Chronobiologie je zatím ponìkud mladý vìdní obor, který zkoumá, jakým biologickým rytmem se øídí naše tìlo, a pøichází k podivuhodným poznatkùm.
Všechny procesy, které v našem tìle probíhají nepøetr¾itì ve dne v noci, se øídí našimi vnitøními hodinami. Tyto „hodiny“ nejsou vìtší ne¾ zrnko písku a své centrum mají v mozku, odkud udr¾ují stálý kontakt s miliardami bunìk celého tìla. A je to právì náš vnitøní chronometr, kdo urèuje, v kterou denní dobu jsme schopni mimoøádného výkonu, kdy se probudíme nebo unavíme, dokonce i to, kdy máme chu» na sex. Také produkce stresových hormonù, èinnost jednotlivých orgánù i míra citlivosti na bolest, to všechno je pod taktovkou tohoto dirigenta. Jak všechny tyto procesy fungují, zkoumá chronobiologie u¾ 30 let, a dosud dospìla k mnoha zajímavým závìrùm.
Denní svìtlo ovlivòuje tvorbu hormonù
Rozhodující úlohu v èinnosti tìlesných orgánù hraje denní svìtlo. Svìtelné podnìty jsou toti¾ vedeny nejen do zrakového centra, nýbr¾ i do epifýzy, která vytváøí melatonin, hormon ovlivòující spánek. Kdy¾ se setmí, tvorba melatoninu se zvyšuje, a hlásí-li zrakový nerv svìtlo, produkce hormonu se zastaví.
Hned od èasného rána, s prvními sluneèními paprsky zaèínají naše vnitøní hodiny dávat organizmu pokyny, aby se pøipravil na nastávající den. Do krve zaèínají proudit hormony, které navozují bdìlý stav, krevní cukr a aminokyseliny posilují svaly a výraznì se aktivizuje látková výmìna. Proto i kdy¾ máme nìjaké to kilo navíc, ráno si mù¾eme dopøát vydatnou snídani – uhlohydráty se toti¾ v tuto dobu pøemìòují pøímo v energii.
Kolem desáté nastává ideální doba pro duševní práci, proto¾e mozek se teï optimálnì prokrvuje a je extrémnì aktivní. Hravì øeší i ty nejobtí¾nìjší úkoly a naše kreativita je na vysoké úrovni. Ale u¾ dvì hodiny po tomto výkonnostním vrcholu dochází k polednímu útlumu, tìlo musí naèerpat novou energii. Souèasnì produkuje tzv. hormony štìstí, endorfiny, a vnímaní bolesti je v tuto dobu velmi nízké. Odpoledne je zase mimoøádnì vhodné na uèení, proto¾e se aktivizuje dlouhodobá pamì».
V noci se v tìle uklízí
Kolem deváté veèer se tìlo zaèíná pøipravovat na noc, bìhem ní¾ se regeneruje poko¾ka, nastartovávají se léèebné procesy, tìlo produkuje rùstové hormony a vyluèuje zbytky látkové výmìny. A pak za nìkolik hodin, kdy¾ opìt vyjde slunce, náš organizmus je pøipraven dobøe nastartovat nový den.
Jaký je tedy „jízdní øád“ našeho tìla?
Od 5 hodiny ráno
Tìlo se pøipravuje na nový den. Do svalù se dostává krevní cukr a dodává jim sílu. Krevní obìh jede na nejvyšší otáèky, proto si dávejme pozor – ráno se srdce snadno pøetí¾í. Kdo má nìjaké srdeèní potí¾e, nemìl by ráno sportovat.
Kolem 10 hodiny
Obranyschopnost našeho tìla je velmi nízká a úmìrnì k tomu stoupá nebezpeèí infekce. Na druhé stranì je velmi dobøe prokrvován mozek, proto tato doba je nejvhodnìjší pro práci vy¾adující soustøedìní a pro øešení slo¾itých a obtí¾ných problémù.
2 hodiny po poledni
V tuto dobu jsme nejménì citliví na bolest, je to tudí¾ nejvhodnìjší doba pro návštìvu napø. zubní ordinace.
Asi v 5 hodin odpoledne
Naplno bì¾í imunitní systém, a pokud se v tuto dobu necháme oèkovat, úèinek preventivního oèkování se zvýší. Játra si teï ale dopøávají odpoèinek, proto ruce pryè od alkoholu!
V 8 hodin veèer
Kdo potøebuje léky proti revmatizmu nebo vysokému krevnímu tlaku, ten by je mìl u¾ívat v tuto dobu, proto¾e právì teï je naše tìlo umí nejlépe zu¾itkovat. V následujících hodinách pomalu stoupá produkce spánkového hormonu, melatoninu. Pozdì veèer bychom u¾ nemìli kouøit, proto¾e teï je to obzvláštì škodlivé.