Novinky v Zoo Ostrava
Mladý samec ¾irafy se vydal na cestu do Zoo Jihlava. Samec ¾irafy Rothschildovy Manu, který se narodil 26. dubna 2010, opustil ostravskou zoologickou zahradu. Jeho novým domovem se stala jihlavská zoo, kde spolu s dalšími dvìma mladými samci vytvoøí základ chovu ¾iraf v Jihlavì.
Mladý Manu je v období, kdy zaèíná pomalu dospívat. V Ostravì tak nemohl nadále zùstat, proto¾e zaèal soupeøit s chovným samcem o postavení ve stádì a také o pøízeò samic. Páøení s ostravskými samicemi by však bylo ne¾ádoucí. Vìtšina z nich je s ním toti¾ v pøíbuzenském pomìru. ®irafa Rothschildova patøí ve volné pøírodì k ohro¾eným zvíøatùm. Proto existuje v rámci evropských zoologických zahrad tzv. Evropský záchovný program, jeho¾ cílem je mno¾it geneticky nepøíbuzné jedince a vytvoøit tak ¾ivotaschopnou zálo¾ní populaci v lidské péèi pro pøípad, ¾e by v pøírodì došlo k úplnému vyhubení tohoto poddruhu ¾irafy. Program je øízen koordinátorem chovu, který mimo jiné doporuèuje pøesuny zvíøat k vhodným partnerùm. Tak bylo vydáno doporuèení na pøevoz mladého ostravského sameèka právì do partnerské zoo v Jihlavì.
®irafy jsou vzhledem k jejich výšce pøepravovány ve speciálnì upravených transportních boxech s regulovatelnou výškou stropu. Manu zatím mìøí okolo tøí metrù, dospìlí samci ale dorùstají výšky i pøes pìt metrù. Manu se na odjezd nìkolik týdnù pøipravoval, aby v den transportu bez problému do boxu nastoupil. Ošetøovatelé jej postupnì na stále delší dobu oddìlovali od stáda a uèili vstupovat pøes tzv. prohánìcí chodbu do menšího prostoru, který simuluje pøepravní box. Ten skuteèný pøivezla a¾ pøepravní firma. V pøípadì ¾iraf nepøipadá nakládání uspaného zvíøete v úvahu. Navíc je nastupování za plného vìdomí mnohem šetrnìjší a pro zvíøe ménì stresující metoda. V naší zoo se tento zpùsob sna¾íme vyu¾ívat i u jiných druhù (šelem, opic ad.).
Manu se do Jihlavy vydal v polovinì kvìtna. Na cestì jej doprovázel jeho ošetøovatel, který na místì nìjakou dobu zùstal, ne¾ se Manu v novém prostøedí zabydlí. Nutno zdùraznit, ¾e v rámci záchovného programu se všechny pøesuny mezi zoologickými zahradami uskuteèòují zdarma, nejedná se tedy o ¾ádný obchod se zvíøaty. Placeny jsou pouze náklady na samotný transport a ty zpravidla hradí pøijímající zoo.
Zoo Ostrava chová ¾irafy Rothschildovy od roku 1987. Souèasná skupina èítá 6 èlenù. Po odjezdu Manua zùstala v Ostravì pìtièlenná skupina: tøi dospìlé samice (mezi nimi i matka Manua), jeden chovný samec (jeho otec) a nejmladší samièka Radost, která se narodila 1. kvìtna 2012. Za celou dobu chovu se v Ostravì podaøilo odchovat patnáct mláïat. V souèasné dobì probíhá výstavba Safari asijských kopytníkù, do nìho¾ je zahrnuta i úprava výbìhu a vybudování nové vyhlídky na ¾irafy. Z tohoto dùvodu jsou venkovní výbìhy afrických kopytníkù momentálnì nepøístupné a návštìvníci uvidí zvíøata pouze uvnitø Pavilonu afrických zvíøat. Po dokonèení dalšího rozsáhlého projektu se však lidé mohou tìšit na nový pohled nejen na ¾irafy, jeliko¾ pøímo výbìhem bude projí¾dìt vyhlídkový vláèek.
Nový pøírùstek u kondorù havranovitých
Hejno kondorù havranovitých v ostravské zoologické zahradì má nového èlena. Po nìkolika letech se tamnímu páru podaøilo pøirozenì odchovat mládì. Návštìvníci zoo je mohou vidìt ve voliéøe spoleènì s rodièi a dvìma staršími sourozenci.
Kondoøi havranovití jsou teplomilní ptáci, proto tráví zimu v chovatelském zázemí zoo. V tomto období u nich probíhá i hnízdní sezóna. Pokud je úspìšná, stìhují se ptáci do své letní voliéry v návštìvnické èásti u¾ s odrostlejším mládìtem. Letos poprvé zimovali ptáci v odchovnì, pøedtím to bylo v pùvodním pavilonu vodních ptákù (v souèasné dobì se pøestavuje na Pavilon evoluce), kde ale nebývalo hnízdìní, ani následná péèe v¾dy úspìšné. Ptáci buï opustili snùšku, nebo se nestarali ji¾ o vylíhlá mláïata. Vzhledem k nespolehlivosti páru bylo vejce po snesení pro jistotu umístìno do inkubátoru a do hnízda vlo¾en podkladek. Nicménì tentokrát probíhala inkubace bez problémù. Ihned po vylíhnutí proto bylo mládì podlo¾eno pod rodièe a ti se okam¾itì zaèali vzornì o potomka starat. Zmìna prostøedí evidentnì páru prospìla…
Kondory havranovité najdou návštìvníci v expozici malých šelem. Voliéru obývají spoleènì s dalšími americkými druhy – èájou obojkovou (zástupce vrubozobých ptákù) a agutim støedoamerickým (zástupcem hlodavcù). By» je mladý kondor u¾ témìø stejnì velký jako dospìlí ptáci, je od nich ještì dobøe rozeznatelný díky pøetrvávajícímu porostu prachového peøí.
Kondoøi jsou pøevá¾nì mrcho¾raví ptáci vyskytující se na obou amerických kontinentech. Ekologicky zde zastupují starosvìtské supy. Døíve se spolu s nimi øadili do jednoho øádu dravci (Falconiformes), podle nejnovìjších molekulárních výzkumù s nimi ale pøíbuzní nejsou a tvoøí samostatný øád kondoøi (Cathartiformes). Kondor havranovitý (Coragyps atratus) se vyskytuje od støedu USA po støed Chile a Argentinu. Èasto létá a nocuje ve velkých hejnech. Má špatný èich a pøi hledání potravy se nechá vést jinými druhy mrcho¾ravých zvíøat. Zajímavý je vztah tohoto druhu s kondory krocanovitými, u kterých se naopak vyvinul vynikající èich, v ptaèí øíši neobvyklý. Kondoøi havranovití proto sledují nejèastìji tohoto svého pøíbuzného, který je k mršinì bezpeènì dovede. Na mršinu se mnohdy slétne hejno i 200 ptákù. Kondor havranovitý ale také sám aktivnì loví (nejèastìji hmyz a drobné obratlovce) a pojídá dokonce i plody rostlin. Hoduje i na odpadu z lidských sídliš». Jako jediný z kondorù má neopeøené èásti na hlavì a krku tmavì zbarvené.
Šárka Kalousková, Zoo Ostrava
Foto: Pavel Vlèek