Nemám ráda nedìlní veèery...
...nikdy jsem je nemìla ráda, miláèku, a zvláš» ne dnes,
proto¾e vùbec nevím, jestli jsi v poøádku dojel domù,
i kdy¾ radìji pøedpokládám, ¾e ano a ¾e u¾ snad i spíš...
...o to netrpìlivìji budu oèekávat ráno,
a a¾ uvidím tvoji zelenou kytièku,
teprve potom ze mne spadne nervozita,
tíseò a strach a budu schopná se zase soustøedit na práci
a nebudu si poøád dokola pouštìt film
minulých dvou dnù...a taky nocí...
...a doteky tvých rukou na mých òadrech a
tíhu tvých pa¾í na svém tìle nezapomenu vùbec nikdy,
tak jako nezapomenu hebkost tvojí poko¾ky a tvých rtù a ...
...a teplo tvého tìla, kdy¾ se k tobì tisknu...
...a pocit bezpeèí, který mám v¾dy, kdy¾ mne objímáš...
...a radost, kterou cítím, kdy¾ vidím tvoje rozzáøené oèi...
...a bolest, která mne sevøe, kdy¾ se zachmuøíš...
... a i kdy¾ tì mám zaèarovaného,
nemám schopnost si tì pøièarovat zpìt...teï...ani zítra,
kdy¾ bude noc zase pøecházet v kalné ráno
a mlhou bude na nás nahlí¾et okny nad hlavou,
Jako to udìlala dnes, kdy zaèala plakat...
stejnì jako já v tvojí náruèi...
...miluji tì, lásko moje...