Matkovrah: Jsou tam prvky sadismu
Déle ne¾ tøicet let vykonává v Ostravì praxi soudního znalce v oboru psychiatrie MUDr. Rù¾ena Mašková, které tak „prošlo rukama“ u¾ nìkolik tisíc pachatelù nejrùznìjších zloèinù. Ve svých dvaasedmdesáti letech je stále aktivní a má takzvanì plné ruce práce. Nedávno otøásl veøejností pøípad gamblera Marka Homoly z Opavy, který tøinácti ranami sekerou zabil vlastní matku. Jak se na tuto událost dívá Rù¾ena Mašková z odborného hlediska psychiatra?
„Pøipomíná mi to jednu událost ještì z dob totality, kdy šestnáctiletý mladík èichal toluen a kvùli špatné známce zavra¾dil uèitelku. Pak pøišli policisté k nìmu do bytu a našli tam oba jeho rodièe mrtvé, zastlané do postele, pøièem¾ ten kluk s nimi týden pøespával, jako by nic. Oba pøípady podle mého spojují znaky sadismu. Kdy¾ Marek Homola zabil svoji matku, nešel se udat a ještì kryl stopy, jednoznaènì nelze mluvit o vra¾dì v afektu. Ale je velmi pravdìpodobné, ¾e mezi ním a matkou muselo dlouhodobì pøetrvávat napìtí a nezdravý vztah.“
Jakou mìrou se na tom mohlo podepsat jeho gamblerství?
„Není ¾ádnou vzácností, kdy¾ gambleøi vra¾dí. Jejich vášeò je velmi èasto dokonce hùøe zvladatelná, ne¾ alkoholismus. A navíc to bývají inteligentní lidé, co¾ je vlastnì o to horší, proto¾e neznají meze. Bez jakýchkoli skrupulí doká¾í znièit celou rodinu.“
Marek Homola uvádìl, ¾e si nic nepamatuje, proto¾e dostal epileptický záchvat. Lhal?
„Lidovì øeèeno, kdyby svoji matku vra¾dil v takovém záchvatu, tak ji rozseká na cimpr campr. Mù¾eme tøeba pochybovat o tom, jak se chovala jeho matka, proto¾e to dnes ví jenom on. Ale nemù¾eme pochybovat o tom, ¾e tam ¾ádný epileptický záchvat nebyl.“
Kdy¾ srovnáte zloèinnost pøed tøiceti lety a dnes – je to horší?
„Patologických agresorù a loupe¾ných vrahù je zhruba stejnì, ale dnes mají mnohem vìtší volnost. A taky nezapomeòte, ¾e v minulém re¾imu se tyto typy lidí mohly vy¾ívat jako bachaøi, vyšetøovatelé a podobnì, tak¾e nebyli tolik vidìt. Ovšem drsnìjší zpùsob komunikace ve spoleènosti jednoznaènì narùstá. Taky se podívejte, jakými pøíklady je dnešní mláde¾ vychovávána. Zpupnými politiky poèínaje, pøes rùzné Vyvolené a konzumem v supermarketech konèe. Kdekdo si na mláde¾ stì¾uje, ale co jí tato spoleènost nabízí?“
Myslíte, ¾e i z brutálních zloèinù se dá vyèíst stav spoleènosti?
„Podívejte se kolem sebe. Kolik znáte opravdu funkèních, harmonických rodin? A co mláde¾ nenajde v rodinì, to se sna¾í nahrazovat nejrùznìjším (docela èasto patologickým) zpùsobem.“
Jiøí Muladi
Anketa - Roste podle vás násilí ve spoleènosti?
Jan Horehleï: „Násilí ve spoleènosti je nepochybnì více, ne¾ by mìlo být, ale nemyslím si, ¾e by narùstalo. Podle mého je pøibli¾nì poøád na stejné úrovni. Ono asi zále¾í i na prostøedí, ve kterém se pohybujete. Já jsem z vesnice, tam je toho opravdu ménì a kdy¾ u¾, tak pøípady nejsou natolik køiklavé, abych je registroval ve zvýšeném stupni. Nicménì, jak øíkám, kdyby násilí ubylo, bylo by samozøejmì líp.“
Petr Volný: „Jestli je násilí kolem nás èím dál víc? Urèitì. V¾dy» ho neustále podnìcují programy v televizi, poèítaèové hry a samozøejmì nedostateèná péèe o dìti v rodinách i ve školách. Prevenci by dozajista pomohlo, kdyby byly tvrdší postihy za násilí a také, kdyby se ukazovaly jeho následky. Já mám osobní zá¾itek z toho, jak mì pøepadli Romové a ukradli mi mobil – øetízek se jim ukrást nepodaøilo.“
Barbora Kalièinská: „Nemohla bych to dolo¾it statistikami, ale myslím, ¾e násilí, pøinejmenším v Ostravì, opravdu roste. Nejspíš se na tom podepisuje anonymita mezi lidmi ve mìstì. Na vesnici se všichni znají, tak¾e tam není situace natolik kritická, ale tady... Jako malá jsem byla okradena partou Romù a ten zá¾itek nezapomenu. Není radno vyhledávat osamìlá místa v Ostravì a u¾ vùbec ne v noci.“
Ivan Tyrlík: „Tì¾ko øíci, odkdy násilí ve spoleènosti roste, ovšem za posledních deset let ho urèitì pøibývá. Lidé mají mezi sebou velmi nízký stupeò tolerance, co¾ èasto øeší právì násilím. A také se na tom projevila – jak to øíci – ztráta autority, to je ten správný výraz. Nikdo nemá úctu pøed nièím, nikomu na nièem opravdu nezále¾í. Z toho pak vyplývají a¾ surové skutky a smutné konce.“
Jiøí Z. (nepotøebuji publicitu): „Upøímnì si myslím, ¾e násilí ve spoleènosti pøibývá. V¾dy» se podívejte na samotné televizní programy, ale i ostatní sdìlovací prostøedky, vèetnì reklamy. Øekl bych, ¾e generace od generace je to horší a horší. Ovšem co se proti tomu dá dìlat, to opravdu nevím. A mám pocit, ¾e to neví nikdo z tìch, kdo¾ mají moc a prostøedky k tomu, aby to mohli ovlivnit v kladném smyslu.“
Ladislava Vaòátková: „Neøekla bych, ¾e se zvyšuje takové to venkovní, fyzické násilí na lidech, ale pøesto je ho více, ne¾ je zdrávo. Nepochybnì to souvisí s tím, ¾e rodièe nemají èas na správnou výchovu svých dìtí. Osobnì jsem se s násilím setkala, kdy¾ švagrová napadla mé rodièe. Ale víte, co je podle mého ještì horší? ®e se nedovoláte práva ani u policie, ani u soudu. To samozøejmì násilníkùm nahrává.“
Alena Jureèková: „Násilí je ve spoleènosti více a více. Je to dùsledek slabých trestù a špatné výchovy dìtí i mláde¾e. Jistì, také jsme byli mladí, ale to, co si napøíklad školáci dovolují nyní, to by nás ani nenapadlo, nato¾, abychom se tak drze chovali. Ovšem divit se nemù¾eme, kdy¾ mají své vzory v pokleslých televizních poøadech, rùzných tzv. úspìšných podvodnících a ještì je navíc masírují reklamy supermarketù.“
