Maté, tedy èaj z listù cesmíny paraguayské, je pùvodem z ji¾ní Ameriky. Nepatøil pouze mezi pochoutky tamìjších indiánù, ale byl to zároveò i obøadní nápoj, a tak se není co divit, ¾e byl nalezen i v hrobech starých Inkù.
Cesmína paraguayská je stále zelený strom rostoucí na všech typech pùd (kromì vápenitých) ve støední a ji¾ní Brazílii, na paraguayské hornatinì, v Uruguaji a Argentinì. Èaj se pìstuje na plantá¾ích, kde je kvùli snadné sklizni seøezáván zhruba na pìt metrù výšky. Pøi sklízení se osekávají témìø celé vìtvì, které se nejprve rozlámou a poté se za neustálého mávání do stran protáhnou nad ohnìm. Tím se èásteènì vysuší a ko¾ovitá poko¾ka listù popraská. Listy se dosušují v sítech nad otevøeným ohnìm. Modernìjším zpùsobem je sušení v sušièkách. Nìkdy se listy ještì pra¾í na døevìných sítech nad horkým vzduchem. Lístky tak zhnìdnou a získají lehce nasládlou vùni. Nálev je pak hnìdé barvy s chutí promìnlivì nasládlou a¾ chlebovì peèenou. Teprve poté se listy rozlámou a pro lepší chu» se nechávají na hromadách nìkolik mìsícù vyzrát. Dr» listù je zelené a¾ tmavì zelené, u ménì kvalitních listù a¾ hnìdé, barvy. Aróma je jemnì kouøové (u nekvalitních listù penìkud silnìjší).
Nálev je zelenavì hnìdý s kouøovou vùní a pøi vìtší koncentraci má trpce nahoøklou bylinnou chu», kterou lze vylepšit karamelizovaným cukrem nebo medem. Maté se tradiènì usrkává velmi horké z vydlabané tykve (kalabassy) kovovou trubièkou (bombilou) se sítkem na konci. Pøi pøípravì maté si musíme dát pozor, aby voda nebyla vaøící. Musí mít asi 70 a¾ 80 stupòù jinak se maté spálí, ztratí chu» a zbude k pití jen horká voda.
Maté se vyznaèuje, díky svému vysokému obsahu kofeinu (a¾ 6,5%), znaènými povzbudivými vlastnostmi. Dále obsahuje tøísloviny, theofylin, vitamíny A, B a C, magnézium, ¾elezo, sodík, fluor a další, pro lidský organismus dùle¾ité látky. Jeho výhodou je, ¾e stejnì jako èaj nejsou povzbudivé úèinky maté doprovázeny ne¾ádoucími úèinky jako napøíklad u kávy.
Pøíštì si povíme nìco málo o èaji „lapacho“, který je z kùry stromù rostoucí v deštných pralesích a horách Paraguaje, Argentiny a Brazílie.
pouze mezi pochoutky tamìjších indiánù, ale byl to zároveò i obøadní nápoj, a tak se není co divit, ¾e byl nalezen i v hrobech starých Inkù. 
nahoøklou bylinnou chu», kterou lze vylepšit karamelizovaným cukrem nebo medem. Maté se tradiènì usrkává velmi horké z vydlabané tykve (kalabassy) kovovou trubièkou (bombilou) se sítkem na konci. Pøi pøípravì maté si musíme dát pozor, aby voda nebyla vaøící. Musí mít asi 70 a¾ 80 stupòù jinak se maté spálí, ztratí chu» a zbude k pití jen horká voda.