Nìmci a kolonizace
Mám na mysli otázku, jak je mo¾né, ¾e naprosto srovnatelná zemì s hlavními kolonizátory, Anglii a Francií, tedy pøinejmenším srovnatelná hospodáøskou vyspìlostí, úrovní znalostí, vojenskou silou a vším, co Anglie, Francie nato¾ Holandsko, Portugalsko, Španìlsko se do uvedeného ta¾ení k rozšíøení své vlády o území mimo vlastní zemi témìø nezapojilo, v ka¾dém pøípadì ne ve srovnatelné míøe s uvedenými.
Na prvý pohled je to pøinejmenším divné, navíc, pokud hovoøíme o Nìmcích bylo by asi na místì pøipomenout, ¾e Nìmci nebyli jen v Nìmecku, ale, ¾e byli a nejen byli, ale rozhodovali i v Rakousko-Uhersku. A pøesto nic, témìø zanedbatelná zámoøská kolonizace.
®e by byli tak ohleduplní, vlastnì beránci neschopní porouèet jiným zemím? To rozhodnì ne, to dokázali zejména svojí rolí ve 2 svìtové válce.
Mo¾ná, ¾e v nìjakých uèených pojednáních pøedchùdcù souèasných politologù, kteøí vše vìdí je to popsáno, ale nikdy jsem na to nenarazil, a tak to nebudu hledat ani nyní a místo toho v rámci procvièování staršího mozku si vysvìtlení v následujícím vymyslím.
Tedy, podle mého, ona ta Anglie nemìla jinou mo¾nost, pokud chtìla rozšíøit své teritorium. Ona mìla a má kolem sebe jen vodu a vodu, a tak musela to rozšíøení realizovat a¾ za tou vodou a tomuto odpovídají všechny ty kolonie, od Indie, tehdy ještì pøední a zadní, Severní Ameriku, Austrálii a Nový Zéland, stejnì jako zemì v Africe a jinde. Francie na tom byla velmi podobnì, voda sice jen z jedné strany, ale z té druhé Nìmecko, tedy naprosto srovnatelná zemì, kterou kolonizovat bylo vylouèené.
Tím jsem sice popsal a pøi neskromném vyjádøení mohu tvrdit odùvodnil, proè Anglie, Francie, Španìlsko, Portugalsko se zapojily, èi sehrály rozhodující roli v kolonizaci svìta. Dìlaly to pochopitelnì s cílem získat výhody, suroviny, plody lidské práce v tìchto zemích a podobnì.
A jsem zpìt u otázky, proè to samé nedìlali Nìmci? Odpovìï je jednoduchá, oni to dìlali, dìlali to pouze jinak. Proto¾e na rozdíl od tìch Anglièanù a Francouzù nemìli kolem sebe jen vodu. Jim, zejména ve smìru na východ staèilo sednou do vozu s koòským potahem a osídlovat tato teritoria. Jak jednoduché, oproti plavbì lodìmi a vysazování tam pár správcù s honosnými tituly. Staèilo toto teritorium opanovat nìmeckými šlechtickými rody od Schwarzenbergù pøes Colorado Mansfeldy, hrabata Kinských a další a další, i ten pr»avý statek v sousedních Jinonicích jim patøil. A ten rozdíl mezi tìmi, co za ob¾ivu na nì pracovali na polích a v lesích a tìmi, sice exoticky vypadajícími, ale na práci nezvyklými v zámoøských koloniích asi popisovat netøeba.
Ale to hlavní teprve pøišlo, kdy¾ práce na polích pøestala být jedinou formou ob¾ivy a zaèaly se stavìt dílny a továrny, kdy zaèaly základy prùmyslu.
Potom ti Nìmci zde stavìly továrny, u¾ podle jejich názvu je patrné, ¾e to byli Nìmci:
Laurel-Klement, Waltrovka, Kolbenka, a i ten zakladatel Škody v Plzni byl Nìmec, byt¡to jméno je zavádìjící.
A i ta pr»avá cihelna za humny ve Stodùlkách patøila Nìmce, co¾ jsme zjistili ji¾ jako dìti, kdy¾ na nás pokøikovala, kdy¾ jsme si tam hráli a my ji nerozumìli.
Nakonec to bylo normální, bylo to na teritoriu císaøství, v jeho¾ èele byl císaø z nìmeckého rodu ve Vídni, kde se hovoøí nìmecky a jestli se to císaøství jmenovalo Rakousko-Uhersko tak to na podstatì nic nemìní, jak se uká¾e i ze zmìn názvù tohoto území v dalších letech a¾ do souèasnosti. Nezále¾í na názvu, rozhodující je obsah.
Na názvu teritoria skuteènì nezále¾í, a bylo jedno, zda to bylo R-U, nebo Èeskoslovensko, a všechny další názvy a¾ po souèasné Èesko. Zmìnou názvu teritoria se nemìní to, na koho se pracuje, a» ji¾ na poli, v továrnì, nebo v lese, v¾dy je to na vlastníka,
Pro doplnìní, ¾e ta kolonizace na východ byla úspìšná lze konstatovat, ¾e západní èást Èech, oznaèovaná jako Sudety byla tak dùkladná, ¾e tam byla vìtšina obyvatel nìmecké národnosti, ¾e nebylo málo Nìmcù ani v Jihlavì, Brnì a jinde, jak jinak by jich byly 3 miliony, jen o milion ménì ne¾ Èechù, kdy¾ tatíèek Masaryk osvobodil teritorium z Rakousko-Uherska.
Potom to však Nìmci s tou kolonizací na východ pøehnali, nechali se zblbnout šílencem Hitlerem a jeho poskoky, vyvolali válku, aby v opojení, jakou øíši vytvoøí dostali od Rudé armády na frak a byli zahnáni a vyhnáni z teritoria na východ od Nìmecka.
Následovalo 40 let, kdy kolonizace nebyla, kdy i ta panství, lesy, zámky a hrady co patøily Nìmcùm se staly majetkem státu bez soukromých prostøedníkù.
Z dnešního pohledu je jasné, ¾e to byla pouze dìjinná epizoda, po uvedených 40 letech jim bylo vše vráceno. Po uvedené epizodì se otevøeli dveøe k nové kolonizaci
Nìmecké spoleènosti zprivatizovali továrny a aby ty továrny, které Nìmcùm nepatøily nepøeká¾ely, urychlila se jejich likvidaci, a» ji¾ kupony nebo rozkradením a likvidace zemìdìlské produkce je té¾ na dobré cestì, potravinová sobìstaènost je zlikvidována.
A jsme tam, kde jsme byli, jsme nìmecká kolonie, jsme nádeníci v nìmeckých montovnách, nìmeckých skladech, supermarketech a hobby marketech, jsme levná pracovní síla a jsme trvalá zásobárna zisku, který teèe do Nìmecka jejich bankami.
Chápu, ¾e zorganizovat výrobu aut je nároèné, ale nechápu, co je tì¾kého na supermarketu, jednoduchá stavba s regály, postavená èeskými zedníky, provozovaná èeskými pracovníky od manipulace se zbo¾ím a¾ po pokladny musí patøit nìmecké spoleènosti, aby zisk tekl do Nìmecka...
Jak to bude pokraèovat? Ne¾ hledat odpovìï, radìji budu konèit, dostal jsem strach a já se pøeci na stará kolena strašit sám nepotøebuji, od toho tady jsou vyvolení a za to placení pøedstavitelé.
