LIST GALATSKÝM CITACE BIBLE: List Galatským napsal apoštol Pavel køes»anským obcím v Galacii ve støední Malé Asii, které vznikly jeho misijním pùsobením. Tyto obce však pozdìji ovlivnili køes»anští judaisté, kteøí trvali na ¾idovském chápání Moj¾íšova zákona a tvrdili, ¾e podmínkou spásy je dodr¾ování nìkterých jeho pøedpisù, zvláštì obøízky. Pavel se obával, ¾e judaisté zatemnili samu podstatu evangelia, vykupitelské dílo Kristovo, tím, ¾e vnucovali galatským køes»anùm rabínsko-¾idovské pojetí Zákona. Podle tohoto pojetí zjevil Bùh Izraeli Zákon jako cestu ke spravedlnosti pøed Bohem a tím ke spáse. Tohoto cíle dosahuje èlovìk tak, ¾e svými skutky plní ustanovení Zákona.
Kdy¾ se Pavel setkal se zmrtvýchvstalým Kristem, pochopil Zákon novým zpùsobem. Ne Zákon, ale Je¾íš Kristus je vrcholem Bo¾ího zjevení. Zákon není cestou ke spravedlnosti pøed Bohem a ke spáse. Byl dán „kvùli provinìním“, aby èlovìka usvìdèil z høíchu, ze kterého se on sám nevysvobodí. Èlovìku nezbývá ne¾ uznat rozsudek Zákona a podrobit se mu. Tak to uèinil zástupnì za høíšné lidstvo Je¾íš Kristus. Aè sám spravedlivý, podrobil se na køí¾i rozsudku Zákona a tak vykoupil z jeho moci a ze smrti ty, kdo pøijímají ve víøe jeho obì». Zákon je po¾adavkem spravedlnosti, ale nemù¾e spravedlnost dát. Tu daruje Bùh v obìti Kristovì a èlovìk ji pøijímá ve víøe.
Judaistický blud sice navenek pùsobí zdánlivou shodou se Starým zákonem a etickou nároèností, ve skuteènosti však má mnoho spoleèného s nìkdejším pohanstvím Gala»anù. Pøedstavuje cestu zpìt do otroctví „vesmírným mocnostem“, tj. ke zpùsobu ¾ivota, v nìm¾ se èlovìk cítí ohro¾en skuteènostmi, které sám nemá pod svou mocí, a proto se je sna¾í nìjakými svými úkony (obøízkou) ukonejšit, aby mu neškodily. Takové otroctví uzavírá pøístup k plnému lidskému ¾ivotu. Pavel vydává svìdectví, ¾e našel tento ¾ivot v Je¾íši Kristu, který svou obìtí z nás sòal prokletí Zákona. Všichni bez rozdílu proto mohou pøijmout ¾ivot a spravedlnost.
List nadiktoval a vlastnoruènì dopsal Pavel v roce 52-56, pravdìpodobnì v Efezu na své tøetí misijní cestì.
SLOVA BIBLE: Pravá svoboda z Bo¾ího Ducha
Vy jste byli povoláni ke svobodì, bratøí. Jen nemìjte svobodu za pøíle¾itost k prosazování sebe, ale slu¾te v lásce jedni druhým. V¾dy» celý zákon je shrnut v jednom slovì“ Milovat budeš bli¾ního svého jako sebe samého! Jestli¾e však jeden druhého koušete a po¾íráte, dejte si pozor, abyste se navzájem nezahubili.
Chci øíci: ®ijte z moci Bo¾ího Ducha, a nepodlehnete tomu, k èemu vás táhne vaše pøirozenost. Touhy lidské pøirozenosti smìøují proti Duchu Bo¾ímu, a Bo¾í Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, tak¾e dìláte to, co dìlat nechcete. Dáte-li se však vést Bo¾ím Duchem, nejste u¾ pod zákonem. Skutky lidské svévole jsou zøejmé: necudnost, neèistota, bezuzdnost, modláøství, èarodìjství, rozbroje, hádky, ¾árlivost, vášeò, podlost, rozpory, rozkoly, závist, opilství, nestøídmost a podobné vìci. Øekl jsem u¾ døíve a øíkám znovu, ¾e ti, kteøí takové vìci dìlají, nebudou mít podíl na království Bo¾ím. Ovoce Bo¾ího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpìlivost, laskavost, dobrota, vìrnost, tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací. Ti, kteøí nále¾ejí Kristu Je¾íši, ukøi¾ovali sami sebe se svými vášnìmi a sklony.
Jsme-li ¾ivi Bo¾ím Duchem, dejme se Duchem také øídit. Nehledejme prázdnou slávu, nebuïme jeden k druhému vyzývaví, nezáviïme jeden druhému.
Bratøí, upadne-li nìkdo z vás do nìjakého provinìní, vy, kteøí jste vedeni Bo¾ím Duchem, pøivádìjte ho na pravou cestu v duchu mírnosti a ka¾dý si dej pozor sám na sebe, abys také nepodlehl pokušení. Berte na sebe bøemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristùv. Myslí-li si nìkdo, ¾e je nìco, a pøitom není nic, klame sám sebe. Ka¾dý a» zkoumá své vlastí jednání; pak bude mít èím se chlubit, bude-li hledìt jen na sebe a nebude se porovnávat s druhými. Ka¾dý bude odpovídat sám za sebe.
Kdo je vyuèován v slovu, nech» se s vyuèujícím dìlí o všechno potøebné k ¾ivotu. Neklamte se, Bohu se nikdo nebude posmívat. Co èlovìk zaseje, to také sklidí. Kdo zasévá pro své sobectví, sklidí zánik, kdo však zasévá pro Ducha, sklidí ¾ivot vìèný. V konání dobra neumdlévejme; neochabneme-li, budeme sklízet v ustanovený èas. A tak dokud je èas, èiòme dobøe všem, nejvíce však tìm, kteøí patøí do rodiny víry.
