Postupnì se zaèínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se pøáteli, potkávat se, a tak snad bude namístì (kdo chce - není podmínkou) pøiblí¾it ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaèali jsme pohledem z okna. Dalším pohledùm se však meze nekladou, samozøejmì v etických hranicích, daných provozem tìchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete fotku (fotky) i text na info@seniortip.cz a my z toho udìláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde jeden z dalších pohledù - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen pøenesený. Tentokrát je to výlet na jednu horskou chatu.
I zima mù¾e být krásná
Cesta do hor byla plánovaná na pátek ráno. Vše je pøipraveno, zabaleno jen auto to ještì je poøád v opravnì!
U¾ to vypadalo bledì, ale i to se zvládlo. Je 10 hodin, auto je pøipraveno a tak mù¾eme nastupovat k odjezdu. Nasedáme a opouštíme naše milé mìsto Rumburk. Cesta probíhá podle pøedpokladù dobøe, sluníèko svítí, nebe je modré, co si víc pøát.
Míjíme Liberec, projí¾díme Jabloncem. V Tanvaldu musí být jako v¾dy povinná zastávka v pekárnì u Maškù. Kdo neznáte – doporuèuji! Vùnì chleba a peèiva se line široko daleko (však mì znáte, peèení, vaøení je moje silná stránka). Výbìr sladkostí je tu v¾dy tak velký, ¾e a¾ oèi pøecházejí a èlovìk neví co døív (no, ale naštìstí máme zabaleno ještì i vánoèní cukroví). Nakoupeno a pokraèujeme k cíli.
Jsme na místì! Objekt - pøívìtivá horská chata se na nás smìje…
Vzdálenost 500 metrù se vám mù¾e zdát malá, ale pro nás to byla nepøekonatelná pøeká¾ka. Cestièka vyhrabána na šíøku uhelky, kolem metrové bariéry a pøi našich postavách a plných taškách to vám nebyl ¾ádný med. Ale zvládly jsme to! Jsme pøece holky šikovné.
Další pøekvapení nás èekalo pøed chalupou, kde byla dvoumetrová závìj.Tu se podaøilo tetì Mauš (jak ji znáte z Chatu) pøekonat a otevøít chalupu. Tašky a dìti jsme zasunuly dovnitø a uvítala nás (v té chvíli se nám to tak jevilo) teplá a pøíjemná místnost. Opak byl pravdou, venku mínus 20 a v místnosti 6. První cesta vedla ke kachlovým kamnùm - zatopit a bylo hned veseleji. Plápolající oheò vyvolává v¾dy pøíjemnou atmosféru.
Pak nastala hodinová rozcvièka, dílo bylo dokonáno, pøístupové cesty udìlány a pak zmo¾eny prací si dìláme horký punè a vyndáváme zásoby vánoèního cukroví.
Paneèku (!) jak nám pøišlo k chuti. V místnosti ji¾ je pøíjemnì, dìláme ty nejnutnìjší práce, dìtem rychle obìd a u¾ je pendíme ven na probádání terénu. Zabralo jim to dvì hodinky a byl klid. A proto¾e jsme ¾enské potrefené civilizací zapojily jsme PC a první naše cesta vedla (jak jinak) na stránky Seniortipu. Popisovat prùbìh celého našeho pobytu nemá cenu. Je tu prostì fajn, navštívili jsme také muzeum s velice zajímavými exponáty, ale o tom a¾ pøíštì.
Poèasí je bezvadné a hlavnì ta krásná zasnì¾ená pøíroda zahalená v bílém snìhovém oblaku, naprosté ticho, no balzám na nervy. Patøiènì si toho všeho u¾íváme, dìti jsou nadšeny a ještì nás doufám nìkolik krásných dnù èeká. Posíláme pohled z okna a moc vás všechny pozdravujeme. Jen nás mrzí, ¾e to za pár dnù skonèí, ¾e budeme balit a pojedeme domù. Ale všechno jednou konèí, ale také nové události zaèínají, tak smutnit není potøeba.
Pohled z okna 
Cesta do hor byla plánovaná na pátek ráno. Vše je pøipraveno, zabaleno jen auto to ještì je poøád v opravnì!
(no, ale naštìstí máme zabaleno ještì i vánoèní cukroví). Nakoupeno a pokraèujeme k cíli. 
nás (v té chvíli se nám to tak jevilo) teplá a pøíjemná místnost. Opak byl pravdou, venku mínus 20 a v místnosti 6. První cesta vedla ke kachlovým kamnùm - zatopit a bylo hned veseleji. Plápolající oheò vyvolává v¾dy pøíjemnou atmosféru.
(jak jinak) na stránky Seniortipu. Popisovat prùbìh celého našeho pobytu nemá cenu. Je tu prostì fajn, navštívili jsme také muzeum s velice zajímavými exponáty, ale o tom a¾ pøíštì. 
Východ slunce
Západ slunce
Pracnì vyházená cestièka