Pozor na počasí

Počasí a psychika
Málo sil a chuti do života mají lidé v jarním období. Tělo je totiž po zimě vyčerpané častými nemocemi a nedostatkem světla. K tomu se může přidat podrážděnost a nadměrná citlivost. Takové potíže jsou předzvěstí toho, že v organismu není něco v pořádku.
Jaro je podobně jako podzim obdobím, kdy se významně mění délka slunečního svitu. Slunce se zpod mraků ukazuje jen sporadicky, a tak se mnoho lidí cítí unavených a hovoříme o jarní únavě.
Co je vlastně příčinou těchto obtíží? Tělo potřebuje po zimě načerpat energii a té se mu ještě nedostává. V zimním období bývají lidé mnohem více nemocní, strava obsahuje málo vitaminů a celé období svádí spíše k lenošení než k nějaké fyzické aktivitě. To vše snižuje přirozenou obranyschopnost organismu. Takzvaná jarní únava je tedy především důsledkem dlouhé zimy a dokazuje, jak je lidské tělo, a především psychika, závislé na počasí. Jak moc tedy počasí může ovlivnit fungování lidského organismu? Někteří lidé žádnými potížemi na jaře a ani při jiných změnách počasí netrpí. Podle odborníků mívají potíže především citliví jedinci, pro jejichž oslabený organismus může být změna počasí velkým problémem.

Jarní únava

může být u někoho i projevem deprese, která by měla být léčena, u jiných lidí jde jen o určitou rozladěnost. S přicházejícím sluníčkem pak bývá "veseleji", to však ale neznamená, že v zemích s větším počtem slunečních dní lidé depresemi netrpí. To by například v přímořských oblastech neměli deprese žádné, je ale jisté, že čím více od rovníku, tím více psychických potíží.
Kromě výskytu depresí je vliv podnebí znát i na lidské psychice obecně. Lidé u rovníku jsou veselejší a vstřícnější. Tradičně velký výskyt depresí je například v Rakousku, Maďarsku, severských státech, ale i na Slovensku a v Čechách. Většina lidí se na teplé, slunečné jarní dny a probouzející přírodu těší. U některých jedinců se ale právě v tomto období psychické potíže zhoršují. Ti, kdo mají "smutek v duši", se totiž jen velice špatně vyrovnávají s tím, že oni jsou nešťastní a všichni kolem nich se radují. Více tak vnímají svůj "nepříjemný osud". Skutečně velké potíže lze zvládnout jedině s pomocí odborníka, nejčastěji psychiatra.
Velké procento lidí trpících depresí je ale neléčeno, protože k lékaři vůbec nejdou. Jedním z varovných znamení, které by je k tomu mělo přimět, jsou například dlouhodobější potíže se spánkem, ale také neschopnost radovat se.

Pro ty, kdo jen trpí ztrátou energie a jejich potíže jsou mírné, existuje několik klasických rad:
Je potřeba více odpočívat, zdravěji jíst a zvýšit příjem vitaminů. Nejlepší prevencí je tak jako u většiny jiných onemocnění pohyb. Nejhorší je pak nadměrné pití alkoholu, ke kterému mnoho lidí v tomto období utíká.

Další potíží, jejíž výskyt je vázán na určitá roční období, jsou žaludeční vředy. Na jaře a podzim se stav lidí s tímto postižením zhoršuje. Přesný důvod lékaři neznají. Jisté je, že zhoršení tohoto onemocnění bývá často důsledkem zhoršení psychického stavu.
Na jaře ale netrpí jen psychika. Jak již bylo uvedeno, lidský organismus je po zimě vyčerpaný, snadněji tedy podléhá různým nákazám. Ty se nejčastěji projevují rýmou a kašlem. Důvodem nachlazení ale není jen snížená obranyschopnost organismu, ale i neopatrnost. Teplejší dny totiž svádějí například k posezení venku na lavičce. Následkem může být bolestivý zánět močového měchýře, rýma či bolesti kloubů. Stejně tak lidé v tomto období mnohdy podceňují své oblékání a odkládají teplé svetry, zimní boty a kabáty. Jakákoliv změna počasí pak může být způsobit prochladnutí a následné onemocnění. Podobně je tomu také při jízdě v autě či tramvaji u otevřeného okna. Nečekaný chlad pak může u člověka, který se předtím zpotil, způsobit potíže s krční páteří. Dalším nerozumem je i překotné sportování těch, kteří za celou zimu nevytáhli paty od televize. Taková pohybová aktivita může v lepším případě skončit natažením svalů či bolestí kloubů.

Faktory působící na lidský organismus?
SVĚTLO - dlouhodobý nedostatek světla negativně působí na labilní osoby. Jsou i lidé, jejichž psychika trpí při rozkvětu přírody.
TLAK - změny tlaku působí na lidi s nízkým tlakem, i na pacienty s vysokým tlakem, jimž zhoršuje kardiovaskulární potíže.
VÍTR - při větru se špatně dýchá, to činí potíže astmatikům a pacientům s nemocným dýchacím ústrojím.
ZMĚNY TEPLOT - k střídání teplot dochází často v zimě, během pár dnů se může změnit až o 30° C. K adaptaci je třeba zhruba pět dnů.
SMOG - Znečištěné ovzduší způsobuje potíže lidem s dýchacím ústrojím. Citlivější občany a především děti pálí oči a kůže.

Jan Majzlík