Víme, ¾e odvozená èeská slova se tvoøí zejména pomocí pøípon a pøedpon, ale podle našeho mínìní je ta tvorba velmi, ale opravdu velmi chaotická. Tak od slovesa øíkat máme sice odvozené øíkadlo, ale prý u¾ ne øíkátko, od slovesa mluvit pak máme mluvítko ale nikoli mluvidlo, nebo» mluvidla jsou pouze pomno¾ná!
Od dalšího slovesa povídat, které asi vzniklo tak, ¾e se mluvilo o vidìném, je odvozena tøeba povídka nebo povídkáø, od vídat ani od vidìt ovšem není odvozena vídka, ani vídkáø, ani vídátko, ani vidítko, prostì nic! Jaká to strašná nesystematiènost! A existují-li snílci proè nemáme bdílky? Podobných pøíkladù bychom pøi troše pøemýšlení našli v naši øeèi hned nìkolik habadìjù! Další pro nás nevysvìtlitelné paradoxy nacházíme pøi tvoøení následujících nových slov: èaj – èajovna a káva – kavárna. Nikdo ale asi neví, proè nemáme naopak èajárnu a kávovnu a podobnou odvozeninu od kakaa snad ani nebudeme pro jistotu tvoøit!
Pøímo ukázkovou nesystematiènost do nebe volající nacházíme u velmi frekventované pøedpony „ne“. V tomto odstavci tedy uvedeme celou øadu slovních dvojic, z nich¾ se v¾dy vìtšinou ujalo pouze jedno slovo. Asi by ani nebylo tøeba upozoròovat na to, které slovo je bì¾nì pøijímané a které je vlastnì na indexu, ale pro lepší ilustraci tedy z jedné vody na èisto: Nešvar – švar, neøest – øest, nedouk - douk, nenávist – návist, nekòuba – kòuba, nevìrnice – vìrnice, nestyda – styda, nehorázný – horázný a tak dále a tak podobnì, ale kupodivu – nezdvoøák i zdvoøák! Samozøejmì podobné pøíklady najdeme i ve slovech cizích. Tedy na pøíklad: nekrolog – krolog, nekropole – kropole, negativní – gativní, negr – gr, negativní – gativní, neutrální – utrální. Kromì zdvoøáka chytrý poèítaè nepodtrhl a tím tedy akceptoval druhé slovo u¾ jen ve dvojici urolog – neurolog! Dobøe víme, ¾e nìkterá novoslova, jako gativní a gr, nejsou zrovna pøíliš košer, ale nám se prostì líbila a jak se øíká – proti gustu ¾ádný dišputát!
Kdy¾ u¾ jsme skonèili u gustování, tak dnes nìco absolutních rýmù gastronomických:
Navštívil rybáøskou baštu, dal si tam poøádnou baštu.
Pouze v Ústí nad Labem, poøádnì se nadlabem.
Tohle všechno asi nesní, o tom se mu ani nesní.
U¾ od mládí byl si jist, ¾e nebude maso jíst,
proto tì¾ko pozná, je-li to, ovar, tlaèenka èi jelito.
Prozraï, jestli radìj spíš, nebo spíš luxuješ spí¾?
V prvním pøípadì pak sníš, v druhém prostì všechno sníš!
Pøestane-li Slunce sálat, neurodí se nám salát.
Vylezli jsme na jedli, a tam jsme se najedli.
K jídlu kladný vztah ho pojí, tak milerád nìco pojí.
Banány, aè oèividnì nejsou její, ráda má a i nezralé je jí.
Tak nám tady dneska zbyly rohlíky a housky z Billy.
Ké¾ by naše nová Billa jednou z nejlevnìjších byla!
Paradoxy èeštiny (7)