Brouk v hlavě
brož vyřezaná z nefritu ... mám tě jako brouka v hlavě, miláčku
... procházíš se mi po všech závitech šedé kůry mozkové
... pleteš se do funkce všem nervovým spojům
až najdeš, co hledáš - nejzranitelnější místečko
to, kde se rodí touha v krajkových peřinkách fantazie
odkud do celého těla odcházejí impulzy rozkoše
kterou umíš tak mistrně vyvolat, rozpoutat
a její bouři pak utišit vším, co máš
... podmanivým hlasem, kterým umíš říkat krásná slova
... očima, ve kterých se jiskří kapky rosy na zeleni mechu
...dlaněmi, ve kterých ukryješ obliny mých ňader
... neposednými hbitými prsty, které se vydávají na výzkumy
do nejtajnějších úkrytů mého těla
... a zdrojem radosti, který svým chtěním probuzen
přispěchá v tu pravou chvíli, aby dokončil započaté dílo...
... nechám si tě v hlavě, je mi tam s tebou dobře...
