Postupnì se zaèínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se pøáteli, potkávat se, a tak snad bude namístì (kdo chce - není podmínkou) pøiblí¾it ostatním své okolí, své milé, zájmy, myšlenky apod. Zaèali jsme obyèejným pohledem z okna. Dalším pohledùm se však meze nekladou, samozøejmì v etických hranicích, daných provozem tìchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete fotku (fotky) i text na info@seniortip.cz a my z toho udìláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde jeden z dalších pohledù - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen pøenesený. Tentokrát je to „zajímavá událost“ ze svìta zvíøat.
Svìt zvíøat trochu jinak
Pozornì jsem èetl v Seniorech èlánek od Ludmilky (Pøekroèit ètyøi stìny) a rozumím tomu o èem píše. Hodnì èasto pozoruji dìní ve všední i sváteèní dny pod "okny". O pøírodu mám zájem od dìtství, tedy ji vnímám pozornì.
Musím vám napsat zajímavou událost, kterou jsem pozoroval nedávno pod naším oknem v podveèer. Šel jsem zavírat okno v pokojíku smìrem na sever, tedy s pohledem na øeku Aaru a nedaleké kopce (ke bøehu mám od dveøí asi 30metrù).
Koukl jsem se z okna a opodál na trávníku u zdi èerpací stanice pro pitnou vodu Solothurnu pøedával „své geny“ kaèer jedné kaèence, která ale ji¾ asi tøi roky má svého kaèera.
A právì ten její stávající kaèer se sna¾il toho "nemravu" zobákem dostat z té kaèenky.
Nahoøe nad nimi, asi necelých pìt metrù na ploché støeše, toto všechno s velkým zájmem sledovala vrána (právì ta vrána, kterou vidíte na obrázku).
Celý akt, který vám popisuji trval asi pùl minuty. Domácí kaèer situaci zvládl a pak i s tou svou kaèenkou »apali k našemu domu a cizí kaèer zùstal na tom trávníku pøed domem, (asi devìt metrù vzdušnou èarou od té vrány).
A co se najednou nestalo - vrána nadskoèila a støemhlavým letem se vrhla na toho cizího kaèera. Klovla jej, a tak ten neèekal a rychle odstartoval. Oni jsou rychlejší pøi odletu ne¾ vrabèáci. Kdy¾ krmím kaèky, a¾ mi »apkají po botách, ale jen co jde kolem "venèící" se pes, tak tedy to je opravdu fofr, jak se zvednou. Tak si to vá¾ení pøedstavte, vrána, která se znenadání zamotá do takovéto cizí, kachní, zále¾itosti.
Zapøemýšlel jsem nad tím, inu je jistì pøemnoho vìcí na svìtì, o kterých nic nevíme, a mo¾ná ¾e je to tak dobøe.
Vedle toho kachno-vraního pøíbìhu je mnoho zajímavých momentek ze svìta zvíøat. Zde (ve Švýcarsku) èasto v televizi ukazují, jak tøeba pes nebo fenka se stará buï o ko»ata, kuøata, selata apod. U tìch domácích zvíøat je to vysvìtlitelné, dostanou doma potravu a velmi èasto i jiné "lahùdky", tedy ten lovecký instinkt "¾ití" shánìním si pøíslušné potravy je ztracen. Po dobrém "nacpání" pak hlavnì psi mají zájem i o hraní. Klacíèek, balónek apod. je pro nì to nejkrásnìjší, a pak pohlazení od panièky èi páníèka.
Ale u zvíøat v pøírodì narozených, vysedìných apod. je to jinak. Jednou jsem vidìl zde v televizi zábìry nìjakého Jihoafrického zoologa, který byl pøes pùl roku sám v jihoafrické divoké pøírodì a natáèel rùzné zábìry všech mo¾ných zvíøat. Jednou se mu podaøilo pomocí techniky pro "noèní" vidìní natoèit u napajedla té¾ velmi zajímavou událost:
Samice nosoro¾ce se svým telátkem se batolila k tomu napajedlu, kdy¾ se náhle objevily hyeny a to nosoro¾èí telátko napadly. Na tìle mu mnoho škody nadìlat pro jeho tlustou kù¾i nemohly, ale jedna hyena mu poranila slech. Pochopitelnì, ¾e pach krve je podrá¾dil ještì více. Ta jeho nosoro¾èí matka mu zøejmì pomoci nemohla, nosoro¾ci vidí pramizernì za dne, nato¾ v noci asi nevidí vùbec nic. Tedy pøi hledání cestu k tomu napajedlu se zøejmì øídila èichem, který asi musí být výborný. V tom, kde se vzal tu se vzal "král zvíøat",mohutný lev, a milé hyeny rozehnal. Velká smeèka hyen je i lvu nebezpeèná! Pøedstavte si, takováto událost v "divoké" pøírodì.
Proto jsem u té kachno-vraní zále¾itosti "koukal jako divý". Škoda, ¾e jsem nemìl pøipravenou kamerku, byly by z toho zajímavé zábìry. Já se díval a byl jsem zvìdav, zda se podaøí tomu kaèerovi toho cizího kaèera zahnat, a ten "dovìtek" s tou vranou jsem vùbec neoèekával.
Srdeèný pohled ze Solothurnu posílá
Tomáš Vodièka, Švýcarsko
Popisky k fotkám:
- Pohled na øeku Aaru, která protéká mìsteèkem Solothurn
- Vrána - bojovnice
- Výhled z okna
- Kaèeny o kterých je øeè
A nìco navíc:
Vzdálené pohoøí
Idylka v zimì
Marktplatz - tr¾ní námìstí, kde se dodnes ka¾dou støedu a sobotu konají zeleninové trhy a pak ka¾dé druhé pondìlí v mìsíci se sjedou trhovci ze všech mo¾ných èástí Švýcarska se vším mo¾ným zbo¾ím. Ten celý orloj jsem tam nedostal, i kdy¾ jsem couval a couval do protilehlé ulièky.
Zámeèek Waldegg, který je asi 3km od støedu mìsta severovýchodním smìrem. Solothurnští jej postavili pro francouzského krále Ludvíka XV. nebo XVI. (ji¾ nevím), ale ten se sem do Solothurnu nìjak nedostal (zøejmì jej místní lákali na lov medvìdù). Tedy na pamì» zùstal tento zámeèek (asi od Wald-les egg-roh, a on opravdu stojí na rohu lesa).