Voda v našem ¾ivotì
Nám, seniorùm, lékaøi, léèitelé i pouèení pøátelé pøi pøíle¾itostech pohovorù èi debat o zdravém chování, lépe o zdravé ¾ivotosprávì ve vyšším vìku, neopomenou zdùraznit, ¾e máme vypít dennì pøinejmenším dva litry tekutin. Všichni s tím obvykle souhlasíme, ale ne všichni toto doporuèení dodr¾ujeme. Kdo by také poèítal, kolik šálkù èaje, kolik hrnkù bílé kávy vypil, kolik hltù polévky, d¾usu, minerálky nebo piva do sebe v prùbìhu dne vpravil a kolik to dìlá litrù A obzvláštì v zimì, kdy pøece není horko a kdy se èlovìk tolik nepotí a ani nemá zvláštní ¾ízeò.
A pøece - voda je pro nás, suchozemské a teplokrevné obyvatele zemì, zásadní ¾ivotní podmínkou.Øíká se, ¾e nejvzácnìjší tekutinou je krev, ale je jasné, ¾e bez pravidelného pøíjmu vody, v rùznorodé podobì, by nebyl v organizmu dostatek krve. Voda v organizmu je hlavní slo¾kou jeho vnitøního prostøedí – je rozpouštìdlem, transportním médiem , je chladící kapalinou. Pro zajímavost – lidský organizmus je slo¾en z 30 % pevných látek a ze 70% vody. Jedna tøetina celkové vody je v mimobunìèném prostoru jako krev, lymfa a tkáòový mok.A právì tato mimobunìèná voda závisí na vý¾ivì, na pití tekutin a tím i pøísunu nìkterých solí.
Ve správném pitném re¾imu jde tedy o nutnost udr¾ovat rovnováhu ve výdeji a pøíjmu tekutin. V bì¾ných ¾ivotních podmínkách se základní potøeba pøíjmu tekutiny pohybuje mezi 2,5 a¾ 3,0 litry Organizmus ji pak prùbì¾nì vyluèuje potem , moèí, stolicí, dechem,a to i tehdy, je-li dodávka tekutin malá, proto¾e jde o nezbytné ¾ivotní úkony termoregulaèní a pøemìny látkové. V takovém pøípadì mù¾e dojít k zahuštìní a sní¾ení objemu krve s následným zhoršením srdeèní èinnosti, sní¾ení prùtoku krve ledvinami a játry, sni¾uje se i sycení krve kyslíkem, negativnì je ovlivnìna i èinnost mozku. Tyto skuteènosti nejsou patrny akutnì, probíhají plí¾ivì a my je èasto pova¾ujeme za projev vìku nebo nìjakého souèasného onemocnìní.
Naopak, vyrovnaný pøíjem tekutin, o nìj¾ nám bì¾í, napomáhá urychlení regenerace organizmu po zátì¾i – a» u¾ fyzické nebo duševní. Dìje se to pøedevším zlepšením krevního obìhu ( prokyslièením krve) a zlepšením èinnosti centrálního nervového systému, dále pak pøispívá ke zlepšení èinnosti ledvin a tím zamezuje hromadìní odpadních látek v tìle. Pøijímané tekutiny mohou obsahovat i energetické látky, vitaminy , minerální soli .Potrava se také lépe vstøebává, pokud je rozpuštìná ve vodì a pøíjem tekutiny zároveò podporuje vyluèování trávicích š»áv i schopnost pøijímat potravu - a je ještì mnoho dalších „pro“. Ale, víme dobøe z vlastní zkušenosti, ¾e mno¾ství tekutiny, kterou vypijeme se øídí pøevá¾nì pocitem ¾íznì a pocitem tepla v prostøedí, v nìm¾ zrovna jsme. Se stoupajícím vìkem však klesá pocit ¾íznì a tím se vytrácí i hlavní stimul pøijímání tekutin.
Proto¾e jde o velmi záva¾ný faktor, ovlivòující lidské zdraví a kvalitu ¾ivota ve vyšším vìku, mìli bychom mu vìnovat dùslednou ka¾dodenní pozornost.
Víme, ¾e máme pøijmout nejménì 2 litry tekutin dennì, vypitou èernou kávu do celkového mno¾ství nezapoèítáváme. Mno¾ství je tøeba rozdìlit v prùbìhu celého dne, nikoli ve velkém mno¾ství najednou. Je lepší vypít pøes 2 litry, ne¾ ménì.
Pøijímané tekutiny by mìly být rùzného druhu. Mìli bychom støídat nesladké ovocné,bylinné, zelené i tmavé èaje. Dále mù¾eme konzumovat øedìné ovocné d¾usy, také ovšem èistou pitnou vodu z vodovodu a pak balené stolní vody a minerálky,jejich¾ denní mno¾ství by nemìlo být vìtší ne¾ 0,5 litru. Stále platí nepít pøímo z láhve, nebo» tak vzniká riziko mikrobiální kontaminace nápoje.
Doporuèuje se omezit pøíjem kolových nápojù a pøíliš sladkých limonád- mohou být zdrojem pøíjmu nadmìrných kalorií. Urèité opatrnosti je tøeba u perlivých vod, sycených vìtším mno¾stvím oxidu uhlièitého, proto¾e ve vìtším mno¾ství mù¾e narušit za¾ívání. Nìco jiného je, jsou–li pøírodní uhlièité minerální vody doporuèeny lékaøem k pitné léèbì.
Také teplota nápoje a jeho chu» hrají svou roli. Lépe se vstøebávají chladnìjší tekutiny, ale ani v létì by se jejich teplota nemìla pohybovat kolem nuly. Chu»ové vlastnosti jsou velmi dùle¾ité, proto¾e na nich obvykle závisí ochota nápoje pøijímat a také pøispívají k jejich lepšímu vstøebávání. Pokud jde o nápoje s alkoholem, v malém mno¾ství (tj. 2 dcl vína, „malý panák“ tvrdého alkoholu èi ½ litru piva dennì) neškodí, vìtší mno¾ství alkoholických nápojù má zøetelnì nepøíznivé vlivy na zdraví.
Mìli bychom se nakonec opìt zamyslet i sami nad sebou, zda naše obèasné bolesti hlavy, nevysvìtlitelná únava, bolesti kloubù, špatná nálada èi nechu» k jídlu nemají zde svou pøíèinu a vzít na vìdomí, ¾e bez pravidelného pøíjmu vhodných tekutin není zdraví.
Lenka Látalová
