|
Byt zdobí i su¹ené kvìtiny
|
|
|
Pøipadá
vám dùm èi byt bez kvìtin trochu smutný, nìco jako
dort bez pøísloveèné tøe¹nièky, av¹ak kvìtiny v
kvìtináèích se vám pøíli¹ nedaøí? Pomoci mohou
kvìtiny a dal¹í rostlinné materiály su¹ené.
|
|
|
Nejrùznìj¹í
skládanky ze suchých rostlin stavíme v nádobách na
stùl, na nábytek, na okenní parapet èi na zem, pøípadnì
je zavì¹ujeme.
|
|
|
V obchodech i na loukách
|
|
|
Samozøejmì mù¾eme vejít do
kteréhokoli z obchodù, kde su¹ené kvìtiny prodávají,
a koupit si ji¾ hotové, naaran¾ované kytice. Musíme
v¹ak poèítat s tím, ¾e jejich autoøi si nechají
za práci a pøedev¹ím za nápad zaplatit. Je¹tì krásnìj¹í,
ale souèasnì i dra¾¹í kytice nabízejí rùzné
prodejní galerie, nìkteré je dokonce dová¾ejí (pøedev¹ím
z Francie). Ceny kytic dosahují ov¹em v tìchto pøípadech
vý¹e a¾ nìkolika tisíc korun. Souvisejí s velikostí
i materiálem, který je pou¾it. Kytice a dal¹í aran¾má
ze suchých kvìtin a rostlin z ateliérù domácích výtvarníkù
bývají o nìco levnìj¹í. Jinou mo¾ností je výbìr
jednotlivých komponentù. Kytici si pak naaran¾ujeme
vlastnoruènì. Rùzné svazeèky su¹ených rostlin a
trav se prodávají pøedev¹ím ve specializovaných kvìtináøstvích.
Kromì u nás bì¾nì rostoucích rostlin bývají na
pultech i speciality. Napøíklad z eukalyptu, bambusu,
indického lotosu èi papyru atd. Nejlevnìj¹í je
samozøejmì nasu¹it si v prùbìhu roku materiál
vlastní. Vhodná doba pro sbìr prvních prvkù zaèíná
ji¾ v bøeznu. Ve vìtvích stromù se nedr¾í vlhkost
a úbytek mízy dovoluje øezat vìtvièky, ani¾ bychom
vývoj stromu vá¾nìji po¹kodili. V dal¹ích mìsících
si pøipravujeme zejména bì¾né slamìnky, zajeèí
ocásky, obiloviny, makovice, kapradì, orobinec, chmel,
rùzné traviny (pìstované na zahrádkách i rostoucí
volnì v pøírodì), ¹i¹ky, èernuchu, len, statici,
kukuøièné klasy, rù¾e, oran¾ové lampiónky tzv.
¾idovských tøe¹ní, prùhledné, støíbøitì lesklé
¹upiny rostliny lidovì zvané Jidá¹ovy peníze, vìtvièky
¹ípku, trnky, bodlák obecný aj. Vìtve a rostliny su¹íme
podle velikosti v men¹ích svazeècích, které zavìsíme
vzhùru nohama na suché a vzdu¹né místo. Vzájemnì
by se nemìly dotýkat. Po usu¹ení skladujeme materiál
na suchém, temném a chladném místì a nejlépe v
krabicích prolo¾ených papírem èi zavì¹ený v papírových
kornoutech. Poslou¾í i noviny.
|
|
|
Tvary, barvy
|
|
|
Rozhodneme-li
se aran¾ovat ozdobu ze su¹ených rostlin sami, budeme
mít velmi pravdìpodobnì tím vìt¹í úspìch, èím
více zásad doporuèovaných odborníky dodr¾íme:
|
|
|
*
Nejprve si rozmyslíme, kam chceme dekoraci umístit.
|
|
|
*
Ozdoby ze su¹ených rostlin jsou urèeny na del¹í pou¾ití,
tak¾e by mìly být aran¾ovány s vìt¹ím rozmyslem.
Vhodné je vyzkou¹et si rùzné varianty naneèisto, pøípadnì
si je dokonce pøedem nakreslit. I náèrtek provedený
rukou neumìlou nám pøedvede nápad lépe, ne¾ kdy¾
o nìm pouze pøemý¹líme. Inspirací mohou být i
období, která si v suchých rostlinách zvlá¹tì
libovala: biedermaier a secese.
|
|
|
*
Dùle¾ité jsou nejen tvary, ale i barvy jednotlivých
komponentù. Krásnì vypadá, kdy¾ naaran¾ovaná su¹ená
kytice ladí s interiérem. Nejsou-li jeho barvy pøírodní,
radìji v¹ak od tohoto pojetí upustíme. Za jistých
okolností mohou být sice aran¾má ze su¹ených
materiálù barvena nejrùznìji, av¹ak pøedpokladem
úspìchu je spí¹e oko výtvarníka ne¾ amatéra.
Pracujeme-li sami, dáváme jednoznaènì pøednost
materiálùm barevnì nemìnìným, pøípadnì
dobarvovaným na odstíny, které se v pøírodì bì¾nì
vyskytují. Nejvìt¹í výbìr je v typicky pøírodním
pískovém tónu, který pro zpestøení doplòujeme ¹kálou
od èerné (kamínky) pøes hnìdou (kùra, orobinec) po
¾lutou èi oran¾ovou (tzv. pravé slamìnky), rù¾ovou
(smilek), bílou (tzv. nevìstin závoj) èi èervenou
(su¹ené rù¾ièky).
|
|
|
*
Pomocné materiály pou¾íváme pouze pøírodní.
Mohou jimi být sisálový èi konopný provázek, ¹evcovská
nit, koøeny, døívka, stuhy z pytloviny, kameny,
kousky kùry atd. Toté¾ platí pro podlo¾ky, na nì¾
budeme su¹ené kvìtiny a dal¹í komponenty umís»ovat,
èi pro nádoby, do nich¾ je budeme vkládat a které
by nikdy nemìly upoutávat více pozornosti ne¾ samotná
kytice. Vhodné jsou rùzné baòky z prùhledného skla
èi keramické nádoby v tlumených barvách. Pøípustné
jsou jistì i rùzné slamìné a proutìné talíøe a
ko¹íky, kusy kmenù, nádobky vytvoøené ze svázaných
klacíkù atd. Nepøírodními pomùckami, které budeme
pou¾ívat, jsou pilky, kle¹tì, nù¾ky, tzv.
zalamovací nebo obyèejný ostrý no¾ík, vázací drát,
lepidlo, eventuálnì florex, co¾ je pìnový materiál,
do nìho¾ pøi nìkterých aran¾má kvìtiny
vpichujeme.
|
|
|
*
Nakonec lze su¹ené rostliny zlehka postøíkat bezbarvým
lakem na nábytek, pøípadnì i lakem na vlasy èi
barvou ve spreji urèenou tøeba na boty èi auto. Odstíny,
jak jsme ji¾ poznamenali vý¹e, volíme pøírodní, tøeba
hnìdé. Velmi pìknì vypadá i melírování. Kvìtinu
støíkáme z vìt¹í vzdálenosti a pomalu jí otáèíme.
|
|
|
Kompozice
|
|
|
Netroufáme-li
si na slo¾itìj¹í kompozici, staèí ovázanou kytièku,
pøípadnì jednotlivé rostliny, které jsme zbavili
nehezkých a polámaných lístkù, prostì jen vlo¾it
do vázy èi ko¹íèku. Na jedné z fotografií takový
zpùsob pøedvádíme. Autorka zvolila obyèejný lesní
vøes, který zapíchala do
florexu a doplnila travinami. Vdìèným øe¹ením
mohou být i kompozice oøí¹kové. Do nádoby z prùhledného
skla vlo¾íme volnì svazeèek travin èi jiných
rostlin a stonky zasypeme smìsí nevyloupaných lískových
i vla¹ských oøechù, peckami broskví èi merunìk,
zrny kukuøice apod. Pro o¾ivení lze vsunout do kytice
tøeba èervené jablíèko zapíchnuté na ¹pejli.
Velmi pìknì vypadají té¾ kytice s vysokými stonky
aran¾ované ve vysokých vázách z prùhledného
nezdobeného skla. Pozoruhodnou jednotu protikladù
vytvoøí napøíklad buclaté svazky lnu kombinované
se ¹tíhlými travinami a neposednì zkrouceným
chmelem (viz foto). Zajímavým základem rùzných
kompozic jsou napø. bambusové tyèky zakoupené v
obchodech a uøíznuté na potøebnou délku. Jindy lze
pracovat naopak jen s usu¹enými kvìty. Napøíklad kvítka
slamìnek propíchneme drátkem smìrem nahoru a zpìt
dolù a drátek stáhneme, aby nebyl vidìt. Právì
tento zpùsob bývá mnohem jednodu¹¹í a jeho výsledky
úpravnìj¹í ne¾ práce se slamìnkami na jejich pøirozeném
stonku. Jedním z námìtù jsou malé vìneèky z drobných
kvítkù napíchnutých na podlo¾ku, jiným tøeba
stylizované pugýtky. Vezmeme tøi pìkné, rùznì
veliké a rùznì zbarvené slamìnky na drátu, nìkolik
drobných slamìnek a rùznobarevných static, dva svazeèky
mechu a nìkolik stébel trávy. Stonky v¹ech rostlin
pevnì ovineme drátkem a¾ k okrajùm a ty zastøihneme.
Pøidáme podlo¾ku pod ¹álek na kávu z papírové
krajky, kterou pøekládáním slo¾íme do úzkého
trojúhelníku, vrchol odstøihneme, jeho okraj potøeme
lepidlem, kytièku provlékneme a pøitiskneme. Stonky
ovineme ¹ikmo støi¾eným prou¾kem zeleného krepového
papíru.
|
|
|
Údr¾ba
|
|
|
Jako v¹echno
jsou ov¹em i su¹ené kytice nejen výhodné. Fungují
jako lapaèe prachu. Máme-li drahé nebo tøeba i
vlastnoruènì vyrobené, ale opravdu krásné, obèas z
nich prach lehce vyfoukneme, pøípadnì je opatrnì
osprchujeme. Anebo si prostì jednou za èas poøídíme
kompozice nové. Reálná ¾ivotnost objektu ze suchých
rostlin zhotoveného výtvarníkem, kterému nejsou
utajeny postupy speciálních impregnací, je zhruba pìt
let.
|
|
|
Milu¹e Enenklová
|
|
|
| |