci, ale i horníci pracující v blízkých Modrých štolách.
V roce 1754 byl obraz pøenesen do kostela Nanebevzetí Panny Marie do Zlatých Hor a tam byl vystaven jako milostný obraz. Pro kapli byl zhotoven obraz nový, pravdìpodobnì malovaný na skle neznámým malíøem. Obraz Panny Marie, který se dnes v obnoveném poutním kostele nachází, byl namalován v roce 1811.
První ohro¾ení poutního místa se datuje do roku 1786, kdy byla zrušena vedlejší kaple i obydlí zde pùsobícího knìze. Bìhem dalších rokù dochází k drancování posvátného místa a snaha o jeho znièení. Obrat k lepšímu nastal a¾ po smrti císaøe Josefa II. a to díky ThDr. Philippa Dittricha, který na základì své iniciativy získal licenci a vysvìcení stávající kaple. Veškeré prostøedky na vybavení (zøízení oltáøe, opatøení obrazù a dalších potøebných zaøízení) pocházely od dobrovolných dárcù a poutníkù. Rostoucí poèet poutníkù vedl k myšlence postavit nový, zdìný kostel, opìt výluènì z darù vìøících. Základní kámen byl polo¾en v roce 1834. Od té doby byl kostel i jeho okolí prùbì¾nì udr¾ováno, doplòováno a opravováno. V roce 1924 dal zlatohorský faráø P. Vinzenz Brauner postavit ètrnáct zastavení køí¾ové cesty, vedoucí jako dnes ze Zlatých Hor. Autorem maleb je Franz Templer a Emil Brendel.
Konec druhé svìtové války znamenal zkázu pro poutní místo. Nejprve došlo k zastavení bohoslu¾eb (rok 1955) a 24. listopadu 1973 byl kostel srovnán se zemí. V nezmìnìném stavu zùstala zachována pouze „Posvátná studánka“ nacházející se dále od poutního místa. Obraz panny Marie Pomocné putoval od roku 1961 po farnostech v okolí Zlatých Hor.
Na lepší èasy blýsklo a¾ v dubnu roku 1993, kdy byl proveden první výkop pro znovu obnovení kostela. Opìt z darù vìøících. Hlavní pou» v srpnu tého¾ roku celebroval arcibiskup Jan Graubner, který po¾ehnal stavbì nového kostela. Do konce roku byla postavena a zastøešena hrubá stavba. Práce rychle pokraèovaly. Do vì¾ní kopule byly vlo¾eny informace pro budoucí pokolení.
V záøí roku 1995 byl kostel vysvìcen. Do nové svatynì se po ètyøiceti letech vrátil obraz Panny Marie Pomocné, který byl umístìn na hlavním oltáøi. Vysvìcení se zúèastnilo 12.000 tis. vìøících z Èeské republiky, Nìmecka a Polska. Byli to lidé, kteøí nejvíce ovlivnili tento kraj v jeho historii.
V roce 1997 byl dostavìn ambit a venkovní oltáø. Spolu se ètyømi zvony pak byly vysvìceny 16. srpna biskupem Mons. Františkem Václavem Lobkowiczem. Jména zvonù jsou: sv. Maria, sv. Martin, sv. Vojtìch a sv. Hedvika. Díky štìdrým dárcùm bylo vytvoøeno dílo vysoké hodnoty.
A co øíct závìrem?
Díky mezinárodní solidaritì dnes mù¾eme stát v místech, které nám pøináší radost a duševní pohodu. Jsem vdìèna tìm, kteøí mne pøijali mezi sebe a otevøeli mi svou náruè i srdce. Jsem vdìèná za místo, které pohladilo mou duši a pøiblí¾ilo mne k vesmíru.
Irena Atzlerová