Dnes má svátek Václav. Svátek svatého Václava dnes uvádìjí všechny kalendáøe, dokonce i svìtový. Jde o jediného èeského svìtce, který je uveden i v generálním øímském kalendáøi.
Èeské jméno Václav je slovanského pùvodu a znamená více slavný. Stejný význam však má i jméno jeho bratra Boleslava, který jej zavra¾dil. Václav byl pøíslušníkem tøetí generace køes»anských Pøemyslovcù. Byl nejstarším synem kní¾ete Vratislava I. a Drahomíry, jeho prarodièe byli Boøivoj I. a Ludmila. Mìl dva bratry Boleslava a Spytihnìva, který však v mládí zemøel, a nìkolik sester.
Svatý Václav je ochránce v dobách zlých i dobrých
Stal se kní¾etem, ale jeho odpùrci v èele s bratrem Boleslavem jej snad roku 929, snad 935 ve Staré Boleslavi zavra¾dili. Ihned po smrti zaèali lidé kní¾ete uctívat jako muèedníka. Svìtce z nìho však uèinil sám bratr Boleslav, který nechal jeho tìlo po nìjakém èase pøenést tajnì do Prahy a tam pohøbít do kaple na Pra¾ském hradì, èím¾ podle tehdejších zvyklostí provedl dùle¾itý kanonizaèní akt, který se rovnal svatoøeèení.
Koncem desátého století bylo Václavovo jméno pojato do seznamu svatých øezenské diecéze. První jemu zasvìcený kostel byl postaven roku 972 v Proseku u Prahy. Od jedenáctého století se objevuje jeho jméno a pozdìji i vyobrazení na mincích a vladaøských peèetích. Václav se stal hlavním patronem èeského národa i celého pøemyslovského státu. Jeho vìhlas se šíøil Evropou a u¾ roku 992 mu byl zasvìcen oltáø v halbertstadské katedrále. Ctili jej na Rusi, v Sasku, na Balkánì i v Øímì.
Ve tøináctém století vznikl slavný svatováclavský chorál, který se stal støedovìkým ekvivalentem novodobé státní hymny. Ještì výše pozdvihl svìtce jeho velký ctitel císaø Karel IV. Vlastnoruènì o nìm sepsal legendu a nechal bohatì vyzdobit jeho kapli v novì budované katedrále svatého Víta. Královská koruna je od té doby zasvìcena svatému Václavovi a ka¾dý èeský panovník ji mìl od nìho svìøenu pouze doèasnì a pøi korunovaci se zavazoval, ¾e bude vykonavatelem svìtcovy vùle.
Také Jan Hus pokládal Václava za nejvìtšího domácího svìtce a husité, kteøí se jej dovolávali, pøidali ke svatováclavskému chorálu další sloky. Kní¾e Václav se tak stal všekøes»anským a národním symbolem. Jeho obraz je na peèetích zemského soudu i pra¾ské university a s jeho jménem jsou po staletí spojeny všechny významné události našich národních dìjin. V roce 1848 byly pøed jeho sochou na nynìjším Václavském námìstí v Praze formulovány èeské státoprávní po¾adavky a v roce 1918 zde byla vyhlášena samostatná Èeskoslovenská republika.
Jan Kareta
Vybráno z knihy Václava Rameše – Encyklopedie køestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává pøehled o vzniku a pùvodu našich jmen jak je nalézáme v kalendáøi, jako¾ i o mnoha významných osobách, které je nosily.
