Od èervené knihovny k myšlenkám zloèince
Mezi generaci rodièù souèasných seniorù, zejména té ¾enské èásti byla v dobì jejich mládí velmi populární tzv. èervená knihovna. Byly to knihy, ve kterých bylo popisováno, jak se do mladé dívky zamiloval nejen pohledný, ale i zámo¾ný mladík a jak tato láska pøivedla dívku ke š»astnému ¾ivotu v lásce a materiálním dostatku. V dalším bìhu èasu, pøeskoèíme-li období války, plné hrùz, kdy hlavním pøáním bylo pøe¾ít, ocitneme se ve spoleènosti, která všem a všemi zpùsoby popisovala svìtlé zítøky, kdy ka¾dý bude mít vše podle své potøeby. Filmy té doby ukazovaly to pracovní a budovatelské nadšení, kterým se k této situaci dopracujeme a stejnì tak televize, která se pozdìji objevila. Kdo by neznal Andìla na horách v zimì a v létì u jakéhosi rybníka, kde je to vše ukázané, ale tak mistrovsky, ¾e je to nejen v TV ka¾dý rok vysílané, ale i masovì sledované.
Pøedstava to byla lákavá, nìkdy a¾ smìšná. Bylo proto pochopitelné, ¾e ta doba pøála i srandì a vtipùm vùbec. V TV byly odrazem této reality rùzné estrády, zábavné poøady, vtipy a s tím pochopitelnì i obliba nositelù této zábavy, pøímo srandy. Jména nìkterých byla zárukou veselí a pohody nejen v té dobì, ale jsou známá i souèasné mladé generaci stejnì jako všechny silvestrovské poøady té doby, promítané i 30 let a více od doby vzniku. Doposud za nì není náhrada a souèasná „díla“ stále více utvrzují pøedstavu jejich nenahraditelnosti, stejnì jako filmù z té doby.
Kdy¾ u¾ to vypadalo témìø tragicky, ¾e mimo pravidelných vystoupení politikù formou hádek a náhrady estrád Dvoøáka s Bohdalovou nahradí svojí pravidelností pouze poøady Jílkové s hosty a ka¾doroèní opakování pøípadù majora Zemana, zvyšující se frekvence a délky vysílání reklam, stejnì jako i po 30 letech dodr¾ování zákazu her Václava Havla v TV dùkladnì utajované se nic nového neobjeví, objevily se poøady americké. A tak vedle nìkolika tisícího pokraèování seriálu Ulice a rùzných nemocnic od té v Rù¾ové zahradì poèínaje je tady téma vra¾d a mordù.
Pozoruhodné je na nich ta soustøedìnost na jediné téma, které èiší ji¾ i z tìch názvù: Myšlenky zloèince, Odlo¾ené pøípady (vra¾d), Beze stopy (po únosech a mordech), Lovci zloèincù, Zákon a poøádek (o nejt쾚ích zloèinech v N.Y. ) a¾ po témìø poetické: „To je vra¾da napsala“. Marnì a opakovanì si kladu otázku, co tento vývoj znamená, zda je to odraz pocitu tvùrcù, ¾e jediné, co ještì mù¾e vzbudit zájem divákù jsou vra¾dy a mordy, úchyláci a pedofilové anebo je to pøíprava na budoucnost?
Poté co nedílnou souèástí TV zpráv je kriminalita a TV Príma u¾ má i samostatné krimi zprávy, dennì jsou zprávy z války vèetnì strašení tøetí svìtovou bych mìl jeden návrh. Vycházeje z tisícileté japonské historie bych navrhoval „d¾ojáno kané“. To je rituál, kdy se rozezvoní zvony s nadìjí, ¾e za 100, maximálnì 108 dní se dostaví øád a mír. No øeknìte, nebylo by to s pøíchodem jara to nejlepší?
