Karel Klostermann

* 13. února 1848
+ 16. červenec 1923

Karel Klostermann, (též pseudonym Faustin), se narodil v rakouském Haagu. Otec zde pracoval jako lékař, matka pocházela ze sklářské rodiny Abele. V letech 1857–1865 studoval na gymnasiu v Klatovech a Písku, ve Vídni studoval medicínu. Začal pracovat jako redaktor vídeňského časopisu Wanderer. Od roku 1877 vyučoval na Plzeňské reálce jako učitel němčiny a francouzštiny. Byl dvakrát ženatý, přičemž druhý sňatek mu zaručil velmi dobré finanční zajištění. Mohl se tak věnovat cestování a literatuře.

V literárních začátcích psal německy, ale protože nebyl úspěšný, začal psát česky. Zachytil tradice, život i zvyky obyvatel Šumavy a krásy její přírody. Jeho literární díla z velké části vznikla na základě vyprávění a na základě skutečných událostí. Velký důraz ve svých dílech kladl na vylíčení šumavské krajiny a přírody.

Celé jeho umění obsahuje daleko přes tři sta románů, obrazů, novel, obrázků, povídek, skic, kreseb z cest, fejetonů. Z jeho díla jsou nejznámější romány - Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a Mlhy na blatech. Jeho povídky jsou soustředěny v souborech V srdci šumavských hvozdů a Pošumavské rapsodie. V románu Skláři zachytil krizi sklářského průmyslu na Šumavě. Po právu se mu dostalo označení „Básník Šumavy“.

Inicioval stavbu rozhledny na šumavském vrchu Javorník, po rekonstrukci v roce 2003 nese rozhledna jeho jméno.
Rozhledna na Javorníku má velice barvitou historii. Jako první se právě na tomto šumavském kopci pokusil o realizaci vyhlídkové věže velký obdivovatel Šumavy, spisovatel Karel Klostermann. Vyslovená smůla nastala 26.července 1914, kdy svolal schůzku na vrcholu Javorníku se svými přáteli a členy KČT. V programu bylo mimo jiné položení základního kamene rozhledny. Bohužel však vše překazilo nejen špatné počasí, ale hlavně mobilizace den předtím kvůli 1.světové válce.

K dalšímu pokusu o stavbu se odhodlal až po více jak dvaceti letech šumavský odbor Klubu československých turistů, který konanou sbírkou v roce 1938 získal potřebné finance - asi 4.000 korun a stavba rozhledny dle návrhu architekta Karla Houry mohla začít.

Upomínky na tuto známou osobnost se na Šumavě dochovaly na řadě míst - Klostermannova socha na Javorníku, Klostermannova stezka z Nicova do Kašperských Hor, Klostermannova vyhlídka u Srní, Klostermannova chata na Modravě a další.

Karel Klostermann zemřel na rozedmu plic 16. července 1923 ve Štěkni u Strakonic.

Jiří Nováček