Jak si pořídit dřevěné perly a démanty do zahrad?
Český čarověník má ve světě zvuk
Už jste někdy slyšeli slovo čarověník? Je v něm obsaženo kouzlo, adrenalin, český um i cizácký kšeft. 
V angličtině je nazýván Witches broom, koště čarodějnice. Někdy bývá přirovnáván ke jmelí, ale to je špatně. Jmelí je cizopasník na stromě, zatímco čarověník je pupenová mutace samotného stromu.
Jedním z největších odborníků v tomto oboru, nejen v rámci České republiky, ale i celosvětově, je Jan Sláma z Ostravy – Hrabové. S čarověníky už „čaruje“ třicet let a říká:
„Kolikrát můžete vidět rodinný dům, který má u vchodu nebo na zahradě natolik vzrostlé smrky, modříny či jiné stromy, že majitele vlastně utlačují. Když tyto stromy člověk sázel, byly pochopitelně malé a pěkné, ale časem prostě přerostly. Jsem upřímně přesvědčen, že každý kdo to myslí se zahradou aspoň trochu vážně, měl by si ji užít hned od začátku. Po téměř třiceti letech sbírání okrasných dřevin vím svoje o rozmanitých sortimentech. Mám teď především na mysli kategorii okrasných stromků vhodných pro malé, případně ještě menší zahrady.“
Než se dostaneme k čarověníkům, co například bonsaje?
Bonsaj je jednoduše řečeno strom, který uměle udržujete malý. Když jej z misky vysadíte do volné přírody, rychle doroste své původní velikosti. Čarověníky už mají genetickou úpravou dané, že rostou třeba jen centimetr za rok.
Když bonsaj nebudete omezovat v růstu, jak v kořenech, tak v koruně stromu, přestane být bonsají. I proto jsou do malých zahrad lepší stromky geneticky zakrslé, přirozené miniatury. Jsou to opravdové perly a démanty skalek i zahradních koryt, balkónových i střešních výsadeb. Z nich lze bez problému vysadit malý lesík o třicet až padesáti stromech tak, že každý může být samozřejmě jiný…Že to není možné? Ale je, matka příroda to umí, a pro ty, kdož upřednostňují spíš Stvořitele, musím říci, že Stvořitel rovněž tvorbu přirozených miniatur, zákrsků a trpaslíků všeho druhu ovládá znamenitě. Existují borovice, smrky, jedle, zkrátka okrasné dřeviny, které i po deseti letech absolutně zdravé existence nepřerostou muchomůrku. Takový stromek v lese ovšem hned tak nenajdete, podobně jako mezi pouličními pejsky byste těžko hledali pekinéze. Majitelé si své poklady hlídají a takto vyšlechtění jedinci se dají sehnat většinou jenom u velmi zanícených pěstitelů.
Jak moc je složité věnovat se pěstování čarověníků?
Samotné získání není zrovna procházka růžovým parkem, pokud to neberete rovněž jako kondiční cvičení. Když umíte hledat, najdete v přírodě jeden čarověník v průměru na padesáti hektarech. Znamená to desítky a stovky kilometrů v nohách, o benzínu ani nemluvím. Pak, obvykle v zimních měsících, je třeba se vrátit a pro čarověník vylézt. Je to docela módně adrenalínová záležitost - zkuste v pětistupňovém mrazu po namrzlém
holém kmeni stoleté borovice vyšplhat dvacet metrů. Jeden reportér televizní stanice mně při takovém konání točil. Nešlo tenkrát o žádné drama, strom byl sice vysoký, ale celkem odspodu zavětvený a bylo poměrně teplo. A přesto, když jsem lezl nahoru, mi pošeptal: „Kdybys náhodou spadl, budeš číslo jedna ve večerních zprávách, a všichni rázem budou vědět, co je to čarověník.“
Takže získat čarověník je první krok. Co dál?
Vegetativní množení čarověníků je taky docela napínavé. Z třiceti roubů se třeba jeden chytí... Ale i tak musím říci, že Češi jsou v tom hodně dobří. Pikanterie ovšem nastává, když se pak z německých katalogů dozvíme, že z českého dřevíčka, nádherně zakrslého kultivaru borovice kleče „Ježek“ (jednoho ze superstar českých čarověníků) se v zahradnické němčině stane „Jecek“. Podobným způsobem z téměř bleděmodré úžasné douglasky z arboreta Bílá Lhota vznikl jistě unikátní německý stromek „Pila Lotta“... No a v dobách kdy se ještě veřejně nemohlo tvrdit, že ze všech důležitých věcí jsou peníze až na prvním místě, už jistí zahradničtí podnikatelé toto měli dávno v krvi. Když jim určitá část sortimentu nešla na odbyt, tak ji jednoduše přejmenovali, blázni sběratelé přijeli, koupili si znovu totéž, samozřejmě pod jiným názvem, a radost byla na obou stranách… První roky stejně nepoznáte nic. Za posledních dvacet let mám asi desítku stejných stromků nakoupených v jedné firmě pod různými jmenovkami.
Co tedy doporučujete těm, kteří mají o čarověníky zájem?
Pokud chce někdo opravdu začít se zakrslými okrasnými dřevinami, ať se poohlídne spíš po firmičkách, či jednotlivcích, kteří se touto činností delší dobu zaobírají, případně tyto skvosty zahrad sami vyrábějí. Zároveň je třeba si uvědomit, že možná více než 99,99 % sortimentu okrasných dřevin bylo zcela náhodně sběrateli objeveno. Nový model bouráku nebo podprsenky udělá vývojové oddělení příslušné fabriky, ale nový strom? To v laboratoři zatím dost dobře nejde i když pokusy se dějí. Dosud to dovede jenom Matka Příroda, Stvořitel nebo Češi, případně ti, kteří se to od Čechů naučili… Trochu nás sice štve, že naše jednoroční super dřevíčko, specialitku, neskutečný originál, takový malý stromkový Modrý Mauritius, pořídíte v Česku za stovku. To Švýcar ve švýcarské školce jej koupí za třicet švýcarských franků, a Američan třeba za 75 dolarů. Prostě, zahrádky ve vyspělém světě jsou čím dál menší a ceny stromků rostou. Kdyby nám aspoň nekomolili naše hezké české názvy...
Jiří Muladi
