Jistì se ka¾dému z nás v ¾ivotì pøihodila záhadná vìc èi pøíhoda, která nás vyvedla z rovnováhy. Jsme-li svìdky nìèeho neobyèejného, nìèeho, co nám na¾ene hrùzu tak, ¾e nám naskoèí husí kù¾e, v tu chvíli vìtšinou vykøikneme: “No to jsem blázen” nebo: “No to jsem z toho celej tumpachovej “ èi: “To jsou vìci mezi nebem a zemí!” anebo: “To se mi snad jenom zdá!“
Já obyèejnì kvituji neobyèejnou, se záhadou spojenou pøíhodu obvyklým utroušením: “Tak to je záhada hlavolamu “nìkdy zamìnìným za: “Tak to mnì vykládej.” Jen velice zøídka, proto¾e jsem v jádru slušný èlovìk, pod vousy utrousím: “Tak to by se jeden z toho podìlal.”
Jak víme z vlastní zkušenosti, nìkteré vìci lze vysvìtlit zcela logicky. Kdy¾ na pøíklad vaše ¾ena zakroutí hlavou a zpochybní své duševní zdraví zoufalým zvoláním “No to jsem fakt blázen co jsem na tobì vidìla” doprovázené otázkou “Jak jsem si tì vùbec mohla vzít?” vy jí zcela logicky vysvìtlíte, ¾e nechápete, proè se tak pitomì ptá, proto¾e jak si jistì pamatuje, uhranul jste jí svým kulantním chováním a atraktivním vzhledem hranièícím s krásou. Pøipomenete jí, jak se zjihlým zrakem po návštìvì divadla poslouchala, kdy¾ jste jí recitoval Kunderu a jak ve vás vidìla kultivovaného èlovìka a gentlemana, kterému nešlo pouze o to jedno, pøed èím jí varovala maminka. A upozornil jste jí jak jste trpìlivì èekal dlouhé tøi dny ne¾ jste jí pøemluvil, aby se vám oddala. Tak¾e v tomto pøípadì jakápak záhada. Prostì se zamilovala do slušného èlovìka. Basta fidli!
To se spíš kamarád Venda Kroupa mohl pochlubit záhadou, nad kterou doopravdy zùstal èlovìku rozum stát. Venda má toti¾ chrup z umìlé hmoty. Naprosto k nerozpoznání od opravdových kusadel. Vùbec mu nešlo o to, ¾e by snad na nìm nìkdo poznal, ze nemá svùj originální chrup. Spíše mìl strach, aby mu tøeba pøi líbání nezùstal v ústech krasavice. Z toho mìl dokonce zlé sny. Navíc se chvìl, ¾e ve stavu opilství by se mu nedej pánbùh podaøilo chrup ztratil v záchodové míse, ke které se sklonil ve snaze uvolnit svému ¾aludku. Nic takového se mu naštìstí nestalo. Zrovna tak mu pøi slavnostní veèeøi nikdy chrup nevypadl do polévky ani pøi kýchnutí nezùstal mezi hosty, tak¾e jeho obavy byly plané. Ale co se kamarádovi zato stalo je neuvìøitelné. Jemu toti¾ pøední zub nahlodal kaz! Díra jako hrom! Venda se zapøísahal, ¾e se netláská sladkostmi, ¾e jí pouze zeleninu, boby a luštìniny a pøed spaním si pusu peèlivì vykloktá koøalkou. Naštìstí je díra vzadu, tak¾e si jí nelze všimnout. Ale stejnì, kdo je schopný vysvìtlit jak mù¾e kaz napadnout umìlý zub. Na to je logika pøíliš krátká. To se potom èlovìk v zoufalství vrhne na víru, aby ho nic podobného nepotkalo. A umìlé zuby chová radìji ve sklenièce ve dne v noci, aby se mu náhodou nìco podobného také nestalo, proto¾e vìøte, ¾e jde o zlé znamení.
Zde vidíme, ¾e v urèitých pøípadech logické uva¾ování èlovìku nepomù¾e rozluštit a k uspokojení vysvìtlit vìc nebo pøíhodu, která se mu stala. To má za následek, ¾e ho pronásledují noèní chmury a propocené py¾amo. To, ¾e se vám nikdy nepodaøilo pøijít na to, kdo vám strèil koèièí hovínko do schránky na dopisy za pár týdnù zpùsobí, ¾e do sebe sypete Valium a váš pohlavní ¾ivot se zmìní ve vyprahlou pouš». Dostaví se nechutenství, rapidnì chøadnete, o všechno se pøestanete zajímat, nakonec si pøedplatíte pohøeb a díky mrzkému kousku trusu se nakonec se zadostièinìním uvelebíte pod kytièkama. A bývalo by staèilo uplatnit zdravý rozum a uvìdomit si, ¾e vám schránku zneèistil soused jako odplatu za to, ¾e jste na ocas jeho milované koèky pøipevnil kolíèek na prádlo a chudák zvíøe se pominulo a nadobro se ztratilo.
I já jsem zaznamenal pøípad, který jsem si rozumovì nedovedl vysvìtlit. A ne jenom já. Všichni, se kterými jsem se o pøípad podìlil nedovedli záhadné vìci, která se mi stala doma pøijít na kloub.
Jako náru¾ivý kuøák jsem mìl v gará¾i na døevìné polici le¾et zapalovaè. Takový ten obyèejný, který kdy¾ vypotøebujete tak ho zahodíte. Musíte palcem otoèit kovové koleèko a pøitom stisknout tlaèítko, které uvolní a zapálí plyn, od kterého si zapálíte cigárko. A co se nestalo! Jeden den jsem si pøišel do gará¾e tajnì zakouøit a na místì, kde jsem nechal le¾et zapalovaè jsem našel jenom vyhoøelý kus police a v nìm roztavený zapalovaè a zbytky jeho vnitøností. Záhada hlavolamu! Jak se jenom mohl zapalovaè samovznítit? Není pøeci jen tak jednoduché zapalovaè pou¾ít. A i kdyby tøeba náhodou unikal plyn, jak ten se mohl bez škrtnutí vznítit? Tuto pøíhodu mnì nikdo nedovedl vysvìtlit. Dìjí se to vìci mezi nebem a zemí. Jaké jsme mìli tenkrát štìstí, ¾e nám neshoøel barák. Dokonce jsem si myslel, ¾e mnì nìkdo dává výstra¾né znamení, abych pøestal hulit. Ale kdo, ptám se? ®e by ¾ena Máòa, která to se mnou v¾dycky myslí dobøe a vylívá mnì dokonce plznièku do kanálu v pøesvìdèení, ¾e mù¾e za mùj oblý vzhled? Nenalézám uspokojivé odpovìdi.
Pepa Vošáhlík od vedle za¾il také pøíhodu, kterou si nedovedl vysvìtlit. Ten v¾dycky kdy¾ se chtìl milovat s kamarádkou z mládí, tak se pøed ním jako ve snu objevila jeho man¾elka, která mu káravým ukazováèkem hrozila a slyšel jí øíkat “Jen se opova¾ “ a on na to konto zvadnul jako lilie a o milostných hrátkách si mohl nechat zdát jen v noci. Jen¾e já mu opìt, pou¾iv logiku vysvìtlil, ¾e se pøed ním ¾ádná jeho ¾ena neobjevila, ¾e to jenom zpùsobilo špatné svìdomí. Byl mnì na dosmrti vdìèný, proto¾e se domníval, ¾e mu doopravdy hráblo.
Pøíkladù, kdy se èlovìk nestaèí divit je na tisíce. Staèí se podívat na naše politické pøedstavitele. A je snad opravdu jedno, ve které zemi ¾ijete. Kdy¾ vidíte, ¾e jim nejde o blaho národa, ale o to, jak si namastit kapsu, tak smutnì konstatujete, ¾e je vám záhadou jak se do parlamentu dostali a s pokrèením ramen pouze rezignovanì konstatujete, tentokráte ale ne pouze pod vousy, ale nahlas, aby to všichni slyšeli “No to by se z toho jeden podìlal!”…
Záhada hlavolamu
Zde vidíme, ¾e v urèitých pøípadech logické uva¾ování èlovìku nepomù¾e rozluštit a k uspokojení vysvìtlit vìc nebo pøíhodu, která se mu stala. To má za následek, ¾e ho pronásledují noèní chmury a propocené py¾amo. To, ¾e se vám nikdy nepodaøilo pøijít na to, kdo vám strèil koèièí hovínko do schránky na dopisy za pár týdnù zpùsobí, ¾e do sebe sypete Valium a váš pohlavní ¾ivot se zmìní ve vyprahlou pouš». Dostaví se nechutenství, rapidnì chøadnete, o všechno se pøestanete zajímat, nakonec si pøedplatíte pohøeb a díky mrzkému kousku trusu se nakonec se zadostièinìním uvelebíte pod kytièkama. A bývalo by staèilo uplatnit zdravý rozum a uvìdomit si, ¾e vám schránku zneèistil soused jako odplatu za to, ¾e jste na ocas jeho milované koèky pøipevnil kolíèek na prádlo a chudák zvíøe se pominulo a nadobro se ztratilo.